Otec a otec

"Von mi dal hlavičku. Pánové, von mi dal hlavičku! Tak tys mi dal hlavičku. Uhhh. Dal mi ještě jednu, vidíte!" Scéna, která mě spolehlivě dostane vždycky a pak ještě ty hlody o bezva kytaře - kapela jako nová, když přijde Pignon poprvé mezi mládež do baru. Richard a Depardieu spolu sehráli pár filmů a vždycky to stálo za to. Otec a otec nejsou výjimkou a oba se sice drží svých archetypů potřeštěnce a drsňáka, ale perfektně to funguje. Ostatně jinak by to snad ani být nemohlo. K tomu skvělá hudba Vladimira Cosmy a poctivý dabing. Tohle nestárne... (12.06.2017)

Kouzlo takovýchto komedií tkví v tom, že jsou s mírnou nadsázkou zcela přirozené a ze života. Mám pocit, že dnes už se nic takového ani netočí (resp. točí, ale u nás moc neuvádí). Ty hlavičky jsou skvělé, a chechtal se i můj sedmiletý syn, který to neviděl, jen jsem mu to popisoval. Poctivých 80%. Znovu shlédnuto 19.6.2012 - milé, lidské, zábavné, přirozená pěkná hudba, tentokrát 75%. (18.12.2009)

V 70. a 80. letech se u nás hodně chodilo na Pierra Richarda. Člověk si tady připadal jako blázen, a tenhle každým coulem sympatický kudrnáč mu dodával uklidňující pocit, že i v daleké Francii je na tom někdo podobně. A k tomu ještě dokázal člověka slušně rozesmát, což se cení vždycky. Z jednoho i druhého důvodu vidím proto tyhle filmy jako nadčasové. Pamětník je zároveň taky rád lehce nadhodnotí, a to bez přílišných výčitek svědomí - nostalgie mu už takto velí. Otec a otec možná není úplně nejlepším filmem Velkého blondýna, ale já ho mám nejradši. Vzpomínka na skvělý rok 1986 (osmnáct je vám holt jen jednou), na návštěvu krnovského kina s přáteli (dávno zmizelými v propasti času), a konečně na samotný film (myslím, že je fakt dobrý) - to všechno dělá svoje. [Dokonce si dodnes pamatuju na předfilm: Byl o Haileyově kometě. Zpívali tam něco jako "blíží se kometa, bude konec světa". Moc pěkné představení to bylo léta onoho, jen co je pravda.] (01.05.2007)

Ďalšia francúzska kvázi bláznivá komédia. I keď čo sa týka vtipu, drží sa skôr pri zemi a čo sa týka krimi zápletky, tak tá je prekvapivo drsná a objaví sa tu sem tam aj nejaká mŕtvola. Je zhruba jasné, kam film celý čas smeruje a je preto chvályhodné, že záver je vkusný a povedzme že aj dojímavý. Film o vzťahu otca a syna môže byť zaobalený v akomkoľvek žánri a s komédiou, ako tu vidíme, si môže rozumieť. Škoda len, že som sa od srdca zasmial iba raz. (01.10.2016)

Po dlouhé době jsem viděla tento film a musím uznat, že kombinace V+C+R+D je balzám na duši a záruka kvality. Kontrast povah obou hlavních protagonistů, ale jejich stejné poslání - touha být otcem, dobrým otcem, tím nejlepším otcem - je zkrátka dechberoucí...  Klasika. Francouzská komedie s hudbou V. Cosmy je nepřekonatelelná. (02.01.2022)