Athena

Po ultrastylovém úvodu snímek postupně ztrácí tempo, jelikož vrcholí prostřednictvím postav, jimž se do té doby moc nevěnoval. Stále se však z velké většiny jedná o pohlcující zážitek, situující diváka doprostřed nenávistí prosyceného francouzského sídliště. Více zde. (07.10.2022)

Wow, soutěž o nejlepší kameru v tomto roce je asi rozhodnuta. Technicky precizní série one-shotů, kde v podstatě každá scéna se jede na jeden kontinuální záběr, občas v přechodu se stříhá i normálně. Hlavně úvodní 10-minutovka je lahůdka, ale i ostatní scény mají hodně do sebe. Dost potěšilo, že se nejedná o žádný "shaky-cam", ale velmi plynulé "steady-cam" záběry, kde "neviditelných" střihů jsem si všiml jen velmi málo. Rozhodně jsou někdy méně okaté, než i v 1917. Ke konci tomu bohužel trochu ztrácí dech a neměl jsem pocit nějaké katarze, ale jen za tu technickou stránku to stojí za vidění. 8/10 (04.10.2022)

Čo si na tomto agresívnom filme všimnete najskôr, je kamera. Dlhokánske zábery pri takomto pohybe postáv (kamera sníma vždy nejakú postavu presúvajúcu sa po uliciach z miesta na miesto a pritom zachytáva všetko dôležité, čo sa v okolí deje) pôsobia veľmi kvalitne a stabilne - nič sa netrasie a vy v tom chaose nachádzate vizuálny pôžitok. Napriek tomu ma obsah bavil stále menej, až ma nakoniec nebavil vôbec. Jedná sa o veľmi agresívny film, ktorý koniec koncov iba hrozne šteká, ale nekúše. Po 90 minútach som bol rád, že to končí. Ktosi raz predpovedal, že takto nejako začne niekedy v budúcnosti vojna v Európe, že už to nebude napadnutie štátu proti štátu, ale začne to rasovo - náboženskými nepokojmi a ohnisko svetovej vojny tak začne vo vnútri jedného z Európskych štátov. Tak dúfajme, že podobné predpovede sa ani napriek pošahaným prisťahovaleckým kvótam nikdy nenaplnia. Veď komu by sa toto šialenstvo mohlo páčiť? (29.09.2022)

Netflix jsem zrušil před více jak 2-3  lety, Gavrasovy videoklipy neznám ani mě nezajímají, jeho předchozí film s Casselem si nevybavim, ale na ATHENU mě nalákal Fincherův marketingový citát na plakátu, který je v plném znění trošku delší: “Sprawling and propulsive. Romain's gifts for staging and excavation of character are on remorseless display. He makes mind-numbingly complex coordination seem ordinary, spoiling his audience as we bear witness to this painful story's unspooling. Slack-jawed and agog.” Nicméně film samotný mě nijak neohromil. Opěvovaná úvodní 20minutová sekvence bez přerušovaného střihu je sice řemeslně perfektně vystavěná, ale zároveň ji chybí jakákoliv dynamika právě díky onomu nepřerušovanému střihu. Stejný problém, díky němuž jsem trpěl u 1917. Gavras tlačí na maximální možnou intenzitu, ale zapomíná na prohloubení postav, které jsou jednorozměrné a chovají se strašně teatrálně až hloupě. Skoro mi to přišlo jak koukat na divadelní hru o klasické řecké tragédii (což byl podle rozhovorů záměr, viz. jeho původ) v "moderních" panelákových kulisách. Za mě osobně bylo tohle téma zpracováno mnohem líp již téměř před 30 lety v LA HAINE. (20.03.2023)

Po takové pecce jako byla Les Miserables je těžko být pak spokojen s dalšími filmy, které jsou prostě o level níže. Kvalitativně zdaleka nedosahuje na výše zmíněný (pro mě už kult tohoto žánru), a tak i přestože nemohu říct, že by se mi Athena nelíbil, nemůžu být na druhou stranu ani naplno spokojený. Průměr. (13.10.2022)