Pápežov exorcista

S exorcismem to máte úplně stejně jako s tranzistorama. Prostě si nějaký labilní, psychicky narušený, hormonálně destabilizovaný či po pozornosti toužící mentál usmyslí, že je v jeho těle někdo jiný, a místo, aby jej nahnali k psychiatrovi, endokrinologovi nebo mu pořádně nařezali, pozvou k němu nějakého zpohádkařeného živnostníka a institucionálního demagoga, který učeně pokývá hlavou, protože z toho má perfektní píárko mezi blahoslavenými nebo sto litrů za kompletní seanci, a zasvěceně řekne: „Hm, hm, moribundus! Ta zlá cizí entita okamžitě musí ven!“. Načež jeden vytáhne krucifix a almanach osvědčených fantasy básniček, druhý skalpel a učebnici destruktivní chirurgie, a hurá, jde se vymítat! Jediný rozdíl je pak v tom, že jeden pacient vypadá jako Marilyn Manson před tím „odborným“ zákrokem, druhý až po něm. No řeknu vám, já se tedy moct celé dny válet, kroutit hlavou o tři sta šedesát, mluvit uhrančivým basem jako jen lehce nachlazený zpěvák kapely Canibal Corpse, libovolně pohazovat lidmi, chcát si do postele, prcat všechno, co se ke mně přiblíží, strašit dementy a vůlí přesouvat nábytek a někdo mě toho zbavit, taxi ho hned po tom zdeformování najdu, rozšmelcuju mu držku a striktně požaduju přišít toho čuráka zpátky! Největším problém vymítacího žánru je to, že hned při svém vzniku nastavil laťku na nepřekonatelnou úroveň naprosté dokonalosti a už prvním filmem totálně vyčerpal veškeré fičury a vyfikundace, které ono pohádkové Rituale Romanum skýtá. Tudíž cokoliv někdo od té doby natočí, je až na světlé výjimky, prostě jen ubohým plagiátem Exorcisty. A tenhle Vymítačův papež, ups, pardon, taxe vlastně bude jmenovat až dvojka, František Černý dozajista potřebuje dalšího štěka, je, jak jinak, naprosto ubohým plagiátem Exorcisty. Prostě se úplně vysrali na scénář, jen vyměnili posednuté pohlaví a bububarák, nesystémově kuchli z Exorcisty akční sekvence a celé to podložili, aby se hajzl tolik neviklal a věřící Tomášové si samým napětím cucali konce krucifixů, jakože skutečně skutečnými trampotami skutečně skutečného a údajně nejslavnějšího demagoga, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct Dänikena První římskokatolické a.s. s parádně příznačným jménem Gabriela (Amon) Amarthová. Je to sice hezky natočené a Rasl i jako Prasl pořád má i na stará kolena solidní charisma a hraje od přirození, ale co naplat, jakmile se zase začalo strojově vymítat, já začal pekelně zívat a znuděně si škrábat tu čerstvě přišitou kundu. (05.05.2023)

Standartni vymýtací horor a historické drama s absurdní zápletkou vyzdobený krví. Odehrává se v 15. století. Film je nezapamatovatelný přestože Russell Crowe odvedl perfektní práci v hlavní roli vatikánského exorcisty. Bude hlavní host na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde se na jeho počest bude promítat jiný starší film. (08.06.2023)

Gabriele Amorth je jistě člověkem, o kterém by mohl vzniknout zajímavý dokument, film inspirován jeho vymítáním ovšem dokazuje, že jsou filmy o exorcismu zdánlivě víceméně vyčerpané. Julius Avery dodává jen slušné řemeslo, herecký výkon Russella Crowea je ovšem spíše oříškem a ve výsledku si Papežův vymítač větším měřítkem ukousává až příliš velký a nestravitelný kus. Neurážející hororová rutina. Nic víc, nic míň.... (06.04.2023)

Na to, o jakou jednoduchou blbinku jde, se to dalo vidět. Lehké, srandovní, celkem pěkně natočené, škoda šablonovitého posedlého, tady mohli vymyslet cosi křupavějšího, ale když zohledním, že tento žánr beru obloukem, viděla jsem jen Vymítače klasiku, bavila jsem se dobře. Nehrát tam ale velryba, zapadne to hodně hluboko. (27.10.2023)

Klasická mainstreamová hororová jednohubka. Respektive všechno co si představíte pod pojmem Hollywoodský horor. Russell Crowe je k sežrání i když mu táhne na šedesátku. Nebo možná právě proto. Jeho Vymítač jezdící na Vespě skrze Itálii do Španělska je prostě skvělý. Jinak film velmi příjemně odsýpá a jede skrze jasně vytyčenou cestu. Díky velkému rozpočtu jsou fajn i efekty. Nic nezakryje fakt, že se jedná o horor pro masy. Takže na nějaký děs nebo lekačky zapomeňte. Od toho tu jsou jiné filmy. Třeba Mluv se Mnou ze stejného roku. I přestože film nikoho nevyděsí, tak svým příběhem a atmosférou baví až do konce. Navíc to táhne sympatický Crowe. Příjemná oddechovka. (65 %) (04.03.2024)