Metóda Markovič: Hojer

Upřímně, jsem stále v šoku. Z toho faktu, že nova natočila něco tak nadprůměrného a po všech stránkách kvalitního, se budu vzpamatovávat asi ještě hodně dlouho. Je mi poněkud žinantní vyjmenovávat všechny složky seriálu, protože proti žádné nemám téměř nic. Dalo by se říct, že nova se „svezla“ na žánru true crime (což ale není zápor) a nepřipraveného diváka mohlo zaskočit příliš mnoho mluvení (které je ale jen přípravou na strhující scény). Dostala mě Soukupova režie, kompletní vizuál, bravurní herci, či depresivní hudba pro mě prakticky neznámého Jannyho Richtera. Tvůrci si navíc našli čas na psychologii postav (nakolik může zlo fascinovat i jinak dobrého člověka) a etická témata, jako je řešení trestu smrti. Vůbec netuším, kdo bratři Hruškovi jsou, ale pokud tímto způsobem zpracují i další Markovičovy případy, nemůžou šlápnout vedle. Když jsem se svého času dozvěděl, že producent Michal Reitler odchází z ČT do novy, kde byl předtím, říkal jsem si, jestli se náhodou nezbláznil. Onehdy jsem viděl kus nějakého rozhovoru s ním, kde novu dost blbě velebil a měl ty klasické komerční kecy („vizionářský pořad Tabu“), to mě docela mrzelo a navíc mě žádný seriál z Voya nepřesvědčil, že by nova šla dobrou cestou – ani Guru, Iveta, Případ Roubal, Matematika zločinu nebo Král Šumavy (zatím) nevystoupil ze stínu „lepšího průměru.“ Až do teď. Jestli půjde o trend, nebo výjimku, poznáme teprve v budoucnu. JESTLI SI ZAČNEME MYSLET, ŽE SI SMRT NĚKDO ZASLOUŽÍ A NĚKDO NE, TAK JAKEJ JE PAK ROZDÍL MEZI NÁMA  A TĚMA, CO SE SNAŽÍME CHYTIT? (14.03.2024)

"Sežral jsem to…" Jedním hltem. Kdo tady tak dobře vařil? To Pavel Soukup, který mě před nedávnem odrovnal s předkrmem v podobě "#annaismissing", a nyní naservíroval tučný hlavní chod svého režisérského umu v podobě "Metody Markovič". Vážně nemám slov, už od první chvíle jsem byl překvapen, jak kvalitně je to natočené, kamera je prostě božská. Atmosféra byla celou dobu vynikající a zároveň nepříjemná. Hojer nemohl být lépe zahrán, krutý psychopatický vrah, ze kterého jde nechuť a hrůza, pokaždé jsem měl husinu, když byl na scéně. I samotný Markovič byl zahrán skvěle, prostě sympaťák, měl jsem ho rád od první chvíle, co byl na scéně. Strašně se mi líbilo, jak na začátku ukázali jiný případ a na konci ho vyřešily, taková věc tomu navíc dodávala větší atmosféru. Dobové záběry také potěšily. Tři roky trvalo "Voyo Originals", aby po průměrných až špatných pokusech vyprodukovali něco, co bych se nebál označit jako jedním z nejlepších českých seriálů vůbec. Skládám jim za to hlubokou poklonu a jdu poslušně vyhlížet druhou sérii, víc než u jakéhokoliv jiného seriálu. Kéž by všichni, kdo se na tomhle podíleli, mohli nést v rukou budoucnost české kinematografie… /100% + TOP 10/ (25.03.2024)

