Dvaja muži v meste

Film José Giovanniho může působit na první pohled trochu přímočáře a černobíle, nicméně stejně ve mne vyvolal vedle celé škály emocí i spoustu podnětů k zamyšlení. Gino Strabliggi se pro mne v průběhu filmu stal pozoruhudnou postavou... navrátilec z vězení přichází nešťastnou náhodou o svou milovanou ženu, ale také ho pronásleduje slizký komisař. Nicméně pro svou agresivní povahu (viz. scénu se sousedy a hluku v baráku) mi Gino zůstal i tak zčásti nesympatický a klíčový incident s komisařem v propuknutí afektu můj vztah jen prohloubil. Přesto jsem s ním v okamžiku odsouzení na nejvyšší trest začal plně soucitit. Tenhle film v sobě má totiž kromě silného námětu nesmírně působivé dramatické momenty, zejména s blížícím se závěrem, ztvárněné často beze slov... to dlouhé ticho a vzájemné pohledy očí Gabina a Delona to teprve umocňují. A také má skvěle napsané i zdánlivě vedlejší postavy, jakou je například obhájkyně, bojující za spravedlivost v soudním procesu, kde poukazuje na to, jakou skázu světu může přinášet existence trestu smrti. A ve kterém vztahu se pak ukrývají ti Dva muži ve městě? Jsou to Cazaneuve s Ginem, když kráčejí spolu městem a doufají v pěknou budoucnost? Nebo Gino doplácející na svou minulost a tvrdší povahu pod přítomností fanatického komisaře (o nichž nám moudrý Cazaneuve od počátku vypráví)? Nebo dvojici tvoří onen fanatický komisař v protikladu k vychovateli (který svým způsobem má na celém případu jistou vinu od momentu boje za Ginovo propuštění), přičemž oba tak zasahují do Ginova osudu zcela odlišným způsobem? Nejednoznačnost názvu i různé paradoxy v tomto případě ve mě jenom potvrzují kvalitu a myšlenkovou hloubku celého působivého filmu. ,,Už nikdy pro mne spravedlnost nebude jako dřív..." 95% (21.04.2020)

Celý scenár je asi ako názov filmu. Nedostatočne vypovedajúci o veľkej téme. Niekedy vhodný, ale častokrát od veci. Len ťažko alebo nasilu by ste tu hľadali niečo na úrovni jedného z tristo najlepších filmov! Možno toľkých ľudí oklamala melancholická atmosféra prameniaca zo zádumčivého rozprávača Jeana Gabina a obdobnej hudby. Tieto veci môžu istotne spôsobiť v človeku akési poryvy, ale tie sa celkom často striedajú s tzv. "what the fuck momentmi". Film, ktorý určite netreba vidieť pred smrťou... ;-) (03.07.2013)

Dva herečtí velikáni v příběhu tak opravdovém a úpřímném, až z toho nepříjemně mrazí. První půlka je sice trochu zdlouhavá a nezáživná, ale ta druhá vše bohatě vynahradí a strhne divákovu pozornost skutečně nevídaným způsobem. Emocionálně silné zakončení je pravda to jediné, které si opravdu zoufale nepřejeme, ale celkové vyznění a působivost snímku jen zvýrazňuje..80% (28.03.2013)

Film Dva muži ve městě jsem poprvé viděl před mnoha lety a od té doby ještě několikrát a pokaždé šlo o hluboký zážitek, především díky skvělým hereckým výkonům A. Delona v roli napraveného lupiče Strabliggiho, J. Gabina v roli zkušeného a lidského kurátora Cazaneuva v ostrém kontrastu s inspektorem Goitreauem, přesvědčeným o nenapravitelnosti kohokoli, kdo sejde, byť třeba jen jednou, na zcestí. Současně příběh ukazuje, jak spravedlnost v nepravých rukou, může být ohýbána a zneužívána podle toho, kdo ji reprezentuje nebo vykonává, což odhaluje její obrovskou křehkost. (02.12.2007)

Celou dobu jsem byl díky do očí bijící účelovosti scénáře přesvědčen, že se budu podle zakončení rozhodovat mezi trojkou a čtyřkou, ale to, co se odehrálo, mi hodně znásobilo gravitační zrychlení na bradu. Nečekal jsem vůbec nic podobného, takže výsledek z filmu je pocitově dokonalý, prostě maže všechny předchozí pochyby. Michel Bouquet je ve své roli doslova exploitační. Velká spokojenost nad tímto kouskem. Doporučuju! (07.07.2014)