Reklama

Reklama

Bezstarostná jízda a la française sedmdesátých let. Jean-Claude a Pierrot jsou dva cyničtí pobudové, chuligáni, zloději, neurvalci a mnoho dalších podobných přívlastků dostanou na své cestě po Francii. Co vlastně chtějí? Zahnat nudu, naplnit život bezbřehou provokací společnosti, šosáků a měšťáků, kdo ví. A možná to ani sami nevědí. Chvíli si nasazují masku misogynů, jindy něžných ochránců žen plných porozumění, někdy jsou to jen sprostí zloději. Dvojice Patrick Dewaere a Gérard Depardieu, oba téměř stejně staří, plují svou sebezničující cestou s perverzní grácií a vulgárním šarmem. Cestu jim zkříží divy francouzského filmu jako Jeanne Moreauová, Miou-Miou, mladičká Isabelle Huppertová a Brigitte Fosseyová. Režisér Bertrand Blier je synem zesnulého herce Bernarda Bliera. Proslavil se již v polovině 70. let jako tvůrce eroticky provokativních filmů, jejichž hrdiny jsou nejčastěji sexuálně frustrovaní muži. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (117)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Syrový pohled do tváře spodiny vyvolal ve své době šok a hrůzu a následnou vlnu vášnivých odsudků. Vlnu generačně zabarvenou, která postupně pomíjela s tím, jak se námět i použitá poetika na vyšší i nižší úrovni stávala postupně stále samozřejmější samozřejmostí bohužel nejen v hraném filmu. Hrubnutí mravu a nepřímé přibližování patologie ovšem tehdy plnily roli katarzního katalyzátoru a nabídly řadu skvělých hereckých příležitostí jak pro protagonisty, tak i role vedlejšího významu. Vedle řady skvělých nastupujících umělců (Huppertová, Fosseyová, Depardieu, Dewaere) se tu uplatnila v zenitu svého ženství i Jeanne Moreau. Adorace idyly je stejně nepřirozená jako adorace bahna; skutečný, namnoze "šedý" život je někde mezi tím. Toto skutečné poselství filmu dnes musíme ze známých důvodů jen postupně a nejvýš klopotně rekonstruovat, objevovat a vyjevovat. Naše současnost i my sami to potřebujeme. ()

MJMilan 

všetky recenzie používateľa

Tak tento film je úchylárna prvního kalibru. Pro slabé nátury nedoporučuji. Dva mladíci, kteří mají chvilku po dvacítce si život užívají jak se patří, že je to na úkor ostatního lidu je netíží ani v nejmenším. Pierrot má hned ze začátku při konfliktu s majitelem odciziného automobilu smůlu v tom, že ho majitel postřelí do genitálií, to a psychika mu způsobí koplex, protože mu nářadí nefugnuje, jak by si představoval. Tento komplex provazí vlastně celý film. Snímek, jak jsem psal na začátku je plný úchyláren a zvrhlostí, životního stylu carpe diem, proto bych případné nadšení ze skvělého hereckého obsazení posadil až na druhou příčku. Doporučuji jen pro náročného diváka, ...nebo pro někoho, kdo si libuje ve zvrhlostech. ()

Reklama

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Odvážné, vulgární, nechutné, divné, almodovarovské, artové, vtipné. Příliš perverzní, aby se mi to opravdu mohlo líbit. Hezká, téměř něžná hudba. Jeden z nejulítlejších francouzských filmů, který si v ničem nezadá s legendou Serge Gainsbourga, kde byl mimochodem Gérard Depardieu taky u toho. ()

