Vlkolak - Nočný lovec

// Michael Giacchino, můj nejoblíbenější skladatel, a teď i tvůrce marvelovek? Na to je asi ještě brzo, jestli ale jeho debut povede k něčemu většímu, budu jedině rád. Za hodinu mi zvládl představit nové zajímavé postavy, neotřelým, ale příjemným způsobem rozšířit mnohožánrovost MCU, a ještě k tomu složit parádní hudební doprovod. Bernal super, Teda chci hned domů, největší radost mám ale z Laury Donnelly, do které jsem od The Nevers regulérně zabouchnutej a její Elsa to jenom podtrhla. Po filmovém přešlapování na místě a nevyrovnaných kvalitách na seriálové frontě si Marvel zase jednou připisuje skvělou trefu. 8/10 (09.10.2022)

7/10 – Milé černobílé překvapení. Všichni, kteří už roky spílali Marvelu, aby konečně začal experimentovat, musí po zhlédnutí tohoto MCU speciálu doslova slintat blahem, jelikož v porovnání s jinými příspěvky tohoto filmového giganta by se Werewolf by Night určitě dal bez váhaní zařadit do kategorie "Hokus Pokus". Otázkou však zůstává, jak dlouho v ní bude čpět sám, než mu strejda Cavin splácá nějakého kamaráda. Dávám tomu rok – maximálně dva. Do oznámení premiéry. Protože takovýto skvělý nápad by si jistojistě zasloužil rozšiřující spin-off seriál o minimálně 3 sériích po 6 epizodách a byla by také věčná škoda, kdyby každá postava nedostala svůj vlastní origin snímek (nebo lépe dva) a nejlepší by vlastně bylo vytvořit alternativní PG13 universum, kde by se tito lovci monster spojili, a natočit týmovku, kde bok po boku s černým Supermanem pomáhají zastavit bílého Thanose. Doufám, že jsem vás pořádně postrašil. Teď už můžeme jít zpátky k snímku. Rozhodně je fajn, že si filmaři vystačili s 50 minutovou stopáží, protože se obávám, že standardní hodinu a tři čtvrtě by tento formát snesl jen stěží. Kolem a kolem je to vcelku originální svět, ale že bych byl z konceptu nějak zvlášť odvařený, to také říct nemohu. Zkrátka obyčejná vyvražďovačka s tím, že namísto kamenů nekonečna se postavy tentokrát ženou za takzvaným "bloodstonem". Neurazí, zabaví. Verdikt: "Na Marvel velice příjemná změna, ale sám o sobě to žádný zázrak není." (12.10.2022)

Oznámením experimentu Werewolf by Night jsem byl vcelku zaujat. Bylo to něco neokoukaného a originálního, čímž se i výsledný projekt stal. Tento experiment dostal na starost známý skladatel Michael Giacchino, který se ukázal jako zručný režisér a všem dokázal, že na to má. Posledních pár let se Marvel snaží experimentovat čím dál víc, ale vždy to bohužel dopadlo skoro stejně. Vždy to vypadalo, že se Marvel někde v půlce sekl a základní nápad nijak nedokončil. Werewolf by Night je ovšem opakem, který je dokončen až do konce. Malé množství postav a kratší stopáž určitě film nesráží a poukazují, že menší příběhy dokážou mnohdy víc, než veliké tříhodinové blockbustery. Černobílý filtr také ničemu neuškodil a barvy mi po celý film nijak nechyběli. Gael García Bernal a Laura Donnelly jsou velmi sympatičtí a alespoň pro mě si to dost dávali. Choreografie v soubojím tělo na tělo je perfektně natočená a záběry z dálky, aby diváci měli přehled jsou skvělým nápadem. To vše zakončené jedním praktickým záběrem v menší chodbě. Prostě parádní jednoduchý 50 minutový speciál. 5/5 (08.10.2022)

Tohle je něco, díky čemu by mě mohlo MCU zase začít trochu zajímat... dávám plnou palbu, protože s Gaicchinem máme očividně podobnou slabost pro poetiku universalovských, potažmo hammerovských (to se vztahuje spíš k samotnému konci) monster filmů. Příběh je jednoduchý, ale taky jednoduše funkční a celkově hezky vystavěný a já jsem si díky přesným hercům (přesný Bernal a hlavně perfektní Donnelly) užil i toliko kritizovanou druhou třetinu. To, jak se film rozjede v samém závěru, je už hotové žánrové potěšení, Giacchinova režie je mistrná, jeho soundrack přesný a hravý, imitace dobové estetiky decentní a masky hezky staromilské. A Ted... Ted je vyloženě boží. A závěr má i to pomyslné srdíčko...jo tohohle bych klidně bral víc. P.S.: Gore v cajku, na poměry MCU hotový odvaz. (09.10.2022)

Docela zábavná hříčka, která mě naprosto nepřekvapila stylistickou úctou k hororům 30. a 40. let s důrazem na hru stínů, ale dost mě překvapila narativem inspirovaným Čarodějem ze země Oz a místy fakt neurvalým vršením nápadů. Není to bohužel moc výpravné a slibované násilí je třeba oproti Vlkodlakovi s Del Torem slabý čajíček, ale ční tu potenciál pro neotřelou a hravou sérii. Klidně i s Giacchinem na režisérské sesli, neboť několik sekvencí se silným zadním nasvícením je bezesporu působivých a pan skladatel má pro béčkové horory minulosti evidentně slabost. Škoda, že neměl po ruce lepší scénář s méně banálními dialogy, který by vrhnul pozornost na soudržnější formální uchopení a odpustil by si ty campy momenty a nepovedený humor. Pěkných 70 %. (07.10.2022)