Mimo (E04)

Pěkně natočená povídka o hodně za krásou. Je o ženách, natočené ženou a má to hloubku. Jistě, vlastně nic nového - krása není vše a důležité je být krásný uvnitř. Je to ale zajímavě natočeno (třeba hezky znázorněné jak reklami do žen všemožně cpou, jak musí být krásné a jejich výrobek je dokáže změnit). Archetypy fintilek a povrchních nán je možná až přehnaný, ale tím jen vynikne "jinakost" hlavní hrdinky. A především pak zapůsobí i samotný závěr příběhu. Povídka má prvky komedie, ale je vlastně hrozně smutná. Výborná kamera, ironický hduební podkres, emoce, herecké výkony...90% (14.11.2022)

Mě se tenhle projekt vlastně líbí. V rámci hororů, je to nadprůměrné, protože většina hororů je až nesmyslně stupidních. Každá epizoda nám ukazuje jiný příběh. Určitě by se na tom dalo zapracovat. Jak už tady někdo psal, některé povídky by mohli být delší a jiné kratší. Pokud ale máte rádi strašidelné historky, nebo takové temné fantasy, mohlo by vás to bavit. Díl Pitva byl asi nejlepší z toho všeho. Del Tora mám rád a bylo by fajn kdyby se něčeho takového ujal i jako režisér a ne jen jako producent a uvaděč. Čtyři hvězdičky dávám opravdu jen v rámci hororové tvorby, kdybych to srovnával i s jinými věcmi, tak dám 3. Každopádně, je to zábavné béčko. (25.12.2023)

Jedním jsem si jistej- slabší díl, než je tenhle už mít "Kabinet" určitě nebude, protože tohle bylo dno. Námět, který by se dal v klidu odvyprávět v patnáctiminutovém kraťasu (a v tom případě by to bylo v pohodě), roztažený do hodinové stopáže a tudíž k uzoufání nudný. Hororu v tom není ani za mák. Sledovat hodinu herečku nalíčenou na zakomplexovanou zrůdičku jak rudne, až se z ní v závěru stane přesně taková pipina, jakou touží být, je sakra málo a naprostá ztráta času. Guillerma mám rád a většinou nezklame, ale je pro mě zarážející, že tohle v rámci své série fakt pustil ven. (28.10.2022)

Hele, je mi úplně jedno, jestli je to předvídatelný, ohraný nebo zbytečně natahovaný. (Což teda je). Tahle povídka stojí a padá s hlavní postavou - která je naprosto neskutečně napsaná i zahraná. A protože patřím mezi chudý outsidery, kteří mají bordel v obýváku a divný koníčky... A bohatý lidi žijící v hezkých domech mě považujou za podivína, tak tý pidlovoký Stacey strašně rozumím. Proto jsem taky schopen soucítit s ní nejhlubší osobní soustrastí. Zásadní rozdíl mezi mnou a Stacey je, že nepotřebuju vstoupit do světa, kterýmu nerozumím.  Poznámka na závěr: "Nikdy se neotáčej zády k člověku, co ti právě "omylem" bodnul skalpel mezi voči." (15.01.2023)

Po prvních dvou epizodách, které byly k uzoufání nudné a banální (tj. o to horší, o co větší očekávání člověk od tvůrce del Torova formátu má), jsem chtěla sledování Kabinetu Kuriozit vzdát, ale jsem ráda, že jsem se nakonec překonala a dala šanci všem osmi. Mezi nimi byly tři díly, které se mi opravdu líbily, a Mimo je právě jedním z nich. Je to díl, který se vlastně úplně vymyká všem ostatním, a právě o to je lepší. Je méně mysteriózní, jeho děsuplná atmosféra vychází především z toho, že stejné pocity jako hlavní hrdinka může mít kdokoli z nás, a v krajním případě nás nenávist k sobě opravdu může dovést k extrémním činům. Nakonec se dá chápat i jako metafora - připadalo mi, že ten krém možná vůbec není zázračný, ale Stacey jej vidí u všech svých kolegyň, které obdivuje, a namluví si, že má nějakou zázračnou moc změny. Alergická reakce pak nemusí být "přeměnou", ale naopak procesem, díky kterému hrdinka zešílí, a ten konec už se pak může dít klidně jen v její hlavě... Je to zkrátka tak psychadelické a mnohovýznamové dílo, že se dá chápat různými způsoby, a to mě na něm - na rozdíl od jiných dílů, které se často nedají chápat „vůbec nijak“ - opravdu bavilo. (02.11.2022)