Skúška pilota Pirxa

Pro mne těžké zklamání. Že triky jsou televizní a papundeklové, případně modýlkové, to dokážu odpustit, přece jen socialistický film 70. film, tam nečekám triky jak ze Star Wars. Ale on úplně chybí temporytmus samotného filmu, je prostě špatně vystavěný, některé střihy jsou tragické. Některé dlouhé scény to zabíjejí, akční jsou sice hezké, ale jak z Bonda a nehodí se sem. A nakonec celá myšlenka Lemovy povídky je jen tak nějak odbytě nakousnutá a oddeklamovaná. (14.09.2013)

Zkouška pilota Pirxe má 2 zcela rozdílné poloviny. V té první se intrikuje, uniká smrti (celá „automobilová“ pasáž působí však velmi podivně), přemlouvá, „nenápadně“ rýpá do Západu (mekáč, až směšně zkažené prostředí tanečního klubu) a nebýt už pozvolného seznamování s posádkou, byla by to docela nuda. Druhá polovina je už však jiné kafe. Přepne se do vesmírného režimu, přesto sci-fi žánr zde tak úplně nedominuje (rozhodně však po technické stránce obstojí se ctí i na dnešní poměry; tedy krom té kapku úsměvnější zvukové složky). Rozehrává se totiž drama s prvky thrilleru, které má parádně tajemnou atmosféru, hodně napětí a divák dostává stejný úkol jako hlavní hrdina, tedy pozorovat zbytek posádky, poslouchat jejich výpovědi a sám tipovat, kdo je člověk/robot a jaké má úmysly (a přiznám se, že tohle vyslýchání bych snesl i podstatně déle, jak mě bavilo). Pasáž u soudu už tak napínavá není (spíš naopak), ale pro diváka je připraveno na závěr ještě jedno osvěžující dilema, které mu pravděpodobně vydrží i po zhlédnutí snímku. Za mě osobně to budou slabší 4*. (19.08.2014)

Vzhledem k omezenému rozpočtu je to velice povedený snímek. Piestrak vrámci možností vytvořil naprosté maximum. Vyprávění, kamera a hudba vévodí tomuto snímku. Ještě zmíním, že vnitřek lodi je velice pěkně udělaný, tam se úsporná opatření vůbec neprojevila. Jinak by mě zajímala jedna věc, kde natočili ty jezdící schody? Jestli to někdo víte, tak mi napište. (29.08.2008)

Kdysi napětkrát v kině jedním dechem hltaný biják po pětatřiceti letech viděti – odcizení mezi tehdejším a dnešním já se zhroziti. (To jako že už si ne a ne vzpomenout, co mě na tom tenkrát tak fascinovalo, jestli roztěkaný děj, mlhavé poselství nebo odhalené vnady dívčiny na diskotéce. Jenom matně se mi vybavuje, že jsem tenkrát nacházel jakési významy i v grafických obrazcích na pozadí výhružného robotího vzkazu…) Po paměti nahozené **** snižuji na ***, a ta třetí zůstává čistě z piety za tím ach tak snadno uhranutelným klukem, který tenkrát bydlel v mé hlavě a s kterým už dnes nedokážu navázat spojení. (13.06.2015)

Také já jsem se otestovala, jak dokážu objektivně ohodnotit film natočený před pětatřiceti lety. I přesto, že nemůžu tehdejší filmařské možnosti srovnávat s těmi současnými, nemohla jsem se zprvu zbavit vkrádajícího se pocitu nudy. Snímek jsem si prohlédla v originálním znění s titulky a musím říct, že původní dabing postav je děsný. Je zde zcela zřetelné studiové nahrání a ať už se děj odehrával v místnosti nebo venku, byl monotónní a plechový. Nebyla snaha o hlasovou dynamiku, která by mě blíže přiblížila k postavám, a to, co zrovna v tom příběhu prožívaly. Zvuk jako takový mi nesedl celkově, včetně Pärtova hudebního doprovodu. S vděčností kvituji vynikající dramatickou linku, odehrávající se ve vesmíru při cestě k prstenci Saturnu. Díky ní jsem se probrala z letargie a začalo mě to konečně bavit. Věřím tomu, že tahle sci-fi musela být ve své době obrovským filmovým hitem. (Challenge tour 2015) (09.04.2015)