Réžia:
František FilipScenár:
Jiří HubačKamera:
Alois NožičkaHrajú:
Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Josef Somr, Pavel Zedníček, Eduard Cupák, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Čestmír Řanda st., Petr Haničinec (viac)Obsahy(2)
Volné pokračování filmu Ikarův pád se věnuje dalším osudům pianisty Káry (Vladimír Menšík), který se rozhodl bojovat s démonem alkoholu. S podporou rodiny nastupuje do protialkoholní léčebny. V léčebně si postupně zvyká na nové prostředí a tvrdý denní režim. Seznámí se také s několika pacienty, asi nejblíže pozná alkoholika Fendrycha (Vlastimil Brodský). Začíná zápas člověka o nabytí nové sebeúcty a obnovu narušených vztahů s okolím. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (124)
Volné pokračování osudů lidí vyskytujících se kolem Káry, jehož vyobrazovaná situace v protialkoholní léčebně nedostatečně sekunduje prvnímu dílu a kvalita padá výrazně dolů. Dialogy již nejsou tak chytlavé a nové postavy nedodávají ději patřičnou atraktivitu. Bezprostředně nedochází k obratu ani po přenesení hlavní pozornosti na Fendrycha (Vlastimil Brodský). V závěru tedy divák tápe nad pointou, respektive stěžejní myšlence, která špatně podaná. ()
Nakoľko je tento film prirovnávaný s ,,Dobrými holubmi,, a možno aj určitá paralela sa tu ponúka , tak vo svojej podstate je mu diametrálne odlišný. Tažní ptáci sú predovšetkým sondou do psychiky duševného utrpenia, film o priateľstve a porozumení, v ktorom Vladimír Menšík (akovždy) exceluje a Brodský mu synonymicky sekunduje. Silný film. ()
Oproti mnohem celistvějšímu Ikarovu pádu působí Tažní ptáci epizodičtěji, skoro až seriálově. Příběh se odehrává ve stálých konfrontacích, přičemž mimo Káru a Fendrycha (a snad ještě Karlíka) nejsou postavy hlouběji prokresleny a (personalizované) prostředí léčebny – a koneckonců i venkovního světa působí panoptikálně: role všech jsou předurčeny a jakýkoliv čin či chování se zdají být pouhou recidivou – osobnostní jednoznačnosti. Necelistvost prohlubuje i rozštěpení příběhu na dvě dramata, jejichž průnik je vzhledem k závažnosti jejich spojení, podán poněkud úzce: odbývá jej teatrální výstup polepšujícího se, po němž následuje nový pád. Menšíkovo a Brodského herectví je ovšem odzbrojující a nezbývá než litovat, že z třetího filmu zůstal jen scénář. Tažní ptáci jsou skvělí právě jen jako druhý díl trilogie, přechod od strhujícího počátku k jistě neméně děsícímu konci. Torzo. ()
Velmi mě zajímalo jak se budou dál vyvíjet osudy alkoholika Káry a jeho rodinny. Začátek mě tolik neoslovil. Prostředí protialkoholické léčebny bylo holé, až příliš z něho čišela televiznost a čekal jsem že bude drsnější. Hanzlík mi navíc tentokrát připadal jako protivný suchar. Pak to ale opět sklouzlo ke kvalitnímu alkoholickému dramatu a emoce opět začaly fungovat. Vladimír Menšík zde byl zase za hodného člověka který ale svůj boj s alkoholem nedokáže vyhrát. I když jsem mu to znovunabytí lidské důstojnosti tak přál. Vlastimil Brodský předvedl neméně skvělý výkon v neméně pozoruhodné postavě něžného alkoholika který je přesvědčen že člověk může létat. Těšil jsem že se příběh těch dvou nějak uzavře a byl jsem zvědavý jak. A nějakého konce jsem se nedočkal, což mě dost mrzelo. Bez Vladimíra Menšíka by se ovšem třetí pokračování skutečně realizovat nemohlo. Slabší čtyřka. ()
Tažní ptáci jsou volným pokračováním filmu Ikarův pád. Hudebník Kára nakonec nastoupil na protialkoholní léčbu a jeho zážitky jsou vyprávěny právě tímhle filmem. Tažní ptáci jsou v mnoha ohledech ještě silnější než Ikarův pád. Již nejde o drama jednotlivce, ale o drama celé společnosti alkoholiků. Přibývají další postavy a další výtečné herecké výkony (Vlastimil Brodský!). Atmosféra příběhu je opět smutně depresivní a na rozdíl od filmu Dobří holubi se vracejí, není ani prostor, kde to odlehčit černým humorem. Boj alkoholika s jeho závislostí není vůbec jednoduchý. Cesta zpět do normálního života je nesmírně obtížná a pro někoho téměř nemožná… Lépe je dát si sakra bacha, aby tam člověk neskončil. Jsem rád, že mé zkušenosti s podobnými případy jsou jen zprostředkované právě podobně silnými snímky. Jako prevenci mohu jen doporučit. ()
Galéria (13)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (6)
- O sošku „Nymphe dorée“, kterou obdržel Vlastimil Brodský za herecký výkon, jej připravil ředitel tehdejší Československé televize Jan Zelenka, který ji vzal k sobě do „úschovy“. Po roce 1989 Vlastimil Brodský napnul všechny síly, aby se cena našla, ale nevypátral ji. (sator)
- Za roli alkoholika Fendrycha získal Vlastimil Brodský v roce 1984 na mezinárodním festivalu televizní tvorby v Monte Carlu Zlatou nymfu v kategorii nejlepší mužský herecký výkon. (contrastic)
- Příběh z prostředí léčebny se odehrává na zámku Tloskov. (Peetuliska)
Reklama