Gattaca

Genetická manipulace a s ní spojená genetická diskriminace je v ruku v ruce s čipovou totalitou jedním z mnoha závažných rizik pro lidstvo, alespoň v dohledné době. Snímek Gattaca poměrně velmi zdařile vykresluje ony v budoucnu hrozící poměry, ale vkládá do toho silné záblesky (bláhové) naděje a lidské soudržnosti a solidárnosti. Hlavně ke konci jí je tolik, že je tomu už dost těžké uvěřit, i přes skvělé výkony herců, a je to tak jedním z mála důvodů, proč vlastně nedávám plné hodnocení. (27.12.2007)

Komorní...v každém druhém komentáři je toto slovo obsažené, někdy i víckrát. Proto se raději zaměřím na hudbu a tu budu vychvalovat...ale ted vážně. tento film je prostě vynikající a velmi originální. V nenásilné formě ukazuje to, co by se mohlo stát. Dál bych se jen opakovala v tom, co už někdo napsal. Aspon tedy dodám, že výborný je český dabing. (17.10.2008)

Vincent by chtěl jednou letět raketou ke hvězdám, ale nemá pro tuto činnost správnou genetickou výbavu. Jeho matka byla totiž oplodněna při vášnivých kopulačních pohybech, nikoli při preferovaných laboratorních kouzlech a proto z Vincenta není potřebný Homo geneticus, ale pouhý společenský invalida. Jenže Vincent má nezlomnou touhu splnit si svůj sen, umí zfalšovat svůj původ a jeho sveřepě kakabusoidní výraz je dostatečný pro nepravdivé konstantování, že jeho život povstal ze zkumavky. Vincent svým cílevědomým počínáním neomylně směřuje do kokpitu vesmírného přenášedla a je mu zcela jedno, že na jeho hrudi visí jmenovka Jerome Morrow. (30.09.2009)

Gattaca je zvláštní Sci-Fi film...má velice zajímavé výtvarné zpracování (takové futuretro), celkově stojí kdesi mezi komorním a velkostylovým vyprávěním. O čem? O lidské přirozenosti, ne z hlediska "quo vadis", ale čistě biologického...výsledkem snahy režiséra, výtvarníků, skladatele hudby Michela Nymana a hlavně skvělého tria Hawke - Thurmanová - Law je výborný film. Takový, který si rádi dáte do filmotéky, a čas od času se na něj znovu podíváte. 80% (27.11.2003)

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)