Táto šesťdielna miniséria ma doslova rozbila a po mojej obľúbenej Pustina mi dopriala najsilnejší seriálový zážitok od českých bratov. Počnúc réžiou, perfektnými dialógmi, výbornou kamerou, vypiplanou výpravou a skvelou retro atmosférou zahalenou v takmer nemiznúcom opare kúdolu dymu, cez depresívnu hudobnú zložku, až po postavy, ktoré vám tak hlboko vlezú pod kožu, že si k nim za nebezpečne krátky čas vytvoríte ozajstný vzťah. V prípade tejto kriminálnej série máme prakticky až dve hlavné postavy - výnimočného kriminalistu, sympaťáka Jiřího Markoviče a sériového vraha a kanibala Ladislava Hojera. Hádam najviac ma fascinovalo sledovať to zvláštne puto, ktoré medzi nimi vplyvom času vznikalo. Vzťah vytvorený za absurdných podmienok, ktorý asi sotva dokáže chápať niekto iný, okrem nich dvoch samotných. Duo Lněnička-Uhlík predvádza absolútny herecký koncert a hoci samotný obsah výsluchov nebol často ľahko stráviteľný, ich vzájomné dialógy stáli vždy za to. Tvorcom sa podarilo vytvoriť niekoľko skutočne živých mnohovrstevných postáv, ktorých príbeh okamžite zaujme (výborný je aj Vojtěch Kotek v role nadpriemerne inteligentného sadistu). A či už dokážete Markovičov veľmi osobitý, dôverný, až miestami láskavý prístup uplatňujúci voči zločincom chápať  či aspoň akceptovať (do konca svojho života zásadne odmietal trest smrti) alebo jeho riskantné metódy považujete za číre bláznovstvo, jedno je isté. Fungovali a dosahoval s nimi výnimočné výsledky. Metóda Markovič: Hojer je príbehom, v ktorom sa prelínajú tie najbrutálnejšie vraždy v ČSSR počas 70. a 80. rokov, no súčasne sú prepletené tak hmatateľným faktorom ľudskosti, túžbou po pochopení a pravde, až vyvolajú zmes pocitov, ktoré vás zaskočia nepripravených. Seriál režiséra Pavla Soukopa je nielen jedným z najlepších českých seriálov, jeho kvalita v rámci žánru true crime je, dovolím si tvrdiť, konkurovateľná na svetovej úrovni. (10.04.2024)

Já se k davovému nadšení úplně přidat nemůžu, ale dobré to bylo. První díl mě teda minul účinkem a ke druhému jsem se dostala zase až asi po 14ti dnech docela s nechutí. Od třetího dílu si mě to už celkem udrželo, ale chyběl mi tam nějaký dějový spád nebo trochu svižnější jízda. Všechno se tu děje tak nějak mimochodem, je to takový moc lážo plážo a nemá to v sobě žádné napětí. Spíš jsem to prostě jen sledovala bez nějakých velkých emocí. Lněnička a Uhlík nepopiratělně nejlepší prvek seriálu, ale Mišík a Kotek se mi tam třeba moc nehodili. Občas to mělo takový moc nova feel a co mi vadilo nejvíc byla asi spíš ta realita toho, že tam s tím Hojerem fakt zacházeli jak s kamarádem, který moc rozumu nepobral a ve finále mi ho ještě mohlo bejt třeba líto, ne? (25.04.2024)

Už od kraťasu Lesapán jsem říkal Dejte Soukupovi víc peněz a on natočí pecku! A stalo se. Bez obalu můžu říct, že lepší český seriál tu nikdy nebyl. Příběhově není co dodat, napsal sám život (smrt), ale podání příběhu je chytlavé, sympatické a místy ukázkově umělecké. Některé úhly kamery a záběry jsou pastvou pro oči. Kostýmy a dobová atmosféra celkově je vynikající, ani si nechci představit, kolik to muselo dát práce dát dohromady tolik rekvizit a udělat to tak věrohodně. V neposlední řadě je potřeba zmínit herecký výkony a trefu v podobě castingu, kdy nikdo zbytečně nepřehrával a ani nebyl upozaděn. Překvapil mě Kotek a jeho ztvárnění inteligentního sadisty Tekverka, hned jsem si vzpomněl na Mindhuntera, kterej mě ale bavil o poznání méně. Tohle je majstrštych a pan Soukup je momentálně český režisérský eso. 5* a.k.a 100% (04.03.2024)