Detská hra 2

Část toho filmu na mě působila jako nezáměrná komedie na téma "jak nezacházet s traumatizovanými dětmi", kdy kluka z minulého dílu šikanují prakticky všichni dospělí, kteří přitom, i kdyby Chucky nebyl skutečný, měli na starost dítě, co mělo za sebou velmi tragické události. I jinak mě ale tenhle film bavil... Ta absurdita je kouzelná. A tuhle sérii si docela užívám. (13.12.2019)

Strašák mého dětství. Chucky byl démon mojí mysli, děsivější než vetřelec, děsivější než Freddy Krueger, a stejně jako oni se stal určitou hororovou ikonou, byť opravdu kvalitní film pro své řádění nikdy neměl. Hlavní postavou byl navíc malý kluk, do kterého jsem se jako dítě dobře vžil. Bohužel, čas všechno smyje, triky zestárnou, příběh zrovna tak... zestárnul tedy samozřejmě můj pohled, film byl obyčejnou vyvražďovačkou už tenkrát, jediná zajímavost byla panenka jako vrah. :) Pořád jde ale o solidní zábavu, s několika málo atmosférickými momenty, Chuckym, dobře zvládnutými scénami vražd a úsměvně destruktivním finále. (30.12.2007)

*NA NARODENINY NECHCEM* Vydarené pokračovanie a miestami som sa pristihol pri myšlienke, že druhé vyčíňanie Chuckyho sa mi páči o niečo viac, ako to prvé. Bolo to spôsobené aj tým, že nesmrteľná bábika tu dostala oveľa viac priestoru, bola oveľa viac naladená na vraždiacu strunu a jej gestá a hlášky boli veľmi dobre umiestnené (= hodiace sa k situácii), pestrejšie a zábavné ("You've been very naughty Miss Kettlewell." "I promise I won't kill anyone else." "You act like you've never seen a dead body before!" "How's it hangin', Phil?"). Taktiež sa mi pokračovanie zdalo strašidelnejšie a napínavejšie, Chuckyho smrť nechutnejšia, a tam, kde sa jednotka snažila o vytvorenie najmä tiesnivej atmosféry využívajúcej fakt, že bábika ožila a postupne koná svoje dielo, dvojka vsadila na akciu a príbeh, kde sa bábika takmer od začiatku filmu zbavuje jedného protagonistu za druhým. Verdikt v 1 vete: Druhé akčnejšie a krvavejšie vyčíňanie bábiky. 29.08.11 (29.08.2011)

Zatímco první díl Dětské hry byl napínavý horor, který dokázal vyvolat skutečně nepříjemné pocity, dvojka pro mě představuje přesně naplněný rámec klišovitého rčení o tom, že pokračování jsou vždycky horší. A to často bývám na druhém názorovém břehu a určité série považuju za kompaktní nebo naopak často první díly vnímám jako odrazový můstek pro zvyšující se kvalitu. Základní devízy Dětské hry 2 byly minimálně slušné, vrátil se Alex Vincent, Christine Elise (pamatujete na její story v BH 90210? ;)) se mu stala ideální parťačkou a Greg Germann si střihl v úvodu sympatickou roličku. Rozvinutí základní myšlenky z minula (Chucky stále pronásleduje Andyho a nemá příliš času) se ukázalo jako nosné, nicméně řešení s linií pěstounské péče bez minimální interakce života Andyho matky postrádá logiku. A logika je také na štíru v mnoha dalších scénách, ať už se to týká jen malých detailů (vražda pravítkem? WTF?) nebo celé závěrečné scény ve skladu, ostatně jakoby pouze připravené pro pozdější řádění Robina Williamse v Hračkách (1992). Napětí je to tam, překvapení se nekoná, výsledný scénář sklouzl k čistokrevnému béčku. Škoda, doufám, že plánovaný remake jedničky bude eventuálně pokračovat jinak. (23.12.2010)

Jako by nestačilo, že dospělí malému Andymu neulehčují posttraumatickou stresovou poruchu, na neohlášenou návštěvu se chystá strejda Chucky.. Thrash, který zaslouží pochvalu leda za obličejovou mimiku toho polyvinylchloridového zabijáka z hračkářství a únosnou délku. Trochu to zvedne „terminátoří“ finále ve fabrice, kterého se koneckonců účastní i postava s jménem Kyle, ale nic extra vzrušivého, když víte, co bude dál. A to ani nemusí Chucky pronést: „I'll be back..“ (19.09.2023)