Kopyto

Kopyto je bezesporu vrcholem spolupráce Richard a Depardieu. Založit scénář na tom, že totální ztroskotanec svou neschopností může jako jediný najít ztracenou dceru generálního ředitele, je prostě geniální- a především hodný krále situačních komedií- Francise Vebera. Jen zoufalec Francois Perrin dokáže vyprodukovat řetězec náhod, který se shoduje s řetězcem náhod, které potkaly hledanou dceru. Depardieu, který této teorii primárně nevěří, již po prvních nehodách začíná chápat situaci, chrání Perrina, který se neustále zraňuje a otlouká. Na konci už se začíná i Perrina bát.....100% (05.11.2011)

Člověk by ani neřekl, jak to může Depardieuovi a Richardovi společně tak skvěle fungovat. Ti dva jsou od sebe po všech stránkách natolik vzdáleni, že se někde v té dáli schází a přesně do sebe zapadají. Nejvíc mě na filmu pobavil fakt, že v něm vystupuje postava, která je ještě smolařštější, než takřka všechny podobné Richardovy role dohromady. A právě podobný smolař Richard ji má nalézt. Dvojitou návštěvu kasina jsem ztrávil s málem roztrženou hubou, stejně tak vězeňské prohození charakterů nebo tekutý písek..... (12.06.2011)

Možná vůbec nejlepší z celé trilogie dvojky Gérard - Pierre. Další z důkazů, že jen Francie dokáže točit komedie, kde se snoubí bláznivý humor s roztomilostí příběhu. Prostě máte chuť nejen se smát, ale je Vám po hrdinech nostalgické smutno, ihned jak začnou titulky. To nikdo jiný neumí. Však se podívejte na remaky zpoza oceánu, v nichž veškeré kouzlo vyprchává. Kdybych měl určit, která filmografie mi dala nejvíce lásky skrze slzy smíchu, jednoznačně ta francouzská, a toto je jeden z jejích nejmilejších dárků. 90% (09.05.2017)

Nápad je určite vynikajúci, casting je geniálny, len scenár je skôr priemerný. Nejedná sa až o tak bláznivú komédiu, ako sa môže na prvý pohľad zdať a nakoniec je to aj v tomto pohodovom tempe lepšie. Ku slovu sa dostáva aj niečo ako dráma a čo sa týka násilia, nezostaneme iba pri bitkách. Pointou je fakt, že k cieľu sa pár dostáva náhodami, spôsobovanými Richardovou nemotornosťou. Hviezda navyše za nostalgické spomienky z dávnej minulosti, keď som film videl s rodičmi. Asi to bolo ešte za komoušov. (05.10.2015)

A to jsem měla štěstí !!! Po "Cestě do lesa" do byla úplná lázeň, bytˇ stará 33 filmových let. Bavila jsem se tak, jak už dlouho ne, byť jsem v těch 70/80 letech nijak pro Pierra Richarda nehorovala. Ale po té příšerné nudě to byla sranda do nebe volající. V době slávy herce Richarda u nás, jsem ho moc nemusela, protože byly na výběr daleko kvalitnější filmy (i když velice zřídka). Pokud jste to neviděli, vřele doporučuji, přejde vás okamžitě "blbá nálada". (14.04.2014)