Reklama

Reklama

Piargy

  • Česko Piargy (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Dej filmu, ktorý vznikol na motívy novely Františka Švantnera nás zavedie do dediny Piargy. Mladá, krásna a chudobná Juliša (Judit Bárdos) tu zaplatí krutú daň za túžbu po lepšom živote. Keď sa vydá za Martina (Daniel Fischer) – syna najbohatšieho statkára, ocitne sa v rodine, kde vládnu tvrdé pravidlá. Nielenže bude čeliť nepríjemnému tlaku svokry, ale nedokáže sa ubrániť ani násilným zvodom svokra (Attila Mokoš). Juliša sa napriek tomu do manželovho otca zamiluje a vznikne ľúbostný trojuholník. Zakázané tajomstvo však neostane dlho utajené a vyťažiť z neho zatúžia všetci. Julišina sestra (Lucia Siposová), ľudia v obci a dokonca aj dedinský kňaz (Peter Nádasdi). (Cinemart SK)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (106)

Aljak 

všetky recenzie používateľa

Na úvod musím vyzdvihnúť veľmi pekný vizuál a vydarenú výpravu, ktoré výrazným spôsobom prispeli ku kvalite celého filmu. Dej bol na môj vkus trochu ťažkopádny a lyrizovaný, a aj tie dialógy by som uvítal trochu obšírnejšie. Ale inak herecké obsadenie výborné. Škoda, že to bolo ladené do čiernobiela - aj keď chápem zámer, ale aj to prispelo k celkovej melancholzácii celého príbehu. Silnejšie 3*, aj keď by som rád dal viac, no kvôli spomínaným nedostatkom napokon nie. ()

Anet21 

všetky recenzie používateľa

⚪Príbeh o vine a treste, ktorý z naturizmu ani mystiky veľa nepobral, ak iba, tak monológy o Antikristovi.⚪Formálne asi uchádzajúce, resp. nad slovenské pomery, ale naračne klasicky nekonzistentné, celý príbeh je jednak skratkovitý a vo svojej podstate veľmi doslovný (paušalizácie, že Slováci len pili a bili ženy, na iné sa nezmohli, resp. občas aj znásilňovali, a potom zase pili sú už taký filmársky evergreen), no zároveň zdĺhavý, s vyvolávaním pseudonapätia. Charakterový vývin je urýchlený, postavy konajú skratkovito (hlavná postava sa gazdu bojí, potom ju znásilní, zrazu ho ona asi miluje? a schádza sa s ním?, následne ju on odmietne, aby sa s ním zase po otehotnení schádzala?⚪Absolútne hlúpo vyznievajú scény, v ktorých teda na jednej strane spiatočnícki a fundamentálni dedinčania pri sexe vzdychajú ako pornoherci, aby ich každý pri akte našiel, počul a odhalil.⚪Rovnako, obsadiť do role mladého násťročného dievčaťa Bárdos je už dnes celkom odvaha. Nepochopiteľný je i zámer nakrútiť film čiernobielo, čo má asi odkazovať na nejakú československú filmovú tradíciu adaptácií, no mení sa iba na samoúčelnú snahu ,,robiť čiernobiely art."⚪Vysoké hodnotenia sú spôsobené iba tým, že podobná látka (v tomto prípade Švantnerova) sa v podobnom hábe bežne nenakrúca. Z lyrizovanej prózy si však scenár neberie skoro nič, pár snových sekvencií je naozaj málo. A áno, rôzne psychadelické obrazy je obtiažne previesť na plátno, avšak nie je to nemožné. Tu sa zase objavil slovenský nešvar skoro každého porevolučného filmu - scenár, ktorý skrátka neutiahne celú stopáž a už v polovici stratí paru. Film sa dostal, predovšetkým, k mainstreamu a divákom, ktorí by si hutný Švantnerov text aj tak nikdy neprečítali, čiže účel tvorcov asi splnil. Tí, ktorí ale chcú plnohodnotnejší zážitok a skutočný naturizmus by radšej mali siahnuť po knihe.⚪ ()

