Metóda Markovič: Hojer

Troufám si tvrdit, že kdyby u nás byly nominace na seriálové Oscary, tak jich tento český KLENOT nasbírá hned několik. Náš "Lev" se mu jistojistě nevyhne. Po Pustině a Devadesátkách další český seriál, který mě ohromil svým zpracováním a hereckými výkony. Tohle byl opravdu herecký KONCERT, jak díky hlavnímu a velmi sympatickému vyšetřovateli Markovičovi, tak především díky ztvárnění "Ládi Hojera", užívala jsem si každý jejich dialog (i monolog). Mám radost, že českou kinematografii ještě nemusím házet na dno žumpy, 93%. (14.03.2024)

Vynikající seriál, který chválím kudy chodím. Jsem opravdu moc šťastný, že takhle skvěle natočený seriál vznikl v Česku, a že ho natočili Češi. Opravdu hodně moc mi seriál sedl a já si užíval každou minutu. V každé scéně jsem viděl výbornou vizuální stránku, precizní režii, vynikající scénář, skvělou kameru, střih, parádní hudbu, a samozřejmě herce, kteří odvedli luxusní výkony, za které si zaslouží každou cenu. Tvůrci seriálu odvedli luxusní práci a já jim tleskám. Je vidět, že si vše poctivě nastudovali, dali si práci se scénářem, přemýšleli o tom jak to bude fungovat, vyhráli si atmosférou a nakoukali ty nejlepší detektivní seriály. Hned od prvního záběrů je vidět, že se tvůrci inspirovali u Davida Finchera, True Detective nebo Mindhunter. A z mého pohledu se k těmto seriálům Metoda Markovič kvalitou přiblížila. Režisér Pavel Soukup mi minulý rok vytřel zrak svým filmem #annaismissing a teď mi ho vytřel znovu tímto seriál. Soukup je skvělý režisér, výborně umí vyprávět příběhy a jeho režie je sebevědomá, plná nápadů, a hlavně je kvalitní. Soukup ví, jak má točit, aby dané scény byly silné, funkční a dokázali vás poslat do kolen, a dostavil se pocit, že danou scénu sledujete se zadrženým dechem. Prostě z mého pohledu Soukup odvedl vynikající práci a já se těším na jeho další projekt. Jaroslav Hruška napsal vynikající scénář. Nutno podotknout, že tento seriál stojí na kvalitním scénáři, a Hruška odvedl výbornou práci. Hruška napsal neskutečně silné a kvalitní dialogové výměny, a nejen ty.  Jsou tu skvěle napsaný postavy a parádně funguje jejich vývoj po čas děje. Máme tu vynikající scény, u který si budete říkat, jak špičkově jsou napsané, zahrané a zrežírované. Klobouk dolů za to, co Hruška napsal. Metoda Markovič: Hojer stojí na výborné režii Soukupa, na vynikajícím scénáři od Hrušky, a taky na perfektních hereckých výkonech. Petr Lněnička předvedl opravdu povedený výkon a zahrál svou roli na pána. Lněnička parádně zvládl svou civilní roli a je radost na něho koukat, jak přemýšlí, uvažuje a jakým způsobem se chová. Petr Uhlík podal životní herecký výkon, ze které ho mě mrazilo v zádech. Uhlík je v této roli neskutečný a doslova se převtělil do Hojera. To jakým způsobem mluví, jak se chová, jak přechází z jedné scény do druhé. Vau!! To byl herecký koncert. A ty dialogové výměny mezi ním a Lněničkou jsou pravá kinematografii. Václav Neužil je tady moc dobrý a krásně doplňuje Lněničku v jeho výborném výkonu. Velmi příjemně mě překvapil Adam Mišík, který odvedl opravdu povedený a dobrý výkon. Ve vedlejších rolí jsem si dost užil Vojtu Kotka a Michala Isteníka, kteří májí menší role, ale svými hereckými projevy jsou velmi výrazný. Seriál má dobré tempo a jsem rád, že má jen šest úderných epizod. Kdyby byl příběh natahovanější, tak by začal ztrácet na své intenzitě, nepříjemnosti a místy by se začal opakovat. Metoda Markovič: Hojer je vynikající český seriál, který můžeme vyslat do světa, protože jeho kvality docení všude. (15.04.2024)

