Prohlídka (E07)

Tak se takhle sejdou, zbohatlík, německej pornoherec, šikmá lesba, neschopnej pisálek, klasickej pavědec, černej muzihnus a drogová dílerka. Zpočátku to vypadalo dobře, dialogy výborný, pak se ukázalo, že všivhni berou všechno a celkem zhulenodrogo najeblý, jdou kouknout na kámen kterej se díky debilitě promění. Netflix zachová svojí tendenci cpát všude všechny až do konce, bílej šmejd chcípne. A to je konec. (29.10.2022)

Čtyři hosté, brutalistní barák, pár lajn kokainu, MJ, synťáky, Sofia Boutella, halušky, a jedna rohatá potvora – a zábava může začít.... to vše a nejen to dělá z The Viewing audiovizuálně omamnej psychotropní bad-trip, kterej vás přivede do nepopsatelnýho deliria, a kterej se ve finále zvrhne v šílenej monster-horror – přitom jde o klasickou konverzačku, který by fakt slušel celovečerní formát. To vše pod precizní režijní taktovkou mistra drogových filmů, Panose Cosmatose, jehož autorský rukopis je i v takto komorním a ryze minimalistickém měřítku naprosto nezaměnitelný a zcela jedinečný – ten týpek je prostě někde jinde. Neskutečně zvrhlej fantasmagorickej přepal.... nechápeš to, ale miluješ to. (31.10.2022)

Nesnáším povídkové věci, nicméně tohle je třetí Cosmatos v plné parádě se vším všudy. Drogovej trip s osobitým vizuálem a filtry, díky kterým kolikrát ani nevidíte do tváře postavám, ale i tak je to strašně cool. Panosova úchylka ve vesmírné šutry, retro-future atmosféru a láska k céčkovému braku, je prostě magická. Už mi chyběl jen záběr odlesků na sečné zbrani. Tak se tady alespoň leskne zapalovač, podtácek na nadměrné lajny koksu a na stěně vysí zlaté AK47. Po tomhle už se může s klidem říkat, že jde o typickou “Cosmatosovinu”. V jeho případě bych i uvítal možnost zkreslení za “Cosmos(ovinu)”. (29.10.2022)

Weller je neskutečně charismatickej bastard. Nechápu, že ho neobsazují do výživných rolí častěji. Boutella je čarovně tajemná a sexy. Atmo je vybroušený. Užil bych si to i bez toho finálního démona. To jejich sezení nemělo chybu. Čistej peruánskej mě rozsekal. To množství co tam naservírovala bylo out of mind. Zapalovač bych tipnul na Dunhill. Cosmatos baví. Je vyprofilovanej, rozpoznatelnej, tvůrčí. (31.10.2022)

Vizuálně a hudebně velice vydařený díl ale příběh se nekoná. Místo toho je tu jakási bizarnost, snad výplod nevydařeného psychedelického tripu, na který se sice dobře kouká ale který je ve výsledku bohužel o ničem. Někdo si na tenhle styl potrpí a zcela se s ním spokojí ale pro mě je příběh zásadní, zvlášť potom u povídek, kterým divák, jako já, tu ujetost a bizarnost odpouští jenom proto, že čeká v závěru na neskutečně promyšlený zvrat, kdy všechno, co mu doposud unikalo, zapadne do sebe a bude moct ještě hodiny po promítání uvažovat nad nesmrtelností chrousta, což se tady ovšem nekoná a v závěru je pak takový divák pouze nasraný na takového režiséra. A to tedy jsem. Proto dávám jednu hvězdu za hezky ozvučený obrázek, který jsem se hodinu zkoumavě pozoroval, abych nakonec zjistil, že jsou to jen barevně počmárané dveře od hajzlu. 1/5 (28.02.2023)