Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Tragická smrt kluka na sídlišti Athena vyvolá otevřenou válku, ve které se nejvíc angažují jeho starší bratři. (Netflix)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (121)

ad 

všetky recenzie používateľa

Po technické stránce opravdu dechberoucí a třeba úvodních deset minut je režijně na hranici geniality...a takových scén je tu víc. I metaforický přesah do antické tragédie je pochopitelný...ale co naplat, celková exaltovanost, ukřičenost, spolu s jednoduchostí zápletky (včetně závěrečného překlopení až do absurdity v chování některých postav) mi bránily v jakémkoli emočním zaangažování...a myšlenkově se film také vyčerpá brzy a pak se jen opakuje a navzdory režijní brilanci mne začal pozvolna nudit... Motivicky podobné Les Miserables na mne prostě fungovaly o tu jednu hvězdu lépe... ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

„NEŽ ZJISTÍME JMÉNA POLICAJTŮ, BUDE VÁLKA…“   Potomci na dávkách žijících migrantů v akci. Jde se do toho po hlavě a hned od začátku sledujeme pouliční válku, která přerůstá v policejní bezradnost,  a nakonec vítězí arabská „moudrost“. Bohužel tady nevidím nic víc. Žádný poselství… navíc postupně uvadají i emoce. Škoda, „Bídnici“ a „Severní Marseilles“ by si zasloužili přídavek.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Karim, Moktar, Seber, Abdel, Ouss...  2.) Zjistím, že Chánov je zlatý sídliště!  ///  Thx za titule „Lucie Mandziuková a Barbora Vrbová“.                PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  * ()

Reklama

sedm.1 

všetky recenzie používateľa

Svůj názor na celou věc kolem té přistěhovalecké vlny zde raději nebudu rozvádět, jelikož jednak to sem nepatří a jednak by mě to mohlo i klidně přivést do problémů, každopádně asi k tomu jen takto stručně: když si to tam natáhli, tak ať si to tam užívají. Mě je každopádně z těchto filmů s tímto tématem úplně zle, doslova ve mně vře krev a … a radši nic, prostě je to jiná kultura, která zde nemá co dělat, ale mám prostě jen vážné obavy o budoucnost Evropy, aby se jednoho krásného dne taková nějaká podobná agrese všech těch neandrtálců nepřenesla z francouzských sídlišť dál a pak abychom se nedivili všichni, hlavně tedy ti přiblblí ,,vítači,,. Teď už ale opravdu k filmu samotnému. Nebavil mě. Ani zápletkou, ani zpracováním, ani v žádném jiném ohledu. Dějově to byl i přes svou jednoduchost jeden velký chaos, tu Ahmed, tam Muhamad, tu zas Omar, tam zas Samer, a hovno z toho, pobíhání sem a tam, všude jen vykřikování jak liánící, což jsou ovšem od nich přirozené reakce, to se musí nechat, ze všech doslova ta inteligence pak jen doslova přetékala, no zkrátka o ničem, navíc tomu chyběly i jakékoliv emoce, respektive to ale může být i jen chyba na mé straně, jelikož s tím lidským hnojem vážně soucítit nehodlám, no a to zpracování té rebélie pak působilo sice autenticky, to jako ano, ale to si mám na druhou stranu jako užívat devastování bydlení od toho přičmoudlýho odpadu? To snad ne. Atmosféra jinak fungovala v rámci toho běsnění dobře, nicméně opakuji, ve mně tyto snímky vyvolávají skutečně jen ryzí strach z toho póvlu, Francie je podle mě definitivně ztracená, každopádně co mě na celém tom filmu štve ze všeho nejvíc, že já nevím, co tím vším vlastně chtěli ale tvůrci vůbec sdělit, či zdali mělo jít prostě jen o rekonstrukci oné události, prostě nevím, a tak mi tom připadlo jako film bez názoru a bez pointy, a to já fakt nemám rád. ()

