Príbeh z Bronxu

Tak tohle se Robertovi fakt povedlo. Po rezijni strance vyborny, se spoustou dobrejch napadu a i jako herec byl dobrej. Oba herci co hrali Calogera sice nic extra nehrajou, ale byli nadprumerny. Trocku zklamal Chazz Palminteri, chybelo mu charisma, ale po herecky strance v pohode. Jen bylo trochu divny, ze nekoho zastreli nebo zmlati a pak vysvetluje Calogerovi, ze se nema prat. Dej je hodne originalni a zatimco vetsina mafianskejch filmu vypravi o celym zivote gangstera, tak tohle je trochu o necem jinym a mile me to prekvapilo. Taky se povedla hudba, ktera je spravne dobova a film skvele doplnuje. Za ty dve hodiny jsem se vubec nenudil a i kdyz film nema na ty nejvetsi mafianske filmy typu Kmotr, rozhodne se nema De Niro za co stydet. (13.11.2005)

Život v mafiánké čtvrti není pro obyčejného člověka s morálními zásadami zrovna jednoduchý - jak vychovat ze syna slušného člověka, když má odmalička za vzor pouliční gangstery? Jak mu vštípit správné hodnoty, když denně vidí, jak úspěšné je jednání z pozice síly? Jak jej ochránit? Tímto i dalšími problémy (např. rasismus) se zaobírá "Příběh z Bronxu". Robert De Niro se tentokrát pochlapil nejen jako herec v roli otce - řidiče autobusů (nikoliv mafiána, jak jsme zvyklí:-)), ale také coby zdatný režisér. Hereckým výkonům všeobecně není co vytknout, třeba Chazz Palminteri v takovém tématu snad ani nemohl chybět; na jeho scénáři zamrzí jedině závěr, moc velké klišé na můj vkus. 80% (30.10.2009)

Dnes už gangsterská klasika, i když ne tak známá a uznávaná jako Kmotr, Tenkrát v Americe nebo Goodfellas, spíše nenápadně se tvářící, ale jinak se jedná o skutečně poctivý a fascinující příběh (o jednom velkém přátelství) od začátku až do konce (odvyprávěný ve sledu drobných epizod), který mě opět uchvátil stejně tak jako před deseti lety. Krásné realistické prostředí, výtečná drobnokresba všech postav i postaviček do toho nejmenšího detailu (Sonnyho kumpáni, Calogerovi kamarádi), charakteristická dobová atmosféra, perfektně napsané dialogy hodně ze života, ožehavá témata jako svět mafie, rasová nesnášenlivost vůči černochům z vedlejší čtvrti atd. A perfektně sedící a hlavně chytlavá populární hudba 50. a 60. let dělají z tohoto snímku skutečně mimořádný film a nakonec silný, citlivý a velmi poutavý zážitek.. Robert de Niro je nejen skvělý herec, ale evidentně i velice schopný režisér..Mladý "C" Anello byl také výborný (vizáží s tím svým kloboukem mi připomínal jednoho našeho mladého nejmenovaného zpěváka). Mafiánský boss a gangster Sonny se do role také hodil, spíše to byl takový kliďas, ale měl obrovské charisma a hlavně respekt. Inu, natočit takovouto prvotinu, no, klobouk dolů!..Jediné mínus dávám za příliš krátký výstup Joea Pesciho až skoro na samém konci filmu, škoda:-( Ale poselství znělo jasně... (28.01.2008)

Taliánský příběh ze 60's Bronxu. Je to tak trochu bomba, mající při vší jednoduchosti velmi neočekávaný průběh, který se namísto načrtlého otcovského souboje vyvine v něco mnohem, mnohem většího. Nemá smysl ztrácet čas nad seznamem pozitiv... Rozhodně nejsem tím, kdo by vpálil maximum každý druhý klasice, ale tady prostě nejde nedat nic než pět. Vidím v tom zakódovaný celý můj morální kód. Tak honem běžte dívat, btw takhle se musí na smradlavej motorkářskej gang! (26.01.2013)

De Nirova prvotina předčila myslím očekávání všech fanoušků tvorby Martina Scorseseho. De Niro mistrovi jistě často hleděl pod prsty a tudíž se Příběh z Bronxu nese v již vyšlápnutých kolejích. Není to ale myšleno v negativním smyslu. Pan De Niro rozehrál vynikající partii, ve které se setkáváme se spoustou vyjímečných postaviček, nechybí oblíbená představovačka Kdo je Kdo. Hudba potěší, stejně jako rolička Joe Pesciho. Pro mě se Příběh z Bronxu řadí jen o něco málo níž než nepřekonatelní Mafiáni. Geniálního žolíka pro svět filmu představuje objevení Chazze Palminteriho. (12.10.2007)