Vlkolak - Nočný lovec

Príjemná zmena oproti tradičným Marvelovkám. Hoci nech už čokoľvek iné, ten film rezonuje práve svojimi možnosťami priviesť znova na plátna klasické monštrá alebo Lovecrafta. V presne takejto podobe. Ten film má pre mňa v zásade len jednu chybu, ktorou trpia zatiaľ všetky novodobé Marvelovky. Hlúpi záporáci. Stále mi príde úsmevné, že partiu najväčších badassov a lovcov monštier zabijú, ako keby to boli len decká s palicami. Tým pádom nefunguje napätie. Postavy slúžia len na to, aby sa príbeh dostal z bodu A do bodu B. Sú len výplňou bez hĺbky. Takže miesto pre skutočného záporáka tu nie je. Čo ale musím vyzdvihnúť je Gael García Bernal. Jeho civilné herectvo zachraňuje takmer všetko. Aj tie slabšie miesta u ostatných. Viem si to predstaviť ako každoročné prekvapenie, ktoré príde keď to budeme najmenej čakať, aby rozvíjalo tento vesmír ďalej. Bola by škoda, keby to skončilo len tu. Giacchinova hudba je super. (07.10.2022)

Pobaví. Neurazí. Ale čekal jsem vzhledem k tomu, že jde o poctu filmům 30.-50. let (na které já trpím a je lhostejno, jakého jsou žánru) větší vtah. Takto se z toho vyklubal jen lepší průměr, ale jsem rád, že si občas až vynikající skladatel udělal radost. Proč ne? Jinak, není to po1. (a zřejmě ani naposledy) co na 100% souhlasím s DaViD´82.  (08.10.2022)

Docela zábavná hříčka, která mě naprosto nepřekvapila stylistickou úctou k hororům 30. a 40. let s důrazem na hru stínů, ale dost mě překvapila narativem inspirovaným Čarodějem ze země Oz a místy fakt neurvalým vršením nápadů. Není to bohužel moc výpravné a slibované násilí je třeba oproti Vlkodlakovi s Del Torem slabý čajíček, ale ční tu potenciál pro neotřelou a hravou sérii. Klidně i s Giacchinem na režisérské sesli, neboť několik sekvencí se silným zadním nasvícením je bezesporu působivých a pan skladatel má pro béčkové horory minulosti evidentně slabost. Škoda, že neměl po ruce lepší scénář s méně banálními dialogy, který by vrhnul pozornost na soudržnější formální uchopení a odpustil by si ty campy momenty a nepovedený humor. Pěkných 70 %. (07.10.2022)

Oznámením experimentu Werewolf by Night jsem byl vcelku zaujat. Bylo to něco neokoukaného a originálního, čímž se i výsledný projekt stal. Tento experiment dostal na starost známý skladatel Michael Giacchino, který se ukázal jako zručný režisér a všem dokázal, že na to má. Posledních pár let se Marvel snaží experimentovat čím dál víc, ale vždy to bohužel dopadlo skoro stejně. Vždy to vypadalo, že se Marvel někde v půlce sekl a základní nápad nijak nedokončil. Werewolf by Night je ovšem opakem, který je dokončen až do konce. Malé množství postav a kratší stopáž určitě film nesráží a poukazují, že menší příběhy dokážou mnohdy víc, než veliké tříhodinové blockbustery. Černobílý filtr také ničemu neuškodil a barvy mi po celý film nijak nechyběli. Gael García Bernal a Laura Donnelly jsou velmi sympatičtí a alespoň pro mě si to dost dávali. Choreografie v soubojím tělo na tělo je perfektně natočená a záběry z dálky, aby diváci měli přehled jsou skvělým nápadem. To vše zakončené jedním praktickým záběrem v menší chodbě. Prostě parádní jednoduchý 50 minutový speciál. 5/5 (08.10.2022)

Tak já nevím. Na poměry Marvelu svou formou relativně svěží vítr, nicméně obsahově naprosto průměrná věc. Na 54 minutách se s daným materiálem přece jenom dá vykouzlit o trošku víc než skvěle natočená pocta "klasickým hororům" v typickém (čti samoúčelně přeakčnělém) rouše Marvelově, kterej si ty klasický scénáristický archetypy (čest těm pár výjimkám, u nichž si alespoň částečné nabourání vydupali režisérské osobnosti) prostě neodpustí. Porovnám-li 12 let starou poctu ve formě remaku nesoucí se na podobné vlně, vyhrává The Wolfman i přes svou občasnou debilitu s přehledem. U něj jsem "ten" feel měl. U Werewolf by Night ho udusily pařáty filmové pop-mašinérie. (07.10.2022)