Dvaja muži v meste

Brilantní, pravdivý a neuvěřitelně smutný příběh o muži, který kdysi udělal hloupost, za kterou si odpykal svůj trest a i když se chtěl zařadit zpět do společnosti, vinou kreaturního policejního inspektora mu to nebylo dovoleno. Alain Delon podává jeden ze svých nejlepších životních výkonů a vše mu do puntíku věříte. Další francouzská legenda Jean Gabin, představitel vychovatele Cazaneuva a zároveň člověka, který jako jeden z mála ví, že Gino (Delon) se doopravdy změnil, hraje také na výbornou. Konec je opravdu hodně nespravedlivý a být na jeho místě, myslím, že by jste jednali ve všech okamžicích naprosto stejně. Jedna z nejlepších francouzských kriminálek a že Francouzi umí výtečné!.....Vychovatel Cazaneuva na policejního komisaře:"Nezapomeňte, že zločince lze i vyrobit."....až po skončení filmu jsem si plně uvědomil, jak je to jednoduché!! (12.08.2008)

Klasický francouzský film jsem si včera po desetiletích zopakoval. Dojmy, které jsem si odnesl, jsou poněkud rozporuplné. Poetika detektivního žánru, na které je film postaven, se v řadě momentů dostává do rozporu se způsobem zobrazení a pojednání některých scén. Nejvíce je to patrné v úvodní části, líčící idylická setkání Strabliggiho s Cazaneuvovou rodinou, zcela nepropracována zůstává milostná náklonnost Cazaneuvovy dcery k Ginovi, hodně hluše vyznívá i zachycení jeho druhého vztahu k vnadné bankovní Anglofrancouzce. Klady a silná místa na druhé straně převládají tam, kde jde o skutečnou drsnou krimiatmosféru. V mnoha ohledech to platí pro soudní scény i vlezlé fízlovství posedlého vrchního policejního inspektora Goitreaua. Tento záběr má obecnější platnost: ukazuje, že i v demokratickém státě mohla - i může - často policie propadat chování, které do toho estébáckého či gestapizujícího nemusí mít zas tak daleko. Štvanice na zušlechtěného člověka končí tragicky: nedobrovolnou smtí oběti, která ke svému hrůznému činu byla dohnána protidemokratickým chováním svého policejního antipoda. Řadu viditelných slabin režie i scénáře přetrvávají dva skvostné herecké výkony: Delonův a Gabinův. Při závěrečné scéně - vrcholném okamžiku jinak spíše průměrného díla - , v níž jde Gino na smrt, obě skvělé herecké kreace vrcholí. Patok nechuti a odstupu od justičních orgánů, největší přání mladých hlavních hrdinů filmu i jeho hlavní kritické poselství, nejlépe vystihuje strachem ze smrti stažená tvář Delonova hlavního hrdiny. Tato část jeho myšlenkového jádra je evidentně nadčasová. Pro kvalitu obsahu i dosahu filmu také jednoznačně určující. (12.08.2008)

Člověk se dostane na scestí a do kriminálu poměrně rychle a snadno. Stačí, když je nerozumný, chtivý "rychlých" peněz a nezdravě sebevědomý. Třeba pak po trestu začne rozumněji uvažovat a bude chtít svůj život napravit. Do toho ale může přijít jedna tragická událost a propuštěný vězeň psychicky nezvládá situaci. Aby nespadl zpět do propasti kriminálu, pomáhá mu na svobodě jistý kurátor, člověk zralý a rozumný, který má na starost propuštěné vězně. Ale bohužel, i on je bezmocný proti zlovůli jistého paranoidního inspektora a řízení osudu....... Tento film a jeho děj se vám po zhlédnutí uloží hluboko do paměti a dáte jistě za pravdu všem těm, kteří tento snímek považují za jeden z nejlepších filmů s kriminální a psychologickou zápletkou. Uvědomíte si v plné míře, co by mohl v případě špatných kontrolních mechanizmů dokázat nedokonalý justiční a policejní systém státu. Samozřejmostí u tohoto filmu jsou špičkové herecké výkony Jean Gabena a Alaina Delona a jistěže i Michel Bouqueta, onoho krajně nesympatického a odporného buldočího komisaře. (20.10.2007)

"Otázky tady kladu já a záznam v rejstříku trestů máš ty." Takže role máme rozděleny a mně zbývá ještě dodat, že vychovatel Cazaneuve je ten, který věřil ve spravedlnost. A já jsem ten, co neklade otázky, nemá záznam v rejstříku, ze zkušenosti nevěří v justici a taky nevěří v polepšení zločinců. Přesto jsem Ginovi, výjimce potvrzující pravidlo, docela fandil a dost jsem si užil, když srovnával účty s komisařem Goitreauem. Jinak ovšem nepatřím mezi největší příznivce dobráků z rodu Kajínků a tak ve mně jejich osudy nedokáží vyvolat nějaké větší emoce. Nicméně tento snímek je velmi dobrý a určitě svým poselstvím přispěl k diskuzi o zrušení dosud nezodpovězené francouzské národní hádanky: Čí krk dokáže rozpůlit gilotinu? (26.12.2017)

Že byl ve finále Gino ke svému tragickému činu dohnán okolnostmi, tedy drahým podezřívavým panem inspektorem, je neoddiskutovatelné. Nemohl jsem se však ubránit pocitu, že kdyby Gino nebyl takovej bláznivej cholerik, mohlo to dopadnout úplně jinak. Jinak téma začleňování bývalých trestanců zpět do společnosti spolu s chápavým panem vychovatelem s tváří Jeana Gabina super... 70% (01.11.2017)