Monstrum

S naprosto čistým svědomím mohu konstatovat, že toto je možná nejlepší zpracování Dahmerova kompletně celého příběhu. Myslím, že jsem snad v žádném filmu neviděla vše tak podrobně rozebrané do detailů jako v tomto seriálu, a za to jsem neskutečně ráda, jelikož jako čtenář a divák na téma sériové vrahy mě to velice zajímá a silně mě toto zpracování zaujalo. Příběh má neuvěřitelně hutnou, děsivě temnou atmosféru a divák s naježenými chlupy jen s napětím čeká co se bude dít dál. O hereckém výkonu Evana Peterse se ani nezmiňuji, protože opět předvedl proč ho tolik diváků miluje a zbožňuje, zkrátka je to skvělý herec v každé své roli, na svém místě jak se praví. Dokázal již v American Horror Story, že se bez jeho hereckých výkonů prostě a jednoduše neobejdou. Myslím, že to ani lépe nemohlo dopadnout. Bez sebemenšího zaváhání si ode mě zaslouží plný počet 5/5. Nadšenci kriminalistiky a historie sériových vrahů se mnou nebudou nic jiného než souhlasit. Rozhodně bych uvítala víc zfilmovaných seriálů podle skutečných událostí na tuto tématiku. (27.09.2022)

Příběh o muži, jenž měl rád černochy ještě více než Martin Luther King. Prvně musím podotknout dvě důležité věci. Série, ačkoliv se to přímo nabízí, není vyloženě o střevech, mrtvolách a o ukázaní co nejvíce brutality. Občas se nějaká nepříjemná scéna vyvrbí, ale 90% vražd je mimo záběr, případně jsou ukázané záběry až po nich. Takže kdo čeká nějaké krvavé orgie bude zklamán. Samozřejmě je tady plno nechutností, ale tak nějak v omezeném množství. Seriál sází převážně na sýrovost a nechutnost celé této kauzy a ještě třeba i na poukázaní neschopnosti policie, která mohla mnohem dříve zakročit a předejít dalším mrtvým. Hlavním prvkem, proč je ale seriál tak kulervoucí je herecký výkon Evana Peterse, který ze sebe dostal víc než maximum a jestli po tom nedostane žádnou cenu, tak je celý svět slepý. Evan v roli Jefreyho je až ďábelsky dokonalý a až šíleně věrný své předloze. Na jednu stranu je to sympaťák, kterému fandíte i v životě, ale jakmile přejde do módu zabíjení, potkat byste ho nechtěli. Velká výhoda je i to, že sledujeme příběh nejen ho, ale i obětí, jejich rodin či sousedů a čím vším si museli projít, případně jak velký dopad to na ně mělo. Každá postava si tady odehraje své maximum. Seriál vlastně funguje po všech stránkách a vždy dokáže zaútočit na ty emoce, které zrovna potřebuje ve Vás probudit. K tomu dopomáhá ještě silný soundtrack, který ty emoce ještě víc prohloubí. Bohužel však ke konci dochází sérii dech, ale není to tím, že by něco bylo špatně, akorát se už řeší spíš věci okolo a třeba takový soud bych si představoval intenzivnější. Ve výsledku se ale jedná o prvotřídní počin, který táhne dopředu výborně odvýprávěný příběh v čele s hlavní rolí. Skvělá hudba, nepříjemná atmosféra na každém kroku a sýrovost provázející celý seriál, dělají z Dahmera jeden z nejsilnějších zážitků tohoto roku. (02.10.2022)

