Karneval duší

Nebýt skvělé varhaní hudby, docela dobrého hereckého výkonu hlavní představitelky, obstojné kamery a opravdu děsivého chlápka s bílým ksichtem (společně se všemi dalšími duchy), asi bych u toho usnul. Ono se zdá, že můj výčet pozitiv by alespoň na průměrný film (horror) stačil (připočteme-li k tomu černobílé provedení, což je u mě vždycky plus), ale v tomhle případě nestačí. Pokud tam není chlápek s bílým ksichtem, je to nuda. Navíc mě strašně sral soused hlavní hrdinky. (19.02.2011)

Podobný štýl rozprávania príbehu sme videli mnohokrát....lenže až po Karnivale duší. Predtým si na žiaden nespomínam. Dobové zdroje hovoria, že Harvey vymyslel záver filmu až v priebehu písania scenára, čo sa mi nechce veriť, pretože toto je presne ten prípad, keď máte pocit, že všetko smeruje k vopred stanovenému cieľu. Dlho neveríte, že sledujete kultový horor, avšak na konci sa film poriadne rozbehne v akomsi zvláštnom, pitoreskne duchárskom zmysle slova a amatérskosť niektorých sekvencií a hereckých výkonov budete považovať skôr za klad, ktorý dodáva filmu aj po desaťročiach kúzlo. Rovnako treba oceniť aj jeho nadčasovosť v podobe posolstva a spatný pohľad na charakter hrdinky po znalosti pointy, ked si môžeme domyslieť, ako prázdny bol jej skutočný život. (16.08.2013)

„Naša varhanica dokáže doslova pohnúť dušou.“ Bola by škoda vpustiť si túto jedinečnú hororovú atmosféru do bytu, ak vám za oknami nepanuje sychravé, zahmlené, zasnežené alebo aspoň daždivé počasie. Toto nie je film na pekné počasie. Disciplinované herecké výkony, impozantná hrôzostrašná atmosféra a šokujúce záverečné vyvrcholenie, ktoré podozrivo pripomína iné šokujúce rozuzlenie, konkrétne z filmu... ale nie, to vám nemôžem povedať. P.S. Film okrem názvu nemá nič spoločné s rovnomenným neskorším "klauním" krvákom z produkcie Wesa Cravena. (18.01.2009)

Pointa mě sice nepřekvapila, protože jsem napřed viděla filmy, které se Karnevalem inspirovaly, ale nijak to nevadilo. V některých chvílích mi opravdu naskakovala husí kůže, a to z prostého důvodu. Zvuk varhan mi spolehlivě nahání hrůzu. Vzhledem k tomu, že i na koncertech varhanní hudby sedávám výhradně na konci řady v bezprostřední blízkosti únikového východu, účinky zde byly nedozírné (hercna rumpluje). Působivost filmu dodává i výborná Candace Hilligoss v hlavní roli. Ještě jedna věc mě zaujala - pavilón Saltair, dějiště mj. závěrečné scény, který pár let po natáčení vyhořel: historytogo.utah.gov/utah_chapters/statehood_and_the_progressive_era/saltair_exhibit/ Film je volně ke stažení na archive.org (25.03.2012)

No tak ale... bol som unesený! Dokonalá atmosféra, ktorá vo svojej dobe musela byť takmer až neznesiteľná, krajne sympatická hlavná hrdinka s ktorou to celé prežívate o to viac. Hororová poéma o umieraní akú som nevidel. Nemám na to vedomosti, ale veľmi ľahko si dokážem predstaviť, nakoľko až žánrotvorná (z pohľadu viacerých tvorcov, nie len Romera) bude táto záležitosť. (01.02.2009)