Reklama

JohnnyD 

všetky recenzie používateľa

Rozporuplné. Na jednej strane to má neskutočnú kameru (dobre nasvietiť čiernobielu kameru vie málokto, nedávno sa na tom popálil aj Fincher), skvelú hudbu a najmä úvodná dvadsaťminútovka je mimoriadne podmanivá. Ale ten príbeh o milostnom trojuholníku a násilí na dedine je ako z najhoršej STV sedliackej drámy (šmrcnutej rutinným holokaustom). Švantnerovu predlohu som čítal a dojmy z nej som mal ako z apokalyptického hororu o dedine, ktorá sa prepadla, lebo cez pôst mali zábavu. Sodoma a Gomora. Naturizmus predlohy tu ustupuje do úzadia, Trajkov novelu prerozprával ako realistický príbeh a je to strašná škoda. Dajte tomuto tímu prachy na autentický slovenský noir, to by som si pozrel. 7/10 ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Pro mě byl tento film vrcholem Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Doslova jako zjevení! Byl jsem naprosto očarován, uchvácen a vtažen do děje takovým způsobem, jako už hodně dlouho ne. Naposledy na mě podobně zapůsobila estonská temná romance Listopad (2017), která byla pro mě vyvrcholením loňského ročníku Filmovky v UH. Piargy má hodně podobnou duši. Už úvodní záběr na měsíc a krajinu a jak kamera postupně zabírá celou vesnici pod horami je naprosto magický okamžik a já jsem hned věděl, že tohle bude VELKÉ!!! Musím zmínit tři jména. FRANTIŠEK VLÁČIL, JURAJ JAKUBISKO a KAREL KACHYŇA. Tyhle obrovské osobnosti československého filmu jsem cítil v každém záběru Piargy. Alegorie, balada, magický realismus, symbolismus, příchod Antikrista, snový surrealismus a temná romantika. Tímto jazykem k vám film bude promlouvat. ATMOSFÉRA!!! Nejvíce bych film přirovnal ke snímku Drak sa vracia (1967) Eduarda Grečnera. Je v tom hodně podobných elementů. Naprosto unikátní je kamera Petera Bencsíka, který pochopil, jak má k vyprávění přistupovat. Každý záběr, každá kompozice je dechberoucí, v kině jsem zíral s otevřenou hubou! Děj se odehrává v malé zapadlé vesničce v roce 1939 při vzestupu fašizmu a utvoření Slovenského štátu. Hlavní dějová linie spočívá v milostném trojúhelníku hlavních postav, mladých manželů Juliši a Martina a statkářem, který je Martinovým otcem. Víc netřeba prozrazovat, všemu korunuje již zmíněná kamera a černobílý vizuál, evokující zlaté filmy z let šedesátých. Herecké role jsou famózní, strašně mě překvapila Judith Pecháček, po seriálu "Místo zločinu České Budějovice" jsem k její roli přistupoval hodně skepticky. Zde je vidět, jak je režisér důležitý a jak z herců dokáže vydojit maximum. Ivo Trajkov natočil opravdu řemeslně perfektní film. Hudba Kirila Dzajkovskiho zážitek jen a jen umocňuje. Jsem šťastný, že jsou ještě tvůrci, kteří se dokážou přiblížit ke kultovním snímkům z let šedesátých, vyloženě k tvorbě zmíněných tří jmen výše. A já můžu s radostí zvolat : "ČESKOSLOVENSKÝ FILM JE STÁLE NAŽIVU!!!". Po promítání byla debata s herečkou Judith Pecháček (opravdu příjemná a krásná mladá žena) a se scénáristkou Janou Skořepovou. Rozhovor vedl dramaturg České televize Jaroslav Sedláček a hltal jsem každé slovo. Autorem námětu je František Švantner a já už jsem doma! Jeho rukopis je více než jasný. Tak jako třeba v knihách "Nevesta hól´" nebo "V hodině strachu", (podle jeho prózy vznikly i vynikající filmy). Velmi mě zaujal fakt, že filmaři nepoužívali téměř žádné osvětlení a svítili jen lampy a kahany. Je to působivé a realistické, takhle se to dřív také dělalo. Má to neopakovatelné kouzlo a přirozenost. Pak byl prostor i na divácké otázky, nešlo odolat a položil jsem všetečnou otázku, zda se režisér Trajkov nechal inspirovat osobnostmi jako byl Vláčil, Jakubisko a Kachyňa, přičemž jsem vysekl poklonu a dodatek, že mě film svou atmosférou, symbolickými obrazy a magickým realismem tvorbu oněch pánů evokoval. Jaroslav Sedláček byl ohromen a řekl, že tenhle vzkaz určitě vyřídí režisérovi Trajkovovi, přičemž dodal, že by se Trajkov ve společnosti zmíněných pánu cítil přešťastně. To mě hodně potěšilo :). Abych to celkově shrnul, naposledy mě takovým způsobem dostal asi film "Je třeba zabít Sekala" (1998), což už je pěkně dlouhá doba. Pokud budete mít možnost vidět Piargy v kinech, rozhodně neváhejte!!! Tenhle snímek na velkém plátně je naprostý orgasmus!!!! LFŠ UH 2023. () (menej) (viac)

Master19 

všetky recenzie používateľa

- "Chováš se jako děvka." - "Jak víš jak se chovají, ty nějakou znáš?" - "Neznám, ale chovají se takhle." Jedna velká černobílá deprese. Trochu mi vadila ta dokonalost obrazu, byl bych raději, kdyby bylo sem tam něco trochu rozmazané... Jinak tedy krása kamery je v nerovnováze s jednoduchostí příběhu. ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (8)

  • Scéna, kdy gazdova žena (Lucia Klein Svoboda) svrhne svého muže ze židle a hodí po něm keramickou mísu, původně ve scénáři nebyla. Herečka Lucia Klein Svoboda ale cítila, že právě jakési zadostiučinění či gradace potlačovaných emocí postavě chybí. Šla tedy za režisérem (Ivo Trajkov), který ji dal za pravdu a scéna byla následně dopsána a přidána do filmu. (venus)
  • Natáčalo sa na týchto miestach: Múzeum slovenskej dediny (skanzen) v Martine, Námestie Svätej Trojice v Banskej Štiavnici, vrch Sitno v Štiavnických vrchoch, Lozorno a okolie, Rybô (Staré Hory), Stará radnica (aj interiér) na Hlavnom námestí v Bratislave, Terchová a okolie, Donovaly a okolie a v Bazilike sv. Prokopa (aj interiér) na zámku v Třebíči. (DRIV3R)
  • Výber Iva Trajkova ako režiséra bol producentský zámer, lebo v takej dedine ako v snímke vyrastal on sám v Macedónsku, dobre poznal jej ráz a vedel akú silu má fanatizmus. (Biopler)

Reklama

Reklama