Krysy z temnôt

O podzemí Paříže se vypravují hotové legendy a tenhle film mezi legendy můžeme zařadit taky, protože mezi nimi má své zasloužené teplé místečko. Od dětství jsem si pamatovala dvě věci - divoký odvětrávací systém a rozdělenou obrazovku. Tyto dva nápady mě dostali i dnes a to už dávno nejsem malé dítě. Bylo moc příjemné ho znovu po tolika letech vidět na obrazovce znovu. (02.01.2015)

Revolta a rebelství na špičkový úrovni aneb srandou a pohodou naseru mocipány víc než molotovejma koktejlíčkama. Takhle na ně, na arogantní šmejdy, co serou na lidi. Pojdte lidi, zalezeme do kanálů a nakopeme jim ty jejich prachama narvaný prdele a budeme se přitom ohromně bavit. Genialita si tu podala ruku s bláznovstvím a tomu já prostě nedokážu odolat. Stejně tak, jako nikdy neodolám hereckému mistrovství panů Serraultyho, Noireta, Galabra a Depardieho. (10.06.2008)

Velmi svérázná satirická komedie o přestavbě Paříže na super moderní město v kontrastu s některými obyvateli Paříže, kteří se rozhodnou s tímto stavebním běsněním bojovat svými prostředky. Současně je ve filmu cítit obviňování vlády a těch úředníků, kteří rozhodují o výstavbě, že zcela mění historický ráz města, ničí jeho dominanty a nahrazují je nevzhlednými betonovými škatulemi, likvidují poslední zbytky zeleně ve prospěch parkovišť a uskutečňují své megalomanské mocenské choutky. Myslím, že by pro pány na pražském magistrátu měl být tento film povinným výukovým materiálem… (07.07.2008)

Není to žádná ha ha komedie, ale milá a krásná pohodovka, která vykouzlí na rtech úsměv ať už člověk chce nebo ne. Není dobré nad tím vším moc přemýšlet, jinak bychom si ten jemný, francouzský humor neužili. V tomto příběhu osud Paříže závisí na jediném muži - ministru práce. Je tu však skupina lidí, která se nesmíří s tím, že se všude všechno rozkope a zničí. Ze začátku mi to přišlo velmi tajuplné a záhadné a cesta do podzemí za ztraceným dítětem působila dobrodružně. Kdo by čekal, že se tam dole skrývá nový svět :-) (22.05.2016)

Paríž sa masívne prebudováva. Nostalgia minulých čias ustupuje predstavám súčasných architektov. Všetko pod staviteľskou taktovkou ministra s vodcovskými sklonmi, ktorý nepripúšťa výnimku z jeho megalomanských staviteľských predstáv. Po úvodnom rozjazde nasleduje sympaticky pôsobiace upozornenie na potrebu vzdoru voči podobným šialeným plánom. Samotné spracovanie revolty už príliš humorné nie je, patrí k komediálnemu priemeru francúzskych filmov so sociálno-kritickým podtextom. Vtipné sú úvodné titulky a záver v znamení vytvorenia si súkromnej dočasnej autonómnej zóny ticha, pohody a hudby. Verejný priestor podzemnej revolty zabral mainstream, ako temer vždy. Tu má podobu stavebných mechanizmov, patriacich vládou dotovaným firmám. Pozn.: Obdobná situácia, ktorú neveselo predpovedá úvod filmu pre Paríž fakticky postihla Bratislavu v uplynulých desaťročiach. Množstvo technických a kultúrnych pamiatok bolo nenávratne zničených alebo necitlivo prerobených a tisícky stromov vyrúbaných. Zmizlo veľa zákutí tvoriacich génia loci (ducha miesta). Všetko v záujme vybudovania centier obchodu, administrácie a zábavy (hotely). Miesta kam môžu aj chudáci, či nižšie sociálne situovaní tak rapídne ubúdajú v prospech boháčov. Odpor je len slabučký a miestami zvláštne kompromisný (súhlas ochranárov s vyrúbaním stromov na nábreží Dunaja). (02.04.2014)