Čínsky syndróm

Tak jako je mnou nedávno viděný Kozoroh 1 modlou konspiračních teoretiků, tak je Čínský syndrom modlou ekologických pošuků. A stejně jako u něho, i tady můžu napsat, že "takhle by to opravdu fungovat nemohlo". Když odhlédnu od zjevné nechuti Jamese Bridgese k atomové energii, tak musím říct, že natočil a napsal nevýrazný thriller, tažený jen vynikajícím hereckým obsazením. Katastrofické filmy byly v sedmdesátkách v kurzu, investigativní taky a tenhle je průměrný v obou disciplínách. Načasování premiéry dva týdny před Three Mile Island byl dar z nebes a ve své době mu to dodalo na atmosféře a naléhavosti, ale během těch dvaačtyřiceti let efekt vyprchal. (07.03.2021)

Vyšší hodnocení dát nemůžu jednoduše z toho důvodu, protože pracuju v oboru a vadí mi ptákoviny, které se ve filmu objeví. Ne, že by nemohlo dojít k nějaké nehodě v jaderné elektrárně, konec konců jednu takovou známe i ze Slovenska, ale filmaři se celkově s reáliemi v jaderné elektrárně moc nepárali a celé to působí pro člověka, který ví a zná, nehodnověrně. Film ale dokonale vystihl obavy ve společnosti, které stály za útlumem v oboru v posledních 30 letech. Film stojí za vidění především kvůli herectví Jacka Lemmona a půvabům Jane Fondové. Celkový dojem: 40 %. (08.11.2007)

Nevidět film od začátku, pevně bych věřil, že na režisérské stoličce seděl celou dobu sám Sydney Pollack a nikdo by mi to nevymluvil. Celkové vyznění a hutná atmosféra Syndromu připomíná nejvíce např. filmy Tři dny Kondora nebo Rosenbergova Brubakera. Ta strašlivá bezradnost a nemohoucnost vůči systému, který stejně zvítězí je i po třiceti letech stále aktuální. Stejně jako celý námět zabývající se nebezpečím jaderné energetiky... a lidí. 80 % Pozn.: S (velkým) odstupem času film ve mně uzrál a musím přidat na hodnocení. 90 % (30.01.2009)

Kdepak, s šikmýma očima nemá čínský syndrom nic společného. To spíš s Jane Fondovou, z jejíž krásy budu mít teď syndrom já. No a vidět Majkla s plnovousem ve vytahané flanelové košili byl také zážitek z vyšší kategorie. Co se filmu samotného týče, svým tématem je rozhodně nadčasový a nezničitelný, protože jestli já osobně něčemu nevěřím, tak tomu, že hospodaření s nejnebezpečnější věcí na světě je naprosto bezpečné. A pak také - Plzákův zákon velící zatloukat, zatloukat, zatloukat, se očividně dá náramně uplatnit i v jaderné fyzice. (14.05.2012)

Po všech těch neurotických komediálních rolích jsem měl konečně tu čest vidět Jacka Lemmona ve vážné úloze. A jeho zapálení a uvěřitelnost jeho charakteru mi vyrazily dech. Stejně tak, jako celý film, který vás neustále drží ve stavu lehkého napětí a i když se na plátně zdánlivě zrovna nic explicitního neděje, podvědomí vám říká, že někde tam za tou rádoby nevinnou slupkou vězí něco prohnilého až na kost. Žádná agitka, prostě staromódní konspirační thriller v té nejlepší podobě. (27.09.2014)