Gattaca

V jistém ohledu velmi vizionářský film - nepochybuji o tom, že to, co bylo v r. 1997 vnímáno jako sci-fi (rodiče si dopředu navolí vlastnosti svého dítěte, které jim "vyrobí" in vitro lékaři na přání), bude jednou realitou. Pro zainteresovaného člověka s určitými znalostmi o dědičnosti však film hodně zjednodušuje, a především výrazně upozaďuje vliv výchovy, zatímco přehnaně zdůrazňuje vliv genů, o kterých ještě věda v r. 1997 neměla současné poznatky. Tehdy krásná 27 letá Uma Thurman pro mě byla hlavní předností snímku, který mi jinak celý přijde jako takový dozvuk genetického optimismu 90. let, se všemi těmi naklonovanými ovcemi Dolly a podobnými kulturními ikonami. Dost možná je to film, který výrazně zpropagoval depilaci tělesného ochlupení u mužů, která ještě v 80. letech byla nemyslitelná :) Celkově slabší 4*. (18.04.2011)

Tak koukám, že právě píšu svůj tisící komentář, takže se budu snažit o něco alespoň trochu smysluplného-) Gattaca je fajn sci-fi, má velmi originální příběh, skvělé herce a podmanivou atmosféru, která od začátku chytne za pačesy a jen tak nepustí. Ale není to žádná revoluční vize budoucnosti ve stylu Umělé inteligence nebo 12 opic, mnohem více se zde pracuje s postavami a jejich vztahy a skutečné sci-fi prvky se objevují spíše na pozadí příběhu, i když jsou jeho hlavní podstatou a záchytným bodem. Vlastně celý film utáhne hlavní myšlenka dokonalých a geneticky vytvářených lidí, s níž si Niccol náramně pohrál a připravil pro žánrové fandy 100 minut neopakovatelné a nápadité zábavy, která má mnohem větší půvab, než světelné meče nebo válčící roboti. Všechno pak podtrhuje ústřední herecké trio, které nemohlo být vybráno lépe (i ta Uma tu vypadá zatraceně dobře). Snímek si zřejmě vyžádá druhou projekci, takže hodnocení je pouze předběžné. (07.02.2013)

Není nad to narodit se pěkně postaru i když to nese jistá genetická rizika. Na postavě Vincenta se mi líbila nezlomná vůle překonat všechny překážky, které ho předurčily k životu invalidy s brzkým datem konce. Tady je vidět, že ne všem předpovědím alá vědecky podloženým se dá věřit a když se opravdu chce, tak cesta ke hvězdám je otevřená. (29.09.2013)

Nízkorozpočtové sofistikované scifi, které doplácí právě na to, jak chce být jiné. Tvůrce Andrew Niccol se vždy jednou za čas objeví ve scifi žánru jako nějaký odštěpek, který nechce mít nic co do činění s bombastickými scifi spektákly a decentně stojí stranou. Není to žádné rebelantství, ale fakt, že Niccol je originální tvůrce, který chce jít svojí cestou, na nikoho se neohlíží a svoje scénáře si zásadně realizuje sám. V tom posledně jmenovaném možná nedělá až tak dobře, ale i když není komerčním tahounem, jeho scifi své fanoušky mají. To je případ filmu s podivným názvem Gattaca, nesázejícího na efekty a efektní podívanou, ale na invenční vyprávění osudu mladíka Vincenta, který je posledním zplozeným člověkem přirozenou cestou, a tedy mimo dosah genetických inženýrů. Podle zřízení je Vincent brán za nedokonalého člověka a uklízí v centru zvaném Gattaca určeném pro pěstování dokonalých lidí. Nebyl by to film, aby se zápletka kolem Vincenta nerozprostřela dramatickým způsobem a on se podvodem nedostal do jiné úrovně, což má za následek, že film se rozběhne. Jenže on se vlastně nerozběhne tak, jak by se dalo čekat. O nějakém dynamickém a akčním spádu nemůže být řeč, efekty jsou opravdu za pusu a Niccol neumí akci. Naopak plusem je talentovaný Ethan Hawke, Niccol, který se s chabým rozpočtem pustil do náročného žánru a poměrně originálně vystavěný scénář, který kdyby dostal k realizaci někdo režijně "výživnější", určitě by vzniklo jedno z nejzajímavějších děl v oblasti sofistikované scifi. Takhle film bojuje s tím, jak ho vůbec dotočit a v příštím záběru, pokud možno, neimprovizovat nad docházejícími finančními prostředky. Nad mírně zabitou invencí nelze také až tolik plesat. 60% (27.06.2012)

Jak mě to poprvé nebavilo a zklamalo komorním dějem, nedostatkem akce a dechberoucích efektů...! Jak já jsem si podruhé nadávala do zabedněné dyliny, která nepozná kvalitu, ani když je zmíněnou kvalitou razantně kopána v těžké obuvi přímo do prdele, kde chudák kvalita doufá najít alespoň náznak dylinina zakrnělého mozečku. Někdy v roce 1998 na HBO se to nepovedlo, ale o nějakých 10 let později se kvalita přece jen dočutala k uspokojivému výsledku: dylina si "Gattacu" nesmírně užila a navzdory několika drobným výhradám se těší, až si jednou tohle neokázalé, inteligentní scifko pustí potřetí. 85% (27.06.2012)