Krysy z temnôt

Svým způsobem vlastně smutný film, nádherně poetický, vonící létem a zároveň chladivý jak krasová jeskyně. Tak nějak cítím, že se z takhle skvělého námětu dalo vytřískat ještě víc, třeba ta pasáž kdy Gaspard provádí pana knikhupce po svém "skromném" apartmá tam být nemusela. Záměna plynu, vody a telefonu je ovšem geniální, stejně jako původní dabing (Filmové studio Barrandov dabing 1975, Petr Haničinec, Miroslav Moravec, Soběslav Sejk, Martin Růžek, Alfréd Strejček a další). (09.02.2012)

Svižná a vtipná skoro čtyřicet let stará komedie z rozkopané Paříže mi zpříjemnila večer. Tento herecký koncert s gustem zahraný triem Serrault, Noiret, Galabru, mi připomněl dávné časy, kdy tento film byl vítaným zpestřením televizního programu. Musím přiznat, že jsem se už dlouho tak od srdce nezasmála. Originální scénář s nápaditou zápletkou a dodnes aktuálním poselstvím o bláznivém, ale marném boji s megalomanskými projekty i policejní mašinerií, by určitě pobavil i současné diváky, kdyby tento film některá televize uvedla. Já bych se tedy ráda znovu podívala na netradiční podzemní sklizeň pórku a poslechla si příjemnou hudbu, která film doprovází. (07.10.2011)

Já nechápu, že jsem tenhle film v dětství neviděl. Tenkrát jsem si totiž myslel, že jsem viděl snad skoro všecky francouzský komedie od četníků počínaje, Stepující stonožkou konče. Krysy z temnot mi ale vytrhli trn z paty a ukázali mi, jak úspěšně mám započít nový rok 2015. Zapnul jsem totiž televizi a hned tam na mě vyskočili. V tu chvíli jsem se atmosférou, herci a vtipem vrátil do dětských let a okamžitě mi bylo neuvěřitelně pěkně. Asi si to brzo zopakuju a přidám pátou hvězdičku. Uvidíme, co s tím udělá nostalgie... (01.01.2015)

O podzemí Paříže se vypravují hotové legendy a tenhle film mezi legendy můžeme zařadit taky, protože mezi nimi má své zasloužené teplé místečko. Od dětství jsem si pamatovala dvě věci - divoký odvětrávací systém a rozdělenou obrazovku. Tyto dva nápady mě dostali i dnes a to už dávno nejsem malé dítě. Bylo moc příjemné ho znovu po tolika letech vidět na obrazovce znovu. (02.01.2015)

Nápad na film a možno aj reálny skutok to nie je vôbec zlý, len možno to mala byť skôr komédia trochu temnejšia, atmosférickejšia. Pár krát sa človek zasmeje, ale komediálny potenciál bol vyšší. Taktiež dej nie je primerane gradujúci, nakoniec máte pocit, že film mohol skončiť v ktoromkoľvek okamžiku a výsledok by nebol omnoho horší. Takže Tchernia aj so Serraultom a spol. zostali niekde na pol ceste, keď síce vedeli, čo chcú povedať a že humor je najlepšia kritika, realizácia je však kostrbatá ako rastlá nekontrolovateľná výstavba veľkomiest. Zaujímalo by ma, čo by povedali pamiatkári na tú plánovanú kolíziu nového a historického v podobe dvoch sklenených kociek z oboch strán Notre Dame :). (01.04.2014)