Pink.Panther 

všetky recenzie používateľa

Nebudeme chodit dlouho kolem horké kaše, nakonec můžeme mluvit zcela otevřeně, vždytˇ vše co je lidské nám není cizí a tak hned z kraje si přeložíme francouzský název filmu. No je to takový překladatelský oříšek, tohle to Valseuses, ve slovníku tento termín budeme hledat dost těžko, je to slangový obhroublý výraz pro varlata. Když nyní známe pravý autorský název filmu, asi tak už nějak pomalu začínáme tušit, že tento film ani po mnoha letech od jeho vzniku nebudou promítat na irském dívčím lyceu a že všchni co to zhlédneme utrpíme tu těžší, tu lehčí duševní újmu. Říci si viděl jsem to no a co! - si bude moci opravdu jen málokdo - takové už holt jsou filmy tohoto autora._____Režisér Bertrand Blier v Les Valseuses uvádí Gerarda Depardieua a Patricka Dewaere jako pár sociopatů, kteří se vydávají na anarchistickou cestu po Francii. Bylo by mylné považovat film za misogynistický i když nehoráznosti které se tam dějí ženám by k tomuto závěru mohly svádět. Daleko více je film libertariánskou ódou dekadence, písní nonkonformismu, vyznáním lásky vyděděným a finále v déesce opravdová hymna svobody a bezstarostnosti, je to provokující amorální svět Bertranda Bliera orámovaný uměleckou aurou. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

O existenci tohoto filmu jsem se dočetl v Houellebecqově románu Elementární částice, kde se píše, že atmosféru 70. let ve Francii poznamenal skandální úspěch filmů Fantom ráje, Mechanický pomeranč a Buzíci: tyto naprosto odlišné filmy měly všechny úspěch a ten nastolil komerční relevanci "mladé" kultury, založené hlavně na sexu a násilí, která v dalších desetiletích dobývala další a další podíly na trhu... Obecněji řečeno v roce 1974 zaznamenalo hnutí nakloněné uvolnění mravů významné úspěchy. To mě zaujalo, a když jsem navíc zjistil, že v tom hrají 2 mé velké herecké oblíbenkyně - Isabelle Huppert a Jeanne Moreau - zatoužil jsem to vidět. (Btw. zrovna u té dějové linky s Jeanne Moreau jsem ale dost trpěl - jednak jí tam tehdy bylo už 46 let a ty milostné scény s mladým Depardieuem a Dewaerem jsou strašně trapné a nepatřičné, a jednak mi i přišlo hrozné, co se jí v tom filmu stane). A musím říct, že ačkoli mám jinak na Depardieua obecně alergii, tak uznávám, že zde je vážně velmi dobrý, a jeho postava mi byla hodně sympatická, a vůbec celý ten film mi dost sednul, jeho bezstarostná atmosféra, humor, erotika, soundtrack, všudypřítomné citroëny DS, jakož i ten závěr, který je prostě kouzelný. "A co teď? Kam pojedeme? - Vím já. Neotravuj pořád. - Já jsem jen zvědavej, kam jedeme, nic víc. - Říkal ti, že neví. Tak ho neotravuj. - Neboj se, kamaráde, v životě se všechno srovná. Že nám můžou udělat díru do prdele? Vždyť už jednu máme! - Přece nemůžeme jenom jet a jet a nevědět kam, dokud nebude prázdná nádrž! - A proč ne? - Nejsi rád? - Není nám dobře? - Je. - V klidu. Na vzduchu. S ptákem bez pnutí. A postaví se, kdy se nám zachce." ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (24)

