Athena

Po takové pecce jako byla Les Miserables je těžko být pak spokojen s dalšími filmy, které jsou prostě o level níže. Kvalitativně zdaleka nedosahuje na výše zmíněný (pro mě už kult tohoto žánru), a tak i přestože nemohu říct, že by se mi Athena nelíbil, nemůžu být na druhou stranu ani naplno spokojený. Průměr. (13.10.2022)

Romain Gavras ukazuje, že je aktuálně jedním z nejlepších klipařů. To dokazuje v naprosto frenetické jízdě, která trvá zhruba první půl hodinu. Jeden z nejlepších začátků filmů, které jsem kdy viděl. Šíleně efektní scény s kamerovými průlety, které by mohl kde kdo závidět. Bohužel film má ale 100 minut a dojde mu velice rychle dech. Postavy nemají téměř žádný vývoj a dějově se také nejedná o nic extra zajímavého. Takže se nedaří napodobit nedávné Bídníky. Velká škoda, ale beru Athenu jako velký příslib do budoucnosti. (17.11.2022)

Čo si na tomto agresívnom filme všimnete najskôr, je kamera. Dlhokánske zábery pri takomto pohybe postáv (kamera sníma vždy nejakú postavu presúvajúcu sa po uliciach z miesta na miesto a pritom zachytáva všetko dôležité, čo sa v okolí deje) pôsobia veľmi kvalitne a stabilne - nič sa netrasie a vy v tom chaose nachádzate vizuálny pôžitok. Napriek tomu ma obsah bavil stále menej, až ma nakoniec nebavil vôbec. Jedná sa o veľmi agresívny film, ktorý koniec koncov iba hrozne šteká, ale nekúše. Po 90 minútach som bol rád, že to končí. Ktosi raz predpovedal, že takto nejako začne niekedy v budúcnosti vojna v Európe, že už to nebude napadnutie štátu proti štátu, ale začne to rasovo - náboženskými nepokojmi a ohnisko svetovej vojny tak začne vo vnútri jedného z Európskych štátov. Tak dúfajme, že podobné predpovede sa ani napriek pošahaným prisťahovaleckým kvótam nikdy nenaplnia. Veď komu by sa toto šialenstvo mohlo páčiť? (29.09.2022)

Svůj názor na celou věc kolem té přistěhovalecké vlny zde raději nebudu rozvádět, jelikož jednak to sem nepatří a jednak by mě to mohlo i klidně přivést do problémů, každopádně asi k tomu jen takto stručně: když si to tam natáhli, tak ať si to tam užívají. Mě je každopádně z těchto filmů s tímto tématem úplně zle, doslova ve mně vře krev a … a radši nic, prostě je to jiná kultura, která zde nemá co dělat, ale mám prostě jen vážné obavy o budoucnost Evropy, aby se jednoho krásného dne taková nějaká podobná agrese všech těch neandrtálců nepřenesla z francouzských sídlišť dál a pak abychom se nedivili všichni, hlavně tedy ti přiblblí ,,vítači,,. Teď už ale opravdu k filmu samotnému. Nebavil mě. Ani zápletkou, ani zpracováním, ani v žádném jiném ohledu. Dějově to byl i přes svou jednoduchost jeden velký chaos, tu Ahmed, tam Muhamad, tu zas Omar, tam zas Samer, a hovno z toho, pobíhání sem a tam, všude jen vykřikování jak liánící, což jsou ovšem od nich přirozené reakce, to se musí nechat, ze všech doslova ta inteligence pak jen doslova přetékala, no zkrátka o ničem, navíc tomu chyběly i jakékoliv emoce, respektive to ale může být i jen chyba na mé straně, jelikož s tím lidským hnojem vážně soucítit nehodlám, no a to zpracování té rebélie pak působilo sice autenticky, to jako ano, ale to si mám na druhou stranu jako užívat devastování bydlení od toho přičmoudlýho odpadu? To snad ne. Atmosféra jinak fungovala v rámci toho běsnění dobře, nicméně opakuji, ve mně tyto snímky vyvolávají skutečně jen ryzí strach z toho póvlu, Francie je podle mě definitivně ztracená, každopádně co mě na celém tom filmu štve ze všeho nejvíc, že já nevím, co tím vším vlastně chtěli ale tvůrci vůbec sdělit, či zdali mělo jít prostě jen o rekonstrukci oné události, prostě nevím, a tak mi tom připadlo jako film bez názoru a bez pointy, a to já fakt nemám rád. (16.01.2023)

Energicky politicky thriller a mestske drama o hlubsim tematu, o kterem je ve Francii uz leta tabu mluvit. Pozvete si domu hosta a on vam zacne premistovat nabytek podle jeho vkusu. Film je ve stalem stavu napeti, ale nema co rict z hlediska skutecnych argumentu. Casem vypraveci linka upada, ale pohled je to zcela fantasticky. Tzv. no go zony na pristehovaleckych  predmestich ,kam se boji vkrocit policie, nebo zachranka, jsou nyni ve francouzskych mestech bezne. Existuje znama hranice, kdy se prekroci urcite mnozstvi jiste pristehovalecke skupiny, zacnou menit zakony a jiz neni cesta zpet.V Evrope k tomu ma krome Francie nakroceno Dansko, Svedsko, Nemecko, Britanie apod. (19.11.2022)