Pápežov exorcista

Můj dlouho odkládaný Horor, dnes konečně přišel na řadu ( po roce ! ) a musím říct, že to byl skvělý zážitek. Výborná manistream žánrovka, kterou táhne excelentní Russell, ale i ostatní postavy jsou dobré a uvěřitelně zahrané. Má to fajn atmosféru, napětí a démon byl správně zlý. Finále v podzemí, kde dojde i na jednu Gore scénu, bylo vynikající. Případný druhý díl, už očekávám bez Russella (snad ne), ale třeba překvapí i nadcházející The Exorcism. (06.06.2024)

Podobné nadpřirozené náměty mám rád, takže s chutí přidám i tu čtvrtou hvězdu. Byť bez Russella by to bylo polovičaté a skoro bych měl dojem, že koukám na nějaké béčko. Julius Avery to ale technicky parádně zvládnul. Jsem rád, že do vymítačského hororu přispěl i někdo jiný, než James Wan. Je totiž znát, že se to také může dělat jinak a zatímco je, James Wan už svými vymítačskými produkcemi značně vyčpělý a zrecyklovaný, tady to na mě docela obstojně fungovalo. Ano, není to úplně strašidelné, ale zase je tu hlavní role Russella, která je založená na skutečné události a vymítá se tu ďábel, kterému tu navíc tvůrci dají docela solidní legendu. Za mě tedy spokojenost. (23.10.2023)

Hned začátek mě sice mírně rozladil, protože to na mě působilo tak trochu jako špatnej vtip viz. démon vleze do prasete. Nakonec se z toho ale po počátečních rozpacích vyklubal jeden z těch lepších vymítačských hororů posledních let. Dobře natočenej, dobře zahranej, napínavej a atmosferickej kousek od kterýho jsem si toho moc nesliboval ale o to víc mě překvapil a potěšil. Milovníci filmů o exorcismu by vyloženě zklámáni být neměli. Nejde sice o nic originálního což je ale celkem pochopitelný, protože v tomhle subžánru toho vymyslet víc asi už ani nejde. (04.05.2023)

S exorcismem to máte úplně stejně jako s tranzistorama. Prostě si nějaký labilní, psychicky narušený, hormonálně destabilizovaný či po pozornosti toužící mentál usmyslí, že je v jeho těle někdo jiný, a místo, aby jej nahnali k psychiatrovi, endokrinologovi nebo mu pořádně nařezali, pozvou k němu nějakého zpohádkařeného živnostníka a institucionálního demagoga, který učeně pokývá hlavou, protože z toho má perfektní píárko mezi blahoslavenými nebo sto litrů za kompletní seanci, a zasvěceně řekne: „Hm, hm, moribundus! Ta zlá cizí entita okamžitě musí ven!“. Načež jeden vytáhne krucifix a almanach osvědčených fantasy básniček, druhý skalpel a učebnici destruktivní chirurgie, a hurá, jde se vymítat! Jediný rozdíl je pak v tom, že jeden pacient vypadá jako Marilyn Manson před tím „odborným“ zákrokem, druhý až po něm. No řeknu vám, já se tedy moct celé dny válet, kroutit hlavou o tři sta šedesát, mluvit uhrančivým basem jako jen lehce nachlazený zpěvák kapely Canibal Corpse, libovolně pohazovat lidmi, chcát si do postele, prcat všechno, co se ke mně přiblíží, strašit dementy a vůlí přesouvat nábytek a někdo mě toho zbavit, taxi ho hned po tom zdeformování najdu, rozšmelcuju mu držku a striktně požaduju přišít toho čuráka zpátky! Největším problém vymítacího žánru je to, že hned při svém vzniku nastavil laťku na nepřekonatelnou úroveň naprosté dokonalosti a už prvním filmem totálně vyčerpal veškeré fičury a vyfikundace, které ono pohádkové Rituale Romanum skýtá. Tudíž cokoliv někdo od té doby natočí, je až na světlé výjimky, prostě jen ubohým plagiátem Exorcisty. A tenhle Vymítačův papež, ups, pardon, taxe vlastně bude jmenovat až dvojka, František Černý dozajista potřebuje dalšího štěka, je, jak jinak, naprosto ubohým plagiátem Exorcisty. Prostě se úplně vysrali na scénář, jen vyměnili posednuté pohlaví a bububarák, nesystémově kuchli z Exorcisty akční sekvence a celé to podložili, aby se hajzl tolik neviklal a věřící Tomášové si samým napětím cucali konce krucifixů, jakože skutečně skutečnými trampotami skutečně skutečného a údajně nejslavnějšího demagoga, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dänikena První římskokatolické a.s. s parádně příznačným jménem Gabriela (Amon) Amarthová. Je to sice hezky natočené a Rasl i jako Prasl pořád má i na stará kolena solidní charisma a hraje od přirození, ale co naplat, jakmile se zase začalo strojově vymítat, já začal pekelně zívat a znuděně si škrábat tu čerstvě přišitou kundu. (05.05.2023)

Russell Crowe ve svým fyzickým stavu pašíka bere už každou pitomost, co se namane. A přitom první půle se mi líbila dost, dokud Russell hýří charismatem a vtipem a nechybí i pár fajn vizuálních nápadů. Jenže s přibývajícími minutami je to čím dál hloupější a generičtější a závěrečný souboj dvou knězů, kde vzduchem lítají těla, šlehají plameny a zakrvácený ženský lezou ze železné panny, vypadá jak nějaká parodie od Mela Brookse. Takhle to dokurvit, to je umění. Dík aspoň za Franca Nera, dlouho jsem ho v ničem neviděl. (24.10.2023)