Domácí víno

Já jak odejdu, tak je všechna pohoda pryč! Herecký koncert Dany Medřické. Její uspěchaná, starostlivá, přepečlivá, komandující a napomínající matka je excelentní psychologickou anamnézou jedné obyčejné rodiny. Autor, scénárista, dramaturg a někdejší redaktor Československé televize Pavel Hajný, si navíc nebere servítky – v inscenaci zazní mnohé ostré výpady proti socialismu a závěrečný výstup před zamčenou koupelnou, který vlastně uzavírá celou tu bezútěšnou frustraci prostřednictvím náhle vyřčených pravd, po léta útrpně zamlčovaných a hořkých jak pelyněk, je vybalancován tak, aby diváka rozesmál i zabolel zároveň. Vynikající herecké výkony ve vedlejších rolích, od mladých až po nenápadného Bohumila Záhorského v roli flegmatického tatínka s výborným postřehem. Opomenout nelze ani tatínkovo domácí víno, které rozvazuje jazyky i charaktery, a (ne)oblíbený celerový salát... (06.06.2010)

Je asi nemístné vytýkat televizní inscenaci „televizní“ pojetí odpovídající žánru, ale přímočarost a výslovnost ústředního tématu, které by se mohlo stát východiskem ještě hlubšího a trpčího dramatu, bezmála albeeovského, mě opravdu rozladila. Zvláště když všichni obsazení, včetně třech debutantek, hrají tak přesvědčivě a v dokonalé souhře. Klidnější expozicí (s možnou prefigurací závěru), volnějším tempem a hrou náznaků by se dalo lépe uvést do niter všech postav a skutečně otevřít dění na scéně (sugescí nadějí i beznadějí). I vyvrcholení této banální soboty by tak vyznělo mnohem osudověji, než tomu bylo ve filmu. Skica tragédie. (20.12.2015)

Premiéra: 14. 1. 1964 /// Inscenace se láme poměrně překvapivě asi půl hodiny před koncem. Z vyloženě komické polohy do tragikomi, no, spíš tragické. Přítomnost Jana Třísky a kritické komentáře stran socialismu rozhodně přispěly k tomu, že se Domácí víno na obrazovkách v 70. a 80. letech asi moc neohřálo. // Z dobového tisku: "Režisér Filip patří k průkopníkům a propagátorům televizního filmování, které se liší jak od natáčení filmů, tak od dosud běžného způsobu práce v televizním studiu. Zahradu královninu (svůj první televizní film) natáčel na film 16mm kamerou, Domácí víno bylo natočeno již na film 35mm dvěma synchronními kamerami a Favorit byl natáčen na pětatřicítku již třemi synchronními karemami, což je způsob pro televizní film nevýhodnější." (05.03.2013)

Na tehdejší televizní produkci vlastně vynikající inscenační počin s výbornám scénářem a vcelku uměřenými hereckými výkony. Povedená - až nadčasová - sonda do života jedné >šťastné< rodiny. Jó, Igi B. to zná, Igi B. se právě tenkrát narodil a od té doby to ví: "Hlavně aby si ty lidi nedělali ze života peklo..." Komedie kyselá i hořká, jak to tatínkovo zvětrané domácí víno... (05.02.2006)

Komedie tedy rozhodně ne. Anebo tak prvních dvacet minut. Postava matky, v podstatě tyranky, zahrnující svoje děti neunositelnou láskou, je děsivá, ale ještě větší hrůza jde z dobráckého otce a z jeho opatrně přitakávačného a vše omlouvajícího přístupu a vysvětlování dětem, že takhle je to ve vztahu přece normální a jinak to zařídit nejde. (15.12.2020)