Monstrum

Binge-watching možná není dvakrát zdravou činností, ta pravá seriálová pecka ovšem diváka jednoduše chytne a jen tak ho nepustí. To je právě i případ Příběhu Jeffreyho Dahmera. Tenhle nepříjemný portrét sériového vraha pochopitelně nezkousne každý, v průběhu sledování je ovšem snadné uvěřit tomu, že samotný materiál lepší péči dostat nemohl. Minimálně ohledně navození přesně těch pocitů, které už ze samotného převyprávění Dahmerových činů ihned u diváka naskočí. Příběh Jeffreyho Dahmera funguje nejen jako obdivuhodná a mrazivá charakterní studie, které i přes mrazivé výjevy a pocity nepříjemna nelze nepodlehnout. Jako seriál jde totiž o perfektně vystavěnou mozaiku, která navždy nastaví nepřekonatelnou špičku ledovce pro odvážlivce, kteří se jednou pokusí zpracovat Dahmerův příběh tak fantastickým způsobem.... více zde (22.09.2022)

Příběh sériového vraha, který se nevyžívá v zabíjení obětí (když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně nikdy přímo neuvidíme žádnou násilnou scénu), ale zaměřuje se především na osobnost Dahmera (především jeho sexualitu) a osudy lidí a rodin, kterým ublížil. Tahounem celého seriálu je Evan Peters, kterého jsem v první epizodě vůbec nepoznal. Do téhle role se doslov vžil. I když ke konci kvality seriálu poněkud slábnou, pořád jde po produkční stránce o skvěle natočené ztvárnění hrůzných událostí. Samotný Dahmer zemřel už v roce 1994, takže se nemohl podílet na tvorbě formou konzultací. Tvůrci tak museli vycházet z dochovaných záznamů. Po úspěchu tohohle seriálu bych se nedivil, kdyby Netflix přišel se ztvárněním životů dalších slavných sériových vrahů. (01.11.2022)

Upřímně řečeno by mi už dva zkouknuté filmy o Dahmerovi úplně stačily (Dahmer (2002) a My Friend Dahmer (2017)), ale přítelkyně na tenhle seroš byla tuze zvědavá, takže nebylo zbytí. A dojmy z něj mám dost rozpolcené. Dokud je to kriminální drama, tak nemá chybu. Herci, výprava, kamera, režie, celková atmosféra, všechno perfektní a prvotřídní, inu Netflix. Ovšem jakmile se to v posledních dílech zvrhne v další únavnou levičáckou kritiku rasistické bělošské policie i latentně rasistické bělošské populace všeobecně, bez kýblu na zvracení se na to dívat nedá. Hlavně Dahmerova spravedlivě rozhořčená sousedka, neohrožená a neúnavná vůdkyně všech spravedlivě rozhořčených, otravná jak svítiplyn, mi už ke konci lezla fakt nepěkně na nervy. Proč mám teď sakra pocit, že jsem celou dobu nesledoval krimiseriál, ale retardovanou agitku na BLM? Inu Netflix. (17.10.2022)

Evan Peters je prostě bůh! Ten člověk by si zasloužil, aby mu někdo napsal perfektní filmovou roli na tělo, v seriálech už se prosadil dostatečně, teď by to chtělo pořádný biják. Seriál mi místy přišel trošku víc utahanější, jakoby to tvůrci potřebovali natahovat, za mě zbytečně. Ale jinak k tomu moc výtek nemám. Některý díl bavil více, jiný méně, tak to bývá, ale Evan Peters ten seriál celou dobu táhl na zádech, takže klobouk dolů a dejte mi někdo prosím tu sošku za nejlepšího herce. (11.10.2022)

Tahle série mě velmi překvapila. Upřímně mě na ní nejvíce nalákal Evan Peters, kterého jako herce mám ráda a do takových rolí se hodí. A tady tomu nebylo jinak. Začátek seriálu měl i hororovou atmosféru, kterou podkreslovaly skladby od Nicka Cavea a Warrena Ellise. Nevím jak se vyjádřit k samotné osobnosti Jeffreyho Dahmera, ještě si asi počkám na Rozhovory, ale co můžu říct už teď, tak že byl opravdu nemocný a bohužel se to nijak neřešilo. Přijde mi, že se neměl komu svěřit, protože by nikdy nenalezl pochopení. Protože si to sám uvědomoval, že je s ním něco špatně a to byl  jeho hlavní problém. Podívejte se sami. Doporučuji. (23.09.2022)