Božie deti

Tak jo, dostali jste mě, parchanti. Vůči využívání malých dětí v kinematografii a citovému vydírání diváků bývám většinou imunní a tenhle masově zneužívaný trend je mi protivný, ale když to vezmu kolem a kolem, nemůžu Majidiho snímku nic podstatného vytknout. Je to poctivě natočené sociální drama s velmi dobrým výkonem dětských představitelů, žádné šumy ve scénáři jsem nezaznamenal, nemůžu vyloučit, že i proto, že neznám společenskou realitu íránského městského prostředí tak, abych odhalil přibarvování skutečnosti. Režisérovi a scénáristovi v jedné osobě se jednoduše daří do svého snímku dostat ty emoce, o které usiluje. V Evropě přinejmenším od poloviny 50. let už tenhle žánr nefunguje, protože sociální stát se postaral o smazání těch nejkřiklavějších obrázků chudoby a sociálního strádání. Celkový dojem: 90 %. Mých pět hvězdiček možná souvisí i s tím, že nemám v íránské kinematografii tolik nakoukáno. Pokud dobře počítám, je to teprve pátý celovečerák, který jsem zhlédl. Íránští tvůrci z důvodů cenzury a spousty společenských tabu nadužívají dětských motivů, takže třetí a další snímek na tohle téma už by mě možná tolik nezaujal... (22.12.2018)

První íránský film který jsem viděl a rovnou nádherný lidský příběh, ve kterém hlavní role hrají děti. Vše se pak točí kolem ztracených bot a tvůrci, prosím pěkně, o nich dokáží natočit 89 minut dlouhý film. A co víc. Film je plný dětských emocí, silných scén a nezapomenutelných zážitků, u kterých si opět uvědomuju, jak jednotlivé země odkrývají různé problémy, o kterých se nám v České Republice ani nenechá zdát. A to si prosím pěkně pořád na něco stěžujeme. (24.12.2011)

Všem, kteří si u piva stěžují na to jak tady stojí život za hovno, mají v jedný kapse iphone, v druhý klíčky od káry, na sobě oblečení za několik litrů a před sebou objednávku večeře za několik stovek, vřele, opravdu vřele doporučuju tenhle snímek, stejně tak části mladých idí, kteří si nevaží žádných věcí, kdyby alespoň část z nich se chytla za frňák, tak mé doporučení tohoto snímku splní účel. Krásný film, plný dětské čistoty myšlení nezkažené konzumem. Byli chvíle, kdy jsem měl chuť Zahry i Aliho obejmout,no a my, dospělí se máme od těchto dětí co učit. Nádherný, silný, dojemný. (23.02.2016)

"Prosím vás pane, nechajte ma závodiť. Sľubujem, že všetkých nechám za sebou..." Môj druhý iránsky film po Rozchode Nadera a Simin a opäť zásah priamo do srdca. Filmu som dal šancu hlavne pre umiestnenie v top 300 naj filmov na csfd. Inak som o ňom nevedel vôbec nič. Už po pár minútach mi došlo, že na tom filme je Božské úplne všetko. Môže vzniknúť tak božsky dokonalý film o obyčajných ošúchaných teniskách? Kurva, že môže...Výkony detských hercov sú úžasné, ich dialógy plné skromnosti a úcty ma úplne dojímali. Je až neuveriteľné ako účinný dokáže byť tento v podstate jednoduchý príbeh. Hudba je čarovná a záverečná scéna so závodmi v behu je úplne fantastická. Nie, nedopadne to tak ako si chlapec vysníval, pretože toto nie je hollywood...Film je božský. Božský a nepredvídateľný ako život sám. Nádhera. 100%. (27.10.2013)

Stereotyp. Ali pospíchá ze školy domů půjčit Zahře tenisky. Zahra pospíchá ze školy domů půjčit Alimu tenisky. Ali pospíchá ze školy... A tak se to opakuje stále dokola. A aby to nebylo úplně jednotvárné, máme tu navíc nemocnou maminku, chudého otce a 'teniskovou motivaci'. Ne, nechytlo mě to za srdce. A scéna, ve které si Ali doslova vykňourá účast na závodech, byla vyloženě na facku. *Plesk* (16.12.2007)