Vlkolak - Nočný lovec

Tento Giacchinov love letter starým gotickým hororom, sa akosi nepozdáva ako homage. Chce byť ale nieje, možno pár úvodných minút. Potom ale nabehne moderná forma, oblečená do ČB hávu, vydávajúc sa za niečo, čo dobíjalo kinosály pred desiatkami rokov. Je to proste cítiť rokom 2022. Nápad dobrý a aj forma ušla, ale niečo, čo sa napr. podarilo snímku THE ARTIST, čiže opäť previesť na plátna kín starobilú formu filmu, sa v tomto prípade nekoná. (10.10.2022)

Michael Giacchino kromě režijní tvorby druhých táhne svým soundtrackem k zemi už i svojí vlastní. A tak sledujeme sice zručně natočenou poctu klasickým filmům, který vybudovaly „horror“ coby filmovej žánr, zato poctu s impotentním soundtrackem (byť před sto lety obstojným), kterej filmu bere všechnu atmosféru i napětí. Takže když už vznikne marvelovka, která se současnýmu Marvelu na míle vzdaluje, je dojebaná stejným orchestrálním paskvilem jako všechny ostatní. Podobný mini filmy jsou ale pro Marvel dobrou cestou, jak hledat nová uchopení budoucí tvorby, takže klidně víc! (10.10.2022)

Marvel je už ve slušném hajzlu, když nedokáže natočit ani tohle. Umře jakýsi lovec upíru co měl jakýsi kámen na jeho pohřbu se setkají lovci upírů , kteří loví man  thinga (pokud jsem to pochopil dobře a je to on) a ten kdo ho uloví získá ten kámen. Mezi těmi lovci je Werewolf by night  (chlápek co ovládá měnění v vlkodlaka) co mu chce pomoct.  Zhruba 20 minut je v pohodě pak to jde do háje a konec je uspěchaný v podstatě to není ani o tom vlkodlakovi jelikož se tam objeví až tak zhruba 10 minut před koncem. 40 procent za půl hodiny zapomenu o čem to bylo. (08.10.2022)

Možná nejlepší věc, kterou zatím letos Marvel poslal do světa, což není úplně největší pochvala, ale uznání v tom doufám cítit je. Gaicchino natočil velice jednoduchou ale stylovou věc, které skončí dřív než se nadějete. Nejedná se sice o žádný zázrak, ale je fajn vidět rozšiřování MCU tímhle směrem, je škoda, že krom Bladea se nic z podobného ranku zatím nechystá. Rozhodně je to zajímavější část Marvelu než třeba Eternals. (15.10.2022)

Tak já nevím. Na poměry Marvelu svou formou relativně svěží vítr, nicméně obsahově naprosto průměrná věc. Na 54 minutách se s daným materiálem přece jenom dá vykouzlit o trošku víc než skvěle natočená pocta "klasickým hororům" v typickém (čti samoúčelně přeakčnělém) rouše Marvelově, kterej si ty klasický scénáristický archetypy (čest těm pár výjimkám, u nichž si alespoň částečné nabourání vydupali režisérské osobnosti) prostě neodpustí. Porovnám-li 12 let starou poctu ve formě remaku nesoucí se na podobné vlně, vyhrává The Wolfman i přes svou občasnou debilitu s přehledem. U něj jsem "ten" feel měl. U Werewolf by Night ho udusily pařáty filmové pop-mašinérie. (07.10.2022)