Réžia:
Kaneto ŠindóScenár:
Kaneto ŠindóKamera:
Kijomi KurodaHudba:
Hikaru HajašiObsahy(1)
„Příběh dvou žen, které ztratily lidskou tvář“ – pod tímto plakátovým heslem se objevil snímek Onibaba v našich kinech již v roce 1967. Ústředními postavami brutálně syrového příběhu z feudálního japonského středověku jsou dvě venkovské ženy, tchýně a snacha, žijící v pustině zarostlé rákosím, a jejich potenciální milenec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (132)
Zlá doba nutí ke zlým činům. Celková zoufalost prostředí, je základem výborné atmosféry celého filmu. I když život má v těchto místech, pro někoho těžko pochopitelný, nicméně jasný smysl, existují touhy a žádosti (hlavně tělesné) pro které může člověk rozbít i "přátelství", nutné k přežití. To poté vede k dalším, ještě zoufalejším činům. Náročný, ovšem jedinečný snímek. ()
10/10 Tak horror to je podobne jako Marketa Lazarova ;]] se kterou to ma dost spolecneho - lidsky zivot nema valnou cenu a vztahy mezi lidmi jsou zdaleka nepostizene civilisaci... Atmosferu dela priroda susteni rakosi, bourka, chytra kamera... a maska. Pravda, kdyby v ni na me nekdo vybehl i ted, tak si urcite cvrknu. Presto, ze je cely pribeh v kostre docela predvidatelny, ja se bavil na detailech. ()
Zvláštní film, velice zvláštní. Režisér pracuje s lehkou dávkou mysticismu, který je bohužel absolutně zbytečný a působí trapně. Není třeba se domýšlet, proč byl film, i přes své artové zabarvení, oblíbený mezi normálními diváky, prostě sex je náš. Jošimura vypadá dobře a Otowa rozhodně není tak stará, jak se nám snaží namluvit a ten obarvený pramen vlasů, je hodně špatně udělaný. Postava samuraje a jeho masky je zajímavá svou nedoslovností. ()
Nejedná se ani tak o horor jako o brilantně zfilmované psychologické drama, spekulující kam člověk může zajít aby v extrémních podmínkách přežil, děj je jednoduchý, ale nenajdeme tu jednoduché stereotypy postav. V širším pohledu je to protiválečný film s výborným ČB vizuálem, zejména vyniká práce se světlem. ()
Hororové inferno sa nám tu rozpúta až v posledných minútach. Teda hororové z určitého uhlu pohľadu. To pred tým je sondovanie každodenného života dvoch opustených žien, ktorých zárobková činnosť je dokonalo protizákonná ( vraždy, krádeže ). A do toho muž z nástrojom, ktorý ( nechtiac ) obidve poštve medzi sebou. Remeselná stránka snímku je ocenenia hodná a je len veľká škoda, že sa dielo viac zaujíma o psychologickú drámu, než o čistokrvný strašidelný film ( aj keď mnohé pasáže niesu od toho ďaleko ). ()
Galéria (60)
Fotka © Tokyo Eiga Co Ltd.
Zaujímavosti (8)
- Scénář filmu je založen na prastaré budhistické pověsti „A mask with flesh scred wife“, ve které stará zlá a hříšná tchýně brání své cudné a čestné snaše v návštěvě místního chrámu tím, že ji straší s pomocí na obličej nasazené masky démona. Plán ovšem ztroskotává na nezdolné zbožnosti snachy a sám Budha potrestá tchýni tím, že masku démona navždy spojí s jejím obličejem. Původní náboženská rovina pověsti je ve filmu rafinovaně převedena do touhy snachy po sexuálním spojení s kamarádem jejího mrtvého manžela. [Zdroj: homecinema.thedigitalfix.co.uk ]. (alonsanfan)
- Onibaba je stvoření z japonského folkoru, které vypadá jako stará žena, ale ve skutečnosti je to Yokay, což je démon, duch či monstrum, které se živí lidmi. (alonsanfan)
- Pro natáčení nebylo snadné najít rozlehlá pole trávy susuki, protože se jich již moc nevyskytovalo. Režisér vyslal své asistenty a ti jedno takové objevili nedaleko řeky. Štáb se na místo přestěhoval a po dobu natáčení zde žil. Platilo pravidlo, že kdo místo pustí, nedostane zaplaceno. Natáčet se mohlo jen ve dne, protože v noci se řeka rozvodňovala. Noční scény se točily tak, že se pomocí zástěny blokovalo sluneční světlo. (Cherish)
Reklama