Po sérii diskuzí s kamarádem Enšpíglem jsme se odhodlali Voyo zkusit i my. Také jsem produkci Novy, potažmo Voya, měl obecně za průměrnou. Především tím, co vysílali v televizi. Jenže to, co vydávají na Voyu je úplně jiná liga. Metoda Markovič: Hojer je perfektní kriminálka. Hned, mi vytanuly na mysl Mindhunters: Lovci myšlenek. Jen v československém prostředí 70. let. A to je, musím říct, veliká pocta pro českou produkci. Sice tu autoři v šesti dílech vypráví vztah Jiřího Markoviče s Hojerem v rámci jednotlivých časových úseků, rádoby vytržených z jakéhokoliv plynulého příběhové vyprávění, ale ono to vlastně vůbec nevadí. Je to trošku jiné, což se v rybníčku českých kriminálek počítá a navrch je tu obří porce kvality, která je dána překvapivě dobrým scénářem, herci (Lněnička, Uhlík geniální), ale i kamerou. Toto se opravdu povedlo a už se těším na další seriály, které mi Voyo nabídne. Kéž by i nadále bylo více takové kvality v českém prostředí. (11.05.2024)

Ak budem brať do úvahy len nekomediálne seriály, tak sa Metoda Markovič: Hojer jednoznačne vyšvihla do TOP 5 ČR. A o pomyselný vrchol súperí so seriálmi Bez vědomí (2019), Rédl (2018) a predovšetkým Pustina (2016). Filmy, seriály, dokumenty, podcasty o sériových vrahoch sú vo svete dlhodobo hitom. Konečne môžeme ochutnať trochu toho tunajšieho mäsa, a to v európskej kvalite. To čo predviedol Petr Uhlík malo naozaj oscarové rozmery. Jeho vtelenie sa do Hojera nemalo absolútne žiadnu chybu. Veril som mu jeho jednoduchosť, túžbu zavďačiť sa, jeho chvástačstvo, oplzlosť a tie blikance, kedy naplno presiakla jeho bezcitnosť. Grimasy, hlas, držanie tela...radím medzi absolútne najlepšie herecké výkony v histórii ČR filmov/seriálov. A aby toho nebolo málo, tak mal k sebe Petra Lněničku, ktorý ide v stopách majora Kalaše (Rudolf Hrušínský), teda kľudná, rozvážna, inteligentná sila na tej správne strane morálky. Ďalším príjemným prekvapením bol Vojtěch Kotek, ktorý si pre seba na malom priestore ukradol každú scénu. Prečo som teda nedal plný počet *? Vadil mi Adam Mišík a hlavne pričasté odbočovanie do nevražedných súvislostí. Nepotreboval som spoznať rodinné zázemie Markoviče až tak podrobne. Obišiel by som sa bez riešení súkromných problémov jednotlivých policajtov. Ak by ste mali za rok vidieť len jeden český seriál, tak voľbu máte jasnú hneď z kraja roku. (02.03.2024)

Já se k davovému nadšení úplně přidat nemůžu, ale dobré to bylo. První díl mě teda minul účinkem a ke druhému jsem se dostala zase až asi po 14ti dnech docela s nechutí. Od třetího dílu si mě to už celkem udrželo, ale chyběl mi tam nějaký dějový spád nebo trochu svižnější jízda. Všechno se tu děje tak nějak mimochodem, je to takový moc lážo plážo a nemá to v sobě žádné napětí. Spíš jsem to prostě jen sledovala bez nějakých velkých emocí. Lněnička a Uhlík nepopiratělně nejlepší prvek seriálu, ale Mišík a Kotek se mi tam třeba moc nehodili. Občas to mělo takový moc nova feel a co mi vadilo nejvíc byla asi spíš ta realita toho, že tam s tím Hojerem fakt zacházeli jak s kamarádem, který moc rozumu nepobral a ve finále mi ho ještě mohlo bejt třeba líto, ne? (25.04.2024)