Dvaja muži v meste

Lupič Delon je propuštěný z vězení, stává se tiskařem a podporován vězeňským vychovatelem Gabinem se snaží nestýkat s lidmi z galérky. Krutá policejní šikana ho však nakonec donutí ke zločinu. Vlastní krimi je až příliš rozvláčná a poněkud nezáživná, navíc prodchnutá podle mně příliš kritickým duchem údajné nespravedlnosti páchané na odsouzených i propuštěných. Naopak mne nadchnul famózně hrající mlčenlivý vychovatel Jeana Gabina. Každé jeho gesto a každý pohled mluví, i když mistr Gabin mlčí. I Delon hraje o život :) Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=uyFiZ1A6scc&feature=related (10.10.2009)

Vynikající krimi drama se společensko-kritickým přesahem - a když tak po mnoha letech se na tenhle film člověk znovu dívá, nezbývá mu, než nostalgicky si povzdechnout: kdeže jsou dnes herci, jako byl Jean Gabin. I v ostatních rolích výborné věrohodně civilní herecké výkony... Jó, tak se prostě tenkrát točily filmy... Čtyři a půl hvězdičky - bez problému zaokrouhleno nahoru. - - - P.S. Gilotina spatřila světlo světa ve Francii 11. dubna 1792. Popravy gilotinou byly veřejné a proto dne 21. srpna téhož roku byla gilotina instalována na pařížském náměstí du Carrousel, kde stála až do 7. května 1793. Při příležitosti popravy franouzského krále byla krátce převezena na Náměstí Revoluce. Pak byla přestěhována na méně frekventované místo. Přesto se veřejné popravy ve Francii konaly až do roku 1939, poslední veřejná poprava se konala 17. července toho roku. Posledním oficiálním popraveným byl Hamida Djandoubi, 10. září 1977. V roce 1981 byl trest smrti ve Francii zrušen. (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Gilotina) - - - P.P.S. Co se týče >popravy v přímém přenosu< , je nejsilnějším fimem nejspíš Krzysztofa Kieslowského -Krátký film o zabíjení- , byť tam jde >jen< o oběšení. Myslím, že soudní lidé uznají, že je dobře, že civilizované země upustily od trestu smrti. Možná k tomu přispěly trošku i tyto filmy... (19.02.2006)

Ach ta nostalgie. Kdysi hodně hodně dávno patřil k těm, díky kterým jsem vymazala smutné filmy ze svého života. Korejci mi je tam po letech zase vrátili a tak přišel čas, že jsem si tuhle dokonalou hereckou dvojici zase do života pustila. Tentokrát už jsem nebrečela, ale to nic nemění na tom, že je to skvost, že jsem zase cítila tu beznaděj a že život, ehm spíš lidi dokážou být jako saně a člověk na člověka je jako kat. (09.05.2014)

Tipycký prípad toho, keď sa mi z nespravodlivosti zdvýha žalúdok. A nie len to. Tento film ma dostal skôr psychicky, než emocionálne, a to už je čo povedať. Prežil som krásny depresívny večer... Na tie Delonové ksichty sa nedá zabudnúť. Mimochodom mladučký Gérard Deparadieu príjemne prekvapil, na začiatku som si to ani neuvedomil, že je to on :) (10.03.2009)

Nič tu nebolo naviac, nič nevytŕčalo. NIČ! Práve tá prísna úspornosť a presnosť - prítomné od scenára, cez herecké výkony až po samotnú réžiu - umocnili krutosť tohto snímku až na(d) mieru únosnosti. Úporná snaha a nezlomnosť si poradia so životom, nech je krutý ako len chce. Pri konfrontácii s fanatickým systémom, konštruktom z ktorého vyprchali posledné znaky ľudskosti... tam nejde uhrať ani len remízu. (28.06.2008)