Vlkolak - Nočný lovec

Temnější strana Marvelu. Debut slavného skladatele Michaela Chiachina je poctou starším snímkům i vlkodlakům a je to příjemná hodinová podívaná s černobílým filtrem, který mi ve výsledku nevadil tolik, jak jsem se obával. Boj o mocnou relikvii s hromadou lovců v labyrintu a s jedním monstrem k tomu. Začíná to jako Battle Royale žánrovka, což by mi sedělo více, kdyby se v tomhle duchu nesl i celý film, ale vzájemných duelů je málo a jsou poměrně uspěchané, ale dojde i na trochu gore, což mě překvapilo. Je to rozhodně experimentální marvel žánrovka, která má potenciál. Nejlepší je samotné finále s vlkodlakem, kde dojde na docela slušnou vybíjenou ( občas je na kameře až moc šero a nejde úplně detailně vidět, co se zrovna děje), ale má to atmosféru a působí to velmi neotřele. Díky hodinové stopáži se jedná o snesitelnou a příjemnou změnu, která by neměla nikoho vyloženě urazit. Letos lepší vlkodlak tuším nebyl hehe. 6/10. (11.11.2022)

Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! (10.10.2022)

Ačkoliv Werewolf By Night nepřipomíná nic podobného, co jsme doposud v rámci MCU franšízy viděli, tenhle [ani ne hodinový] halloweenský speciál [který je navíc koncipován jako nízkorozpočtový televizní fllm a stylizován do podoby monster-horrorů studia Universal ze 30. let (aspoň Dan Krátkej to tvrdí lol)] se však drží příliš zkrátka – ať už z konceptuálního [což se týka rádoby "explicitního" vyobrazení násilí anebo nikterak výraznýho audiovizuálního pojetí] či technickýho hlediska [pořád mi hlava nebere jak může CGI od Mickey Mouse, největšího korporátu na světě, vypadat tak nehorázně špatně]. Jako jo, jde o víc než zajímavý příspěvek do celý marvelovský mozaiky, jenže ta marvelovská pachuť [přes veškerou snahu se co nejvíc odlišit] tam pořád prostě je. Každopádně tímhle směrem by se měl Marvel do budoucna bezpochyby vydat – a to směrem experimentování s formou, stylizací, sub-žánry a diváckým očekáváním celkově. Každopádně nelze popřít, že Michael Giacchino prokázal, že není jen talentovaný skladatel, ale i nadaný režisér – ta autorská volnost a tvůrčí svoboda je zde sice patrná, akorát prakticky nevyužitá. Snaha se samozřejmě musí cenit, ale jde spíš o promarněnou příležitost – anebo jsem až moc velkej naivka..... 7 vlčáků z 10 (07.10.2022)

Při sledování jsem měl přesně ten pocit, jako když jdu po městě a vidím mentála v bejsce s tričkem Marvel. Ne s nějakým hrdinou, jen s nápisem Marvel. Prostě chuť toho kokota okamžitě zmlátit a pověsit na první pouliční lampu. Marvel degraduje cokoliv, co se dá nazývat filmovou tvorbou, nebo nedej bože uměním. Tohle se může líbit jen dementům a vypatlancům. Nesnáším tuhle dobu do morku kostí. Příšerná sračka. (04.11.2022)

Už začínám chápat disneyovskou logiku: všude je přeci jen dost a dost ekonomických krizí, válek a virových onemocnění, a tak se tahle společnost rozhodla, že bude všude tlačit odlehčující humor. A to za každou cenu, klidně i do hororu! Takže až na tohoto zabijáka atmosféry se mi Giacchinova hříčka líbila, příště prosím bez komédie. [Disney+] (10.10.2022)