Úsmev

Vůbec to na mě nezafungovalo. Měl jsem pocit, že film se po deseti minutách sroloval z plátna, prošel skrz mě na chodbu, a pak už do sálu jen občas něco zařval, abych náhodou neodešel taky. Od hororu určitě nečekám oscarovej scénář, ale plytkej příběh poskládanej z průhlednejch lekaček mě fakt moc neohromí. Děsně mě otravovala paní Slaninová, která přehrávala jak fotbalista v devadesátý minutě, a ten konec ve stylu "udělejme to tak, ať můžem přidělat dvojku, když dost vyděláme", je ke mně teda taky strašně moc upřímnej... Abych jenom nefrfňal, tak technický provedení supr, práce se zvukem supr, kamera supr, nápad supr; jestli Finn do eventuálního pokračování stihne ještě víc potrénovat, půjdu snad příště domů s infarktem a ne s úsměvem. (31.10.2022)

Mom, come pick me up, I'm scared. Ne že by to nebylo předvídatelné nebo nepřipomínalo další (a někdy určitě lepší) filmy, ale pořád jsem měla dojem, že je vše na správných místech a že mi temná ruka mačká srdce uvnitř hrudního koše. Kupříkladu It Follows je určitě nadřazený po umělecké stránce, nicméně síla Smile spočívá spíš v brilantním tematizování mentálního (ne)zdraví a zrcadlení povědomých patologických projevů ve stejně povědomých prvcích hororového žánru. Sosie Bacon odvedla velmi dobrou práci při promítání vnitřních muk na tělesnou schránku zvenčí. (17.01.2023)

Od tohoto filmu jsem si od počátku sliboval opravdu hodně, ale k mému údivu jsem dostal snad ještě o něco víc. Především oceňuji, že už je to nějaký ten čas, kdy jsem byl u hororu podobně napjatý. To připravil režisér (Parker Finn), opravdu velmi poctivě. Je to tak intenzivní, až jsem se místy opravdu bál a jednotlivé creepy úsměvy mým tělem projížděly ve formě štiplavého mrazu. Strašidelně napínavá atmosféra byla bezchybná a činila i ty klidnější pasáže tak trochu nervy drásajícími. Divák, stejně jako hlavní představitelka si tak nemohl být nikdy jist, kdy ,,zlo" opět udeří. Sám se netajím, že mám hrůzyplné duchařiny podobného ražení v mnohem větší oblibě. Dílo však navíc velmi připomíná můj oblíbený námět; It Follows, ze kterého si bezpochyby odnese jen to nejlepší a kvalitou ho nakonec snad i předčí. 85% PS: Má jediná výtka směřuje na adresu připravených scénářů pro oba boyfriendy. Neboť policajt, I když k tomu nemá žádný důvod, je příliš horlivý a naopak černoch, byť je snoubencem hlavní hrdinky je natolik pasivní, že už se do druhé poloviny filmu ani neostane. Tak jako tak je jejich počínání spíše nepochopitelné. (07.11.2022)

Smile je formou podobný hororu It Follows. Kliatba sa medzi jednotlivými ľuďmi prenáša, film je plný účinných jump scare-ov, ale ťaží aj z nepríjemnej atmosféry či mrazivej hudby a jeho CGI démoni sú zväčša pomerne desiví. Je pravda, že má Smile viacero logických dier, záver mohol byť určite lepší a okrem hlavnej predstaviteľky nebol žiaden herec vo vedľajšej role rovnako výrazný, ale plusy celkovo prevažujú nad mínusmi. (08.10.2022)

„CO SE STANE, KDYŽ TO VIDÍŠ?“… „USMĚJE SE TO NA MĚ. ALE NENÍ TO PŘÁTELSKEJ ÚSMĚV…“ Tak se nám tady (jim tam) rozmohl takovej nešvar – kdo se začne usmívat jako kretén, tak se brzo zasebevraždí. Sledujeme paní, který začne slušně mrdat v kouli (a víme, že za to zase až tak moc nemůže). Můžu přiznat, že mě to baví! Hlavně ten fór (?) s tím dárkem! Jinak (samozřejmě!) ten koncept je vohranej, ale je tady hodně šílenství (který občas vzbuzuje úsměv), takže projednou… Hlavně kurva netočte dvojku!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt se na mě culí nějakej píčus.  2.) Slíbil jsem starý, že se nezabije.  /// Thx za titule „Petr Zenkl“.                   PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (04.12.2022)