Božie deti

Díky, díky, díky za tak nádherný, dojemný a neotřelý film. Naprosto mě uchvátily herecké výkony dvou malých představitelů, Aliho a jeho malé sestřičky. Ty jejich nádherné oči, někdy i plné slz nemohou nikoho ponechat bez emocí. Tento íránský film hlavně o sourozenecké lásce, ale i o čisté dětské dušičce a obětování se pro druhé bude patřit mezi ty, na které hned tak nezapomenu. Prostě Božské děti. (27.06.2012)

Milej malej film z poměrně odlišného prostředí a kultury a přeci nakonec velmi podobný klasickým lidským starostem. Jednoduché, ale působivě vyprávění, které mi trochu kazil ne úplně dobře zmáknutý konec, který přichází dost nečekaně a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to byla vlastně nejspíše záměrná pointa. Není to film, který by měl úplně obroušené hrany, jak je třeba u západní kinematografie zvykem, ale má svoje bezprostřední kouzlo všedního života. (24.02.2018)

Zkritizovat nedůstojné sociální podmínky prostřednictvím takřka pohádkového, z naivní dětské perspektivy podávaného příběhu byl skvělý nápad. A jakkoli formální zpracování neláme rekordy v umělecké ani emocionální tvorbě a za podobně laděným Milionářem z chatrče zaostává film skoro ve všech ohledech, výsledný dojem zahrnující mimo jiné snad všechno, co jinde tak kritizujeme (od morální vševědoucnosti až po viditelné emocionální vyděračství), mohl být jen těžko lepší a sympatičtější. Majid Majidi se velmi obratně protáhl mezi všemi klišé, nechal promluvit svou lásku k řemeslu a dal svým postavám natolik živou a uvěřitelnou podobu, že bych se i styděl nefandit jim a neprožít s nimi těch 90 minut až do úplného, mimochodem opravdu dojemného konce. Do pekelné země tímto posílám božské 4* :)) 80% (16.02.2014)

Je to neuvěřitelně milé a psím očím malého hlavního hrdiny byste bez váhání odevzdali veškeré svoje úspory. Je sice pravda, že chvílemi jsem se trochu nudil, nicméně bezprostřednost, naivita a nevinnost filmu je natolik silná, že vás tenhle film určitě dojme a s větší či menší úspěšností si ho užijete. 7/10 (12.04.2015)

Božské děti pro mě představují mé první setkání s íránským filmem, což je podle mě určitě škoda a své mezery se budu snažit napravit. Protože Majid Majidi mi tímto počinem připravil poměrně nevšední, ale jistě příjemný zážitek. Vypráví příběh o dvou sourozencích, které jako spoustu jiných lidí sužuje obrovská bída, v níž ztráta polorozpadlých bot představuje obrovský problém a přichystá perné chvíle na několik následujících týdnů. Děti v takovém světě se chovají až neuvěřitelně dospěle i přes nízký věk a dokáží se o sebe postarat. Tedy nejen, že tento film skýtá zajímavý příběh s výborným zpracováním, ale rovněž nám poskytuje možnost seznámit se s bídou této části země, podívat se, jak to tam skutečně vypadá. (18.09.2009)