Doživotní renta

Je obrovská škoda, že tuhle komedii české televize ignorují, je totiž naprosto fantastická a jedna z těch vůbec nejlepších, ve kterých není Funés. Zato je zde ďábelský Michel Galabru se svou zákeřnou rodinkou a Michel Serrault jako stařík, který pořád ne a ne umřít... Ve výsledku možná trochu nadhodnocuji, ale fakt je, že tahle komedie od scenáristy René Goscinnyho si plné hodnocení zaslouží. Je originální, nápaditá a vážně zatraceně vtipná a v poslední půlhodině snad opravdu nemá, co se týče humoru, téměř žádnou konkurenci. A obsazení je, jak jinak, hvězdné i v těch nejmenších úlohách, však je tady i kapánek jednodušší Gérard Depardieu. Mistrovský natočený a napsaný herecký koncert, který prostě od začátku do konce šlape jako hodinky. Nejlepší hlody má rozhodně vypravěč. Škoda, že právě tenhle film zná tak málo lidí. Le Viager si to rozhodně nezaslouží. 95%. (01.05.2020)

„Moji drazí Galipové, nikdy nezapomenu, co jste pro mě udělali…“ Tak na tuhle francouzskou komedii plnou humoru a nadsázky ale i originality v podobě exkurzu do historie novodobé Francie (mj. formou filmových týdeníků) a svěží typicky francouzské hudby, jen tak asi nezapomenu. A vůbec nechápu, že je to v české kotlině zřejmě zcela neznámý film. Dlouho to za mě bylo na plný počet hvězdiček, ale závěrečných zhruba dvacet minut, kdy se scéně objeví poslední z rodiny Galipových Noël, mi to už připadalo jako trošku zbytečně nastavovaná kaše. Celkově však tuhle komedii o panu Martinetovi (se zdravím přímo „hliníkovým“ :D) mohu vřele doporučit. (02.10.2020)

Další perfektní komedie, vylovená z vod neprobádaných českou distribucí. Napsal ji René Goscinny, duchovní otec Asterixe, Luckyho Luka nebo Mikulášových patálií a je to znát - pod povrchem vyprávění empatického vůči všem postavám to třeská pěkně sršatým vtipem. Lékař Michel Galabru má na krku početnou rodinu, jejíž členové si vzájemně lezou na nervy v těsném bytě. To by se mohlo změnit. Pacient Michel Serrault, jemuž doktor lehkovážně prorokuje nejvýš dva roky života, má pěknou venkovskou usedlost, zajímavé úspory a žádné příbuzné. Uzavřou dohodu, které jsem díky neexistenci české verze neporozuměl do detailů, ale princip je jasný: rodinka bude tomu strejci platit určitou rentu, ta jí umožní pobývat v jeho chalupě, něco do ní investuje, něco opraví a vděčný stařík na to bude pamatovat v závěti. Čili podobná výchozí zápletka jako třeba ve filmu Na samotě u lesa. Le viager je ale sofistikovanější a dějovější komedie; používá silnější nadsázku, nápadité způsoby skoků v ději o celá léta dopředu a nádherně zlomyslný humor. Všechny postavy včetně vedlejších a epizodních jsou velmi pečlivě charakterizované a protože sledujeme děj od roku 1930 do konce sedmdesátých let, procházejí důmyslně vymyšleným vývojem podle toho, jak s jejich sny a proklamovanými životními hodnotami nakládají neúprosné dějiny. Michel Serrault dostal nezvyklý úkol. Už na začátku hraje téměř o generaci staršího člověka, než tehdy byl; v průběhu filmu dále zestárne o dalších čtyřicet let, přičemž je ale rok od roku čipernější, zatímco nedočkaví supi z Galabruho rodiny kapou. :-) Je skvělý jako vždy. Jeho monsieur Martinet dějem prochází jako bezelstný nekomplikovaný člověk, který nemá ani tušení, jaké komploty se odehrávají za jeho zády a má svou "rodinu" upřímně rád. Michel Galabru, nešťastná hlava nevděčné rodiny, které se tolik snaží zajistit důstojnou existenci, je hybatelem děje a rovnocenným hrdinou filmu. Je zvláštní fandit v příběhu na principu "kdo s koho" oběma stranám, ale tady to jinak nejde. Jestli existuje něco jako laskavý černý humor, v tomto filmu ho najdete. 100% (14.07.2010)

Takmer perfektna komedia, ktora je RTVS a Ceskou televiziou uz dlhodobo ignorovana, a to je velka skoda. Hlavnou hviezdou pre mna boli dvaja moji oblubeni herci,m a to konkretne Michel Galabru /cetnicka seria, Klec Blaznu, Asterix a Obelix 1999/ a videl som aj Gerarda Depardieu /Otec a Otec, Jean od Floretty, the Fugitives/. . Prezit som musel nejako len odporneho Michela Serraulta /Klec Blaznu/. Ideš tu o vidiecku usadlost jedneho pacienta, ktory nema pribuznych. Jo a pochopil som ze Galabru tu bol lekar. dalej som sa uz len enchal unasat kvalitnou filmarinou, vybornym tempom, a hlavne genialnymi dialogmi. Najma ale slusne exteriery Francuzska 70. rokov, to ma neskutocne zobralo a od filmu som takmer nemohol odist. Reziser pierre tchernia sa pohral doslova s kazdou jednou scenou - a ze z Galabru isla hroza som zistil uz filmom le Juge et assassin - tam bol Galabru cire zlo, ale to tu nepatri : 89 % (21.09.2019)

Ak chcete čoskoro získať majetok dedením, presvedčte sa na základe zdravotnej prehliadky, či Vaša nádej bude ozaj v blízkej budúcnosti odmenená bezprácnym príjmom. Presne v tom dúfajú aj hrdinovia filmu. Jednoducho, jeden z nádejných dedičov - lekár, potvrdí po bežnej zdravotnej prehliadke osamelého dôchodcu jeho blízky koniec. Osamelý dôchodca si však na staré kolena zaobstaral dom v lákavej blízkosti Saint-Tropez. Ukuje sa plán na jeho získanie. Nič ťažké. Nezostáva iné, ako čakať na smrť chorého a osamelého trpáka. Komediálnosť príbehu, založeného na mixe opakovaných situácií trávenia Vianoc, dokumentárnych záberov príslušného roku, meniacej sa vizáže i počtu preživších osôb, spočíva v tom, že lekárska predpoveď sa ukáže ako.... ....jemne povedané nedostatočná. Umrie každý, to je jasné. Len otázka kedy je nejasná. Príjemná záležitosť s kopou humorných detailov. Nerehocete sa síce hurónsky, no permanentný úsmev počas sledovania ostane zachovaný. Poznámka: Drobnú roličku, skoro by sa dalo povedať, také dlhšejšie cameo si strihol aj mladučký Gérard Depardieu (24 - nejaký jeho piaty, šiesty kinofilm), v úlohe vysmiateho nájomného vraha. (20.01.2021)