Zo života chlapca

S každým dalším filmem Lea DiCapria, který shlédnu, musím se tomuto herci obdivovat - má neskutečný talent snad přímo od Pána Boha. V 18-ti se dokázal herecky naprosto vyrovnat i tak ostřílenému veteránovi, jakým je Robert De Niro. Ve vynikajícím filmu, který nám předkládá skutečnou tvář na venek zdánlivě šťastné rodinky. (24.02.2007)

De Niro je prostě extratřída, ať už hraje kohokoli v čemkoli. V tomto filmu zahrál skvělou zápornou postavu a přes veškeré antipatie, které vzbuzuje, přesto je někde pod povrchem cítit člověk, na kterém se bohužel podepsalo maloměsto se svými hodnotami, které dokáží doslova ubíjet, a tak, ač prvotřídní parchant dusící své blízké, přesto vlastně chudák a oběť, což si ale nedokáže nikdy přiznat. Jen díky De Nirovu hereckému mistrovství to nebyl pouze prvoplánový hajzl a člověk cítí, že kdyby vyrostl jinde, v jiném prostředí a mezi jinými lidmi, mohl by být někým jiným. Možná...a možná také ne. Hajzlem se člověk stává s různých příčin. Leonardo DiCaprio zahrál výborně dospívajícího Tobyho/Jacka, věčně zápasícího se svou do průšvihů ho vrhající povahou, bouřícího se proti otčímovi, maloměstským hodnotám a všemu tomu hnusu kolem sebe, kterému touží uniknout. Velmi dobrý film a pro Lea parádní rozjezd. (24.02.2007)

Tento film je v prvé řadě herecký koncert De Nira a DiCapria, bohužel i scénář si je přespříliš vědom, že právě ti dva jsou hlavním tahákem filmu, a tak se občas opomíjí zaměřit na "the big picture". Film tedy ne vždy komplexně vypovídá o životě chlapce (a už vůbec ne o celém dospívání v americe), nicméně jako náhled do zvláštně (dys)funkční rodiny fugnuje velmi dobře. Střety mezi otcem a synem mají šťávu, navíc lze chápat oba úhly pohledu, takže nevzniká syndrom jedné nenáviděné postavy. Pěkné... 7/10 (05.04.2014)

Příběh sám není příliš inovativní. Osamělá matka s dospívajícím dítětem se vdá a z šarmantního nápadníka se postupně vyklube chlastající diktátor, který tyranizuje celou rodinu. Jasně, je to autobigrafie, takže tam asi příliš prostoru pro fantazii není, ale stejně ve mě zůstává pocit, že příběh mohl být o něco košatější. každopádně film může sázet na skvělé obsazení, jemuž podle očekávání vévodí De Niro s DiCapriem. Jejich přestřelky patřily k vrcholům a sálala z nich doslova hmatatelná antipatie. Ženské části ansáblu vládla Ellen Barkina nebylo to jen pro to, že tu de facto neměla konkurenci. Vedle DiCapria zaujme i řada tehdejších mladých pušek. Kupříkladu Carlu Gugino jsem skoro nepoznal a pobavili i Eliza Dushku coby ošklivé kačátko, či Tobey Maguire v roli rokenrolového páska. 80% (05.11.2014)

Jako psychologická drobnokresba vztahu syna a despotického otčíma super, zvláště v hereckých partech naprosto geniální střetnutí hereckých person svých generací. Bohužel to chvílemi zaškobrtává v takových prkotinách jako stylovější vylíčení své doby (chvílemi až moc umělé) a poněkud zanedbanými vedlejšími postavami, které ale často hrdiny silně ovlivňují, tudíž by si měli odbýt delší party. Caton-Jones je solidní řemeslník, který umí natočit údernou scénu (závěrečná rvačka), ale celek včetně myšlenky mu uniká mezi prsty, jinak by to bylo na absolut. (23.02.2007)