Železný obor

v době, kdy už byl na světě Příběh hraček, Život brouka či Mravenec Z, natočil Brad Bird tento neprávem pozapomenutý klasický animák o přátelství mezi obrovským železným robotem a malým klukem, který zároveň nese možná trochu ohrané poselství o tom, že lidstvo má zpravidla tendenci reagovat na něco neznámého automaticky nepřátelským způsobem.. hned je mi jasné, odkud čerpali inspiraci tvůrci Jak vycvičit draka :) (25.10.2011)

Krásny animáčik podfarbený atraktívnym humorom, vynikajúco zachytenými charaktermi postáv a dobrodružstvom medzi malým chlapom a robotom s mierne citovou odozvou na diváka. Užívala som si strašidelného, no za to dobrosrdečného robota a všetky úskalia s ním spojené, Birdovu tvorivú ruku bolo k tomu poznať v každej jednej scéne. Ten chlap je neskutočný talent - svedčí o tom aj Rodinka úžasných (moja srdcovka) či Ratatouille. (26.03.2011)

Někde jsem četl rozhovor s Bradem Birdem, ve kterém se svěřoval, že jeho hlava je přímo zahlcena nápady na příběhy všeho druhu, stačí "pouze" sehnat peníze a realizovat je. Nyní pod ochrannými křídly Pixarů se můžeme těšit, co z tohoto zajímavého invenčního chlapíka v budoucnu ještěvyleze a své kvality prokázal ne až v jeho užasně úspěšných Úžasňákových, ale v tomto debutujícím propadáku (neprávem, distribuční společnost poněkud zaspala s propagací). Vtipný i dojemný příběh, nijak světoborná, ale oku lahodící animace a až do závěrečných deseti minut naprostá spokojenost. Pouze militantně laděný závěr mi příliš nesedl, všechny ty ultra-mega-hyper-super zbraně, vylézající z každé robotovy končetiny. Pár vtipných filmových odkazů potěší, ovšem s jejich "neskutečným množstvím" to zase tak žhavé není , pokud je tam v některých scénách mermomocí nechceme vidět sami. Á propós, Dieslův chraplák se pro robotický hlas hodil dokonale. (23.07.2005)

Kam se serou ty dnešní rádoby ohromující animáky, který se snaží za každou cenu napodobit realitu! Je sice hezký sledovat vývoj technologií, který jdou stále více za hranice představivosti, ale právě s příchodem oněch technologií, zejména pak s 3D animací, ztrácí animovaný film jako takový svůj význam, ale hlavně svoje nenapodobitelný kouzlo. Tohle je největší klasika a pocta všem animovaným filmům z dob, kdy nebyl hlavní počítač, ale tužka. A Filmů jako je tenhle je třeba si vážit, jednou totiž zmizí úplně. (09.06.2012)

Ač mě výtvarné pojetí nenadchlo, bylo staromilsky přelíbezněné, příběh za zhlédnutí stojí. Jsou to padesátá léta jak vyšitá - komiksy, brakové horory, studená válka, invaze z cizích světů, strach ze silného a nepochopitelného nepřítele odjinud. Výborně propojené s příběhem outsiderského chlapce bez otce a bez kamarádů, který si najde spojence v železném obrovi, co plní jeho přání, zapojí ho do dobrodružství a je jeho ochráncem. Takového otce by chtěl každý kluk. ___ I když dějová linka není nijak překvapivá a přináší mnohé už stokrát viděné, jako například podlého muže z vlády, který nemá žádné pochopení pro malé kluky ani pro velké roboty, obsahuje mnohé dojemné momenty včetně možná poněkud přepísklého závěru, kdy se vražedná zbraň sama rozhodne, čím chce být. To by právě v padesátých letech ve filmu asi možné nebylo. Tehdy se vše řešilo: Buď my nebo oni. Tohle nese poselství: Společně! /22. 12. 14./ (22.12.2014)