BoXBe 

všetky recenzie používateľa

S velkým obrazem a zvukem mi občas padala čelist. 97 minutový videoklip nedal vůbec, ale vůbec vydechnout. Připomnělo Bloody Sunday (hello Paul Greengrass) a dokumentární filmy, které se promítají v rámci Jednoho světa, třeba Winter on Fire, taky na Netflixu btw. Nebo posledních patnáct minut 1917, což v Atheně je teprve začátek. Z tlaku tohodle zážitku bych se v kině ještě klepal. Zvuk duněl, šlehal záblesky, vystřeloval ušní bubínky, hudba šlapala a kamera dělala neskutečné psí kusy. Poklona, protože herci tam naprosto přirozeně ustáli běhající, skákací, davové a násilné scény bez střihu a na jejich tváři se nedal poznat ani záchvěv napětí nebo pochybností. Filmu maličko chyběl přesah a hloubka postav, ale to je jako vyčítat Predátorovi, že se nezabýval klimatickou změnou a že Arnold neřešil své traumata z mládí. Gavras to takhle natočit od samého začátku očividně chtěl. Tedy maximálně na efekt a prožitek mezi všemi zúčastněnými stranami a to tělo na tělo, zblízka, bez příkras s namířenou zbraní na hlavu "pitomého pětiletého kluka" ve dveřích výtahu. Podařilo se mu to beze zbytku. Dlouhé záběry vtahovaly do děje jako černá díra a nepustily do závěrečných titulků. Film ve mně rozhodně vyvolal zájem o kontext násilí a chaosu, který má očividně pro nás nepředstavitelný rozměr - a ten rozměr jsme teď mohli audiovizuálně trochu lépe poznat. Jak se s tím Francie vyrovnává je na jiný dlouhý večer. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Pojídači dávek vs. francouzští těžkooděnci. Nic víc v tom vlastně není. Úvodní scéna s přepadením policejní stanice je luxusní a tempo si film udržuje prakticky po celou dobu. Jen po čase začne být všechno to bouchání, hulákání a házení čehokoliv poněkud monotónní. Ten chybějící příběh prostě absenutje, byť je tu snaha zasadit celýt ten bordel do rámce rozhárané rodiny, kdy se několik bratrů ocitne na různé straně barikády. Ocenění si zaslouží herci a  kameraman, ale na podobně laděné filmy z francouzského předměstí Gavrasovi něco schází. Ale i tak se jedná o slušnou práci. 60% ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (5)

  • První scéna se natáčela jako poslední, a to kvůli náročnosti celé sekvence. Skládá se ze sedmi různých záběrů, které byly v postprodukci spojeny dohromady, aby vytvořily dojem nepřerušeného desetiminutového záběru. (BMW12)
  • Režisér Romain Gavras o snímke prezradil: “Som polovičný Grék, formovala ma antika, kultúra týchto príbehov, ktoré mi odovzdávali otec a strýkovia, ale dôvod, prečo som sa rozhodol nakrútiť novodobú antickú drámu, nie je taký priamočiary. Fascinuje ma symbolický význam antickej tragédie, jednota miesta a času, spôsob presahovania reality. Chcel som sa mu priblížiť, previesť ho do filmových obrazov a vytvoriť pohlcujúci zážitok. Athena sa môže odohrávať kedykoľvek, v minulosti alebo v budúcnosti. Za každou vojnou sa skrýva manipulácia a lož. História sa opakuje, od trójskej vojny až po súčasnosť. V pozadí vždy stoja sily, ktoré živia konflikt a konflikt živí ich. Vedia, že keď je bolesť priveľká, hnev oslepuje myseľ, mení sa na násilie. Ak je národ krehký, neistý, ľahko sa nechá zatlačiť do priepasti.” (Biopler)
  • Film so stopážou 97 minút sa skladá len zo 163 záberov, pričom najdlhší má vyše 10 minút a najkratší až 7 sekúnd. (Biopler)

Reklama

Reklama