Príbeh z Bronxu

Příběh z Bronxu, byť servíruje problému hned několik, je přímější, jednoznačnější, ale i jednodušší film, než ostatní slavné mafiánské modly (Kmotr, Mafiání, Casino, Tenkrát v Americe...). Je určen více pro masy - nevyžívá se ve stylovosti mafiánů, ale soustředí se na jemné, rodinné hodnoty a vliv na obyčejný život. Mladý syn morálně putuje mezi dvěma archetypy čestného otce a mafiánského bosse, ctnostného a respektovaného bosse, to je třeba zdůraznit, neboť film očividně ctí jeho "vznešené" vlastnosti a naopak pohrdá pouličními výtržníky s krajně rasistickými sklony. Film tedy nerozehrává morální souboj hodného se zlým, neboť na konci jsou hodní oba a apeluje jen na pouliční mládež a rasismus, což je do filmu vtisknuto možná trochu násilním, ale budiž... Robert De Niro je stále lepší herec, než režisér, ovšem debut se mu vyvedl skvěle... Lepších 8/10 (21.03.2009)

„Teraz už odísť nemôžete.“ Úžasnou dobovou atmosférou predchnutý režijný počin Roberta De Nira  za pekných 22 miliónov podľa strhujúceho scenára v Hollywoode už navždy nedoceneného Chazza Palminteriho. Ten si zároveň s oscarovou chuťou strihol titulnú rolu charizmatického mafiánskeho bossa (prepáčte, krstného otca) Sonnyho a s chlapcom vytvoril úžasný vzťah. Skvelý film o niečom a pre niekoho, hoci subtílnejší, ako iné žánrové mafiánske snímky (Scorseseho ŠPINAVÉ ULICE, trilógia KRSTNÝ OTEC, MAFIÁNI). Rolička Joea Pesciho (a „dverová skúška“, vyskúšajte) je krásna. Zapamätajte si "kľučkovú fintu". Palminteriho skutočné krstné meno je Calogero. Myslite si o tom, čo chcete. „Najhorší v živote je premárnený talent.“  (24.12.2004)

„Špičkové audio doop wop, stylová hudba 60. a 70 let, příběh, který celý od začátku vypráví mladý Calogero alias C. Postavičky z baru Břečka, Bublanina a spol... především pasáž z WC, kdy hrají všichni kostky, to je klasika. Citlivě natočený snímek jako např. Goodfellas nebo Tenkrát v Americe. Konstelace všeho možného a nemožného, takové to příjemné mrazení v zádech, tak to je jen málokdy....“ (06.07.2004)

"Jestli se nenatáhne a nevystrčí ti pojistku, abys mohl nastoupit, tak to znamená, že je to sobecká svině a všechno, co jsi viděl je jen vrcholek ledovce." Díky za radu, hned jí dám kopačky. Jinak ovšem pod hrozbou useknutí některého z mých oblíbených prstů jsem ochoten přiznat, že mafii nevnímám jako terno pro svou zemi, mafiánské filmy nijak zvlášť nemusím a úvodní nekonečné představování všech zainteresovaných Johnů Tkaniček považuju za jednu z nejotravnějších filmových zaběhlostí. Když jsem se však touto pasáží zdvořile pronudil, tak musím přiznat, že k nabídnutému příběhu zmateně dospívajícího Calogera, filozofického mafiána Sonnyho i nekompromisně poctivého otce Lorenza, nemám takřka žádných výhrad. (24.01.2012)

Příběh z Bronxu je film, u kterého jsou na prvním místě postavy. Calogero, Sonny, Lorenzo - o ně zde jde v první řadě, o jejich psychologii, vývoj a vzájemnou interakci. Filmový děj, ostatní postavy i cokoli dalšího je zde podružné, vše v tomto filmu tvoří pouze pozadí, na kterém se odehrává tohle výtečné drama o dualitě dobra a zla. Připočtu-li si k tomu výborné obsazení, strhující závěr a skvělé dobové songy, kterých je zde nepočítaně, nemám tomuto filmu co vytknout. (26.02.2012)