Příběh Jeffreyho Dahmera jsem vždy vnímal jaksi osobně.. Jako tragický příběh citlivé a vnímavé lidské bytosti, která se z jakýchsi nejasných příčin svezla po klesající spirále až do nejtemnějších bažin existence, kde se zakázané fantasie, realita a noční můry kolektivního nevědomí společnosti setkaly v jednom neudržitelném a pro drtivou většinu lidí nepředstavitelném, mikrosvětě. Dahmer byl jedinečný, protože nebyl psychopat (alespoň ne podle klasických diagnostických nástrojů) a jeho případ otevírá mnoho nepříjemných otázek o temnotě v každém z nás.. Téhle sérii se dá vytknout mnohé. Od jakéhosi pokrytectví kdy tvůrci (i skrze scénář) proklamují, že nechtějí Dahmera povyšovat na popkulturní ikonu, přitom se Netflix dlouhodobě veze právě na vlně popularity fenoménu sériových vrahů. Přes ne úplně jasnou strukturu vyprávění (ty nahodilé skoky v čase působily spíše jako hra na efekt, než jako něco co by bylo důležité pro dějový oblouk). Až po ne úplně přesvědčivé roubování rasových motivů do příběhu. Navzdory těmto neduhům se ale seriálu podařilo nejen vystavět důstojný pomník obětem (minimálně z takové té přiblblé, akademicko-korektní perspektivy) a představit tento příběh jako vrstevnatou socio-psychologickou mozaiku, ale i (možná neúmyslně, nebo jen nepřiznaně) vykreslit Jeffreyho jako jednu z obětí sebe samého. Jako tragicky romantického antihrdinu, který se, ke svému zděšení, stal vším o čem tajně snil.. Úžasné jsou snad všechny dialogy Dahmera s otcem (který byl podle všeho v reálu komplikovanější osobou než seriál naznačuje). Peters hraje tak, že se z toho jednomu tají dech (ikdyž si nejsem úplně jistý jak se jeho interpretace kryje s reálným vystupováním J.D.). Cave-Ellisovský soundtrack doplněný hitovkou Please dont go, krásně tvoří náladu i atmosféru. Kombinace spíše krotkého vizuálu a explicitních zvuků je nápaditá a funguje překvapivě dobře. (28.09.2022)

Upřímně řečeno by mi už dva zkouknuté filmy o Dahmerovi úplně stačily (Dahmer (2002) a My Friend Dahmer (2017)), ale přítelkyně na tenhle seroš byla tuze zvědavá, takže nebylo zbytí. A dojmy z něj mám dost rozpolcené. Dokud je to kriminální drama, tak nemá chybu. Herci, výprava, kamera, režie, celková atmosféra, všechno perfektní a prvotřídní, inu Netflix. Ovšem jakmile se to v posledních dílech zvrhne v další únavnou levičáckou kritiku rasistické bělošské policie i latentně rasistické bělošské populace všeobecně, bez kýblu na zvracení se na to dívat nedá. Hlavně Dahmerova spravedlivě rozhořčená sousedka, neohrožená a neúnavná vůdkyně všech spravedlivě rozhořčených, otravná jak svítiplyn, mi už ke konci lezla fakt nepěkně na nervy. Proč mám teď sakra pocit, že jsem celou dobu nesledoval krimiseriál, ale retardovanou agitku na BLM? Inu Netflix. (17.10.2022)

No asi takhle, obvykle tyhle divácké hity Netflixu ignoruji, ale v tomto případě samozřejmě zvědavost nakonec zvítězila, protože sériový vrah žeano. A i když mě to bavilo a místy mi to přišlo natočené obstojně (byť nějak nechápu ten trend, kdy každou epizodu točí jiný režisér), stejně jsem se nemohl ubránit dojmu, že je to strašně natahované, a hlavně mám taky docela problém s tím, jestli si taková látka skutečně zaslouží zfilmovat, protože souhlasím s názorem, že vůči pozůstalým obětí je necitlivé oživovat staré rány, a celkově mi to přijde jako cynické zpeněžení lidské krvelačnosti (kterou samozřejmě reflektuji i u sebe - dokonce chápu i lidi, podle nichž se ten seriál držel zbytečně při zemi co se týče zobrazení nějakých nechutností - zájemci o tento druh podívané se musí poohlédnout jinde, osobně jsem si při sledování vzpomněl například na šílenost U Zlaté Rukavice). Prostě pokud si vybavuji dobře, tak jsem dosud o existenci zrůdy jménem Jeffrey Dahmer nikdy neslyšel, a nemám pocit, že by mi rozšířením povědomí o jeho zločinech Netflix nějak obohatil život, spíš je mi z toho zle, protože mě u toho napadá, kolik takových magorů po světě běhá dosud neodhalených, což je prostě hrozná představa. Celkově mě ten seriál uvrhl uvrhl do dost neradostných myšlenek, a nejsem si úplně jistý, že je zdravé něco takového sledovat. (21.10.2022)