Cyrano z Bergeracu

Asi nejlepší filmový Cyrano, jakého jsem kdy viděl. Zde se snoubí poetika s dramatičností, hudbou, verši a vůbec vším. Za hřích stojí i český dabing. Donutil si vychutnává texty s grácií, stejně tak, jak Gerard Depardieu odhazuje svůj širák. A když se na konci den zešeřil, zemřel ten fanfarón, co vlastně chtěl jen žít, s .... čistým štítem. Jen doplním, že Vincent Perez, coby Cyranův sok, vlastně chráněnec, byl perfektní. Asi jeho nejlepší role (minimálně z těch historicko-dobrodružných). (04.01.2014)

Gerard Depardiu, jedna z posledních stále dosti hrajících legend fr. filmu. Cyrano z Begeracu, klasický kus, který i na našich jevištích s oblibou stále nastudovávají různé divadelní spolky. Tahle hra patří mezi ty divadelní hry, které se řadí mezi velké. Pro film není většina divadelních her psána a je to vždy znát. Nicméně hlavní je charakteristika postav, jejich projevy, proto také v každé generaci se najdou diváci, které tyhle klasické kusy zaujmou. A zajímavé na nich je právě to, že jsou o člověku a mezilidských vztazích na řadu způsobů. Pokud má některý z dnešních dramatiků pocit, že na trhu dramatického umění je velká mezera, tak může sednou a napsat něco lepšího. Ale to se neděje. Ale může se to stát. To se vyloučit nedá. K samotnému zpracování - zaujme to asi nejvíc toho, kdo tuhle hru nezná, ale nic revolučního to není. Nejlepší je, aspoň pro mě, vzít si nějakou divadelní hru, a přečíst si ji sám. A těch skvělých her zase není tolik. (19.09.2010)

"PANE, KEBY SOM MAL TAKÝ RAŤAFÁK, NECHAL BY SOM SI HO AMPUTOVAŤ." Mám slabosť pre filmy plné veršov - škoda, že aj u nás po ulici nepobieha pár ľudí, ktorý by aj pri nákupe v hypermarkete skladali jeden rým, za druhým :)) Cyrano v podaní Gérarda je vačší sympaťák, než Banderas v roli horkokrvného Zorra. (07.09.2011)

Často filmované i divadelně uváděné vlastně silně tendenční Rostandovo drama se v tomto případě dočkalo špičkové, nezapomenutelné filmové podoby. Ponechávajíc původní divadelní východiska, dává režie filmu osobitý, mimořádně silný náboj, jehož korunou je jeden z nejlepších Depardieuových výkonů. Určitě jde o jednu ze špičkových, ne-li vůbec nejlepší filmovou podobu volné féérie o životě pozoruhodného Gaskoňce (Cyrano je historickou postavou francouzských dějin XVII. století). Často vidět znamená v tomto případě hodně moc se těšit a pak - při zhlížení- si ještě více užívat. Právem. (20.04.2008)

Film tak výtvarně krásný, takřka dokonalý, že jistě překonal ty nejromantičtější sny o této době. Je tam jedna scéna, kdy Cyrano projíždí nočním měste, právě z něho odjíždí, a všimne si svého mladého přítele, jak ho pozoruje v noční košily z balkonu. V tu chvíly se na něho usměje a pohladí po střeše svůj gaskoňský klobouk. Ten klobou by tisíckrát gaskonštější a krásnější než kdy nosil čtvrtý ze tří mušketýrů. Film dostal oskara za kostýmy a není divu. Podle mého názoru ho žádný jiný v tomto směru nepřekonal. Vzadu zůstává i Amadeus. Nehledě na to, jak úžasně je toto staré drama zpracováno, nejlepší adaptace co jsem viděl, s divadlem dohromady. (24.07.2003)