Vrata do podsvětí

Toto je jeden z tých titulov, o ktorých môžem tvrdiť, že som na ňom vyrastal a že značne ovplyvnil môj filmový vkus. Prvý krát som ho videl ako adolescent. Vtedy to bola vlastne horúca novinka. Ja som bol presne v tom veku, ktorý zodpovedá cieľovej skupine divákov tohto snímku. "The Gate" je neškodný, avšak veľmi dobre natočený, kinder horror. Teraz, takmer po dvadsiatich piatich rokoch, som mal možnosť znova zhliadnuť tento kanadský film. Zaspomínal som si pri ňom na svoje prvé kontakty s horrorovým subžánrom a dobre sa pobavil. *** (09.06.2015)

Povedená 80ková záležitost. Čekal jsem něco jako Goonies v hávu horroru a dostal jsem spíš Noční můru v Elm street. :-D A chvilkama to mělo atmošku do hororu To. I přes laciné efekty to chvílema mělo atmosféru solidní, bavil jsem se a napjatě čekal jak to skončí. Očividně další inspirace pro Stranger things. (16.06.2023)

Horor, pro mládež, ale pro mládež z 80tých let. V dnešní době podobný film nemá šanci obstát ani u teenagerů a u milovníků hororů už vůbec ne. Vysoká procenta přičítám tak nostalgii. A speciální efekty? Nemyslím si, že by byly na tehdejší dobu v něčem převratné, jak se píše v záhlaví. Z mého pohledu je to tak na 10% (08.09.2012)

Blesk z čistého nebe! Začalo to tím, že jsem viděl jeden obrázek z tohoto filmu, pak jsem si pustil ukázku a zaujalo mě to natolik, že jsem to musel hned druhý den. Doteď bych nevěřil tomu, že film z osmdesátek, který jsem předtím nikdy neviděl, ani jsem o něm neslyšel by mohl dostat plné hodnocení, ale The Gate mě vyvedlo z omylu. Atmosféra na vás dýchne hned od začátku a s hudbou a zvuky vás dokonale vtáhne do děje. Herci sou super a všechno tu klape jak má. Nechápu, proč tohle je tak málo známé, že to nedávají v televizi jako ostatní, mnohdy horší horory. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu co spatřilo světlo světa v osmdesátkách. Jen se tu na démony čeká delší dobu, ale až se projeví, to je pak tóčo. :D Za remake bych se vůbec nezlobil. (01.02.2016)

Dětský horor The Gate vládl světu v 80. letech a na VHS s jednohlasým dabingem se tehdy dostal i k nám. A přes určitou lacinost si jej dodnes pamatuji. Režisér Tibor Takacs patřil k jedněm z malých králů laciných béčkových hororů. Později stále zůstal podobným králem, ale tentokrát stupidních céčkových hororů, včetně Krys, ale zase jsou to alespoň horory svou naivitou zábavné. Inu a Gate, česky Vrata do podsvětí, i když žádná vrata ve filmu nikde nejsou... spíše se myslí brána, vchod, pánové či dámy překladatelé / -lky. Děj je naprosto předvídatelný, ne sice tolik jako u Avataru, ale přece jen není nutné hřát dopředu mozkové závity - děti musejí zůstat tři dny sami doma, starší ségra tvrdí, že je na hlídání už dost dospělá, ale míní si užívat, jenže nikdo netuší, že ta díra na zahradě po spadeném stromu je bránou do světa příšer. A že se děti budou muset bránit, aby je něco nestáhlo do podzemí. Triky jsou poměrně chudé, zato výstavba atmosféry od počátečního snu, přes tajuplný strom, problémy s elektřinou, je dovedně natočena. Navíc u snímků pro děti rozkošná naivita konce 80. let naprosto nevadí. Navíc skutečně lze pustit film i dětem, nejenže se dlouho nic neděje, ale když dojde na onu osudovou poslední noc, 15centimetrové příšerky dnes už znalé děti vůbec nevyděsí. Přesto film funguje i po letech, snad díky onomu pomalému budování napětí, jasným souvislostem a dodržení žánru i rytmu vyprávění. Disk je zcela bonusů prostý, pokud tedy nepočítáme otravný protipirát na úvod disku. Zvuk je u filmu jen stereo. (04.01.2020)