  • Původně byl závěr filmu temnější, stejně jako v románu: Jean-Claude (Gérard Depardieu), Pierrot (Patrick Dewaere) a Marie-Ange (Miou-Miou) jeli v DS (kadeřníkově DS, které koupili Jacquelinini rodiče), když se pravé přední kolo, které Pierrot nechal upilovat, aby se kadeřníkovi pomstil, utrhlo a auto se zřítilo do rokle, kde postavy zahynuly. O zhlédnutí filmu požádal americký distributor, kterému se film velmi líbil a chtěl ho koupit pro americký trh pod podmínkou, že změní konec tak, aby byl šťastnější, protože mu postavy připadaly roztomilé. Střih byl změněn, a protože kopie ještě nebyly vytištěny, měl být všude stejný. Film tedy končil tím, že postavy projížděly autem, dokud neprojely tunelem, který pravděpodobně označoval hranici, a závěr ponechal na divákově představivosti. Bertrand Blier se tak vyhýbá vysloveně morálnímu konci a později prohlásí, že distributor měl nakonec pravdu. V době uvedení filmu do kin však Blier zdůvodňoval závěr takto: „Líbil se mi konec románu, protože jsem si myslel, že je filmový. Jakmile byl natočen, připadal mi pro film velmi literární. Tak jsem ho vystřihl. Každý divák si může dát takový konec, jaký mu vyhovuje.“ (classic)
  • Některé pasáže z knihy, která vyšla v roce 1972, nejsou ve filmu uvedeny. V knize jsou uvedeny další informace o postavách: pětadvacetiletý Jean-Claude (Gérard Depardieu) se jmenuje Jean-Claude Beau stejně jako jeho otec (velmi pohledný muž v černém saku, vězeň, kterého nikdy nepoznal); rodiče jeho matky byli obchodníci na dělnickém předměstí (prodejna rádií, žehliček atd.) a ona je prostitutka (měla ho, když jí bylo 16, jeho otci 18). Pierrotovi (Patrick Dewaere) je 20 let a je o 15 kilo lehčí než jeho kamarád a sám se narodil „neznámé matce“. Marie-Ange (Miou-Miou), narozená v roce 1947, je dcerou Victoire a Grégoira Bretêcheových, hodinářů v Le Puy. Je hubená a má velmi malá prsa; své rodiče neviděla pět let, mezitím její otec zemřel. Pierrot je na rozdíl od filmu nejzdatnější v posteli a také on v jedné části příběhu sodomizuje Jeana-Clauda. Marie-Ange jim ostříhá vlasy nakrátko, aby je nikdo nepoznal. Ukradnou Porsche. (classic)
  • Uprostřed psaní svého projektu se Bertrand Blier dozvěděl, že Henri-Georges Clouzot povolal pařížské scenáristy, aby napsali jeho poslední film. Blier se vydal za Clouzotem a vyprávěl mu svůj příběh. Clouzot byl však skeptický a odvětil, že „dnešní mladí lidé takoví nejsou“. Krátce po tomto setkání se Blier vrátil k práci a vyprávěl o tom svému okolí. Tehdy se zástupce Paramountu France ujal opce na práva a umožnil Blierovi pokračovat v realizaci jeho projektu. Přestože si Bertrand Blier představoval příběh ve stylu „série noire“ a odmítal napsat autobiografický román, vydal se s příběhem jiným směrem, ale myšlenku dvou mladých zločinců si ponechal. Román „Les Valseuses“ vyšel v roce 1972 v nakladatelství Robert Laffont a stal se bestsellerem. Týden po vydání knihy podepsal Blier smlouvu na její adaptaci pro filmové plátno, na níž se podílel Philippe Dumarçay. (classic)

Súvisiace novinky

Big Lebowski má hotový spin-off

Big Lebowski má hotový spin-off

09.07.2019

Chystaný spin-off ke kultovnímu filmu Big Lebowski od bratří Coenů (V nitru Llewyna Davise) nejdřív nikdo nebral vážně. Jenže teď se zdá, že film už je dávno natočen, vznikal totiž pod jménem Going… (viac)

John Turturro točí spin-off Big Lebowskiho?

John Turturro točí spin-off Big Lebowskiho?

18.08.2016

Před osmnácti lety šel do kin Big Lebowski, jeden z nejkultovnějších filmů bratří Coenů. Na dvojku nikdy nedošlo, ačkoliv se o ní často mluvilo (Jeff Bridges jí zrovna řešil na začátku srpna), teď to… (viac)

Reklama

Reklama