Príbeh z Bronxu

Kdybych neznal jméno režiséra, tak bych zkusil tipnout Scorseseho v lehkém módu. Určitý vliv je tam cítit. Na nejlepší mistrovi filmy to sice nemá, ale De Niro ukázal, že umí i za kamerou. Jeho filmový syn mu je tak neskutečně podobný, až se nechce věřit, že nejsou příbuzní. Snad v žádném jiném snímku není k vidění tolik scén s couváním autem. (26.02.2020)

Bravurní mafiánské drama, které se ubírá velmi netradiční, za to zajímavější cestou. Prostředí Bronxu sedmdesátých let je vykresleno perfektně, stejně jako charaktery všech postav. Chazz Palminteri, jakožto "bůh" Bronxu, hraje s velkou jistotou a přesně do své role zapadl. O tom, že Robert De Niro je skvělý herec ví jistě každý, ale to že je i výborný režisér nám dokázal hned při svém režijním debutu. Ještě bych vyzdvichl miniroličku pro Joe Pesciho, který je právem považován za jednoho z nejlepších vedlejších herců všech dob. I když Příběh z Bronxu není známý jako Kmotr či Mafiáni, tak rozhodně mohu všem jen doporučit, neboť se jedná o prvotřídní mafiánské drama................ (17.06.2008)

„It was great to be Catholic and go to confession. You could start over every week.“ DeNiro poutavě režíruje i hraje v Palminteriho reminiscenci na mládí v Bronxu, kdy sloveso "postarat se" neznamenalo někomu navařit a vyprat a vy jste byli plastelínou, kterou chtě nechtě utvářelo prostředí svými dlouhými prsty k obrazu svému. Šáďa za tím tradičně čuje fašismus a různé další -ismy, ale já si myslím, že je to hlavně o lásce k otci, jakožto vzoru v dětství a opoře v dospívání, což je jedno z největších požehnání, jakého se vám může v mládí dostat.. Nemohu opomenout vypsat úsměvná jména členů Sonnyho party, jejichž jídelníček byl z 90 % tvořen omáčkou na špagety a pak si dali Pekelné anděly jako dezert. Takže: Tony Tupé, Eddie Troska, JoJo Velryba, Frankie Keks, Jimmy Šeptal, Johnny K.O. a Bobby Basa. Skoro jak Rafani z Duck Tales.. (16.03.2010)

Dnes už gangsterská klasika, i když ne tak známá a uznávaná jako Kmotr, Tenkrát v Americe nebo Goodfellas, spíše nenápadně se tvářící, ale jinak se jedná o skutečně poctivý a fascinující příběh (o jednom velkém přátelství) od začátku až do konce (odvyprávěný ve sledu drobných epizod), který mě opět uchvátil stejně tak jako před deseti lety. Krásné realistické prostředí, výtečná drobnokresba všech postav i postaviček do toho nejmenšího detailu (Sonnyho kumpáni, Calogerovi kamarádi), charakteristická dobová atmosféra, perfektně napsané dialogy hodně ze života, ožehavá témata jako svět mafie, rasová nesnášenlivost vůči černochům z vedlejší čtvrti atd. A perfektně sedící a hlavně chytlavá populární hudba 50. a 60. let dělají z tohoto snímku skutečně mimořádný film a nakonec silný, citlivý a velmi poutavý zážitek.. Robert de Niro je nejen skvělý herec, ale evidentně i velice schopný režisér..Mladý "C" Anello byl také výborný (vizáží s tím svým kloboukem mi připomínal jednoho našeho mladého nejmenovaného zpěváka). Mafiánský boss a gangster Sonny se do role také hodil, spíše to byl takový kliďas, ale měl obrovské charisma a hlavně respekt. Inu, natočit takovouto prvotinu, no, klobouk dolů!..Jediné mínus dávám za příliš krátký výstup Joea Pesciho až skoro na samém konci filmu, škoda:-( Ale poselství znělo jasně... (28.01.2008)

Poutavý a smysluplný příběh z Bronxu šedesátých let, kterým nás provádí režijní debutant Robert de Niro poháněn velice silným scénářem, poutavou muzikou a excelentní atmosferou, kde černoch s bělochem v jedné ulici nedokáže vydržet ani minutu a právě v této ulici probíhá život jednoho malého kluka, který zachrání mafiánského bosse výborně zahraného Chazzem Palminterim, který stojí i za samotným scénářem. Sice je ke konci příběh průhledný až hanba, ale i tak je natočený se vší vervou a odvahou, že si zaslouží stát mezi ostatními veledíly odehrávající se v mafiánském prostředí Ameriky. --- Jak bílej chleba... a teď jsou z nich topinky. (21.03.2007)