Muž, který stál v cestě
The Man Who Stood in the Way
Réžia:
Petr NikolaevScenár:
Ivan FílaKamera:
Ramūnas GreičiusHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Tomáš Töpfer, Zuzana Mauréry, Adrian Jastraban, Alois Švehlík, Jiří Ployhar ml., Dano Heriban, Přemysl Bureš, Jaroslav Mendel, Miroslav Táborský (viac)Obsahy(1)
Strhujúci príbeh lekára a politika Františka Kriegla zachytáva dramatické udalosti 21. augusta 1968, kedy bol v noci spoločne s hlavnými predstaviteľmi KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Jozef Smrkovský, Jozef Špaček, Bohumil Šimon) zatknutý a unesený. Bol jediným československým politikom, ktorý sa v zajatí aj pod hrozbou likvidácie postavil Leonidovi Iľjičovi Brežnevovi a nepodpísal Moskovský protokol, dokument, ktorý znamenal súhlas s okupáciou Československa. Filmová dráma v hlavnej úlohe s Tomášom Töpferom odhaľuje hrôzy komunistického režimu so zameraním na hrdinu Pražskej jari a najvyhrotenejší úsek jeho života i novodobých dejín Československa. (Continental Film)
(viac)Videá (29)
Recenzie (100)
Hrdinů bývá v populaci obecně dost málo a MUDr. František Kriegl byl jedních z nich. Až režim, který tu dnes máme, bude strašit už jen v učebnicích dějepisu, bude možná natočený film o MUDr. Soně Pekové nebo o MUDr. Jaroslavu Matýsovi. Každopádně jsou to budoucí kandidáti na statut účastníků čtvrtého odboje. Výstižný komentář: SeanLSD. ()
V úvodu filmu je citát" Potomstvo nepochopí, proč jsem znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo". Autorem je Sebastian Castellio - francouzský humanistický učenec, filozof a protestantský teolog. Detailněji a autentičtěji se postavou Františka Kriegela zaobírají dokumenty: Léčba dějin - průzkum odkazu Františka Kriegela ( 2013) a František Kriegel: Sám proti Moskvě (2023). ()
"Neměli jste padnout na kolena a neposrat se...." Ačkoliv samotný název filmu napovídá tomu, že by měl být hlavně o Františku Krieglovi, muži který jako jediný dokázal doposledku vzdorovat ruskému nátlaku, nakonec je to spíše film o těžkých časech po okupací Československa v srpnu 1968. Na první pohled může člověka asi překvapit, kolik prostoru zde má postava Gustava Husáka (a to včetně retrospektiv z období jeho vězení v 50. letech). Ve finále však ta konfrontace těchto dvou postav (s velmi podobnými východisky ale odlišným chováním po okupaci) je dost zajímavým konceptem. Zvláště pokud platí, že ti dva byli skutečně vcelku blizci přátelé. Už jen proto nemohu souhlasit s hlasy, že tento film je jen jakousi "nastavovanou kaši" jednoho z dílů seriálu České století. Asi bych sice ocenil větší ponor do soukromí Kriegla, přesto i to malo, co se ve filmu objeví (jeho perfekcionalismus v roli primáře, natlak na Kriegla přes jeho ženu) má svou vypovídací hodnotu. ()
Komunistický převrat v osmačtyřicátém vyplynul i z reality tehdejšího života a dozvuků "sociální spravedlnosti" první republiky, rozuměj tvrdému kapitalismu, kde dělník byl zejména spotřebním zbožím. Zjednodušující pohledy nejen na onu dobu jsou dnes in. Takhle oklikou jsem se ale chtěl dostat k osobnosti Františka Kriegela, zapáleného komunisty, který právě komunistický převrat a následnou vedoucí funkci KSČ nadšeně podporoval. Iluze mu vzaly až právě události v osmašedesátém. Víc než trochu mne tu tedy pak zarazila jeho věta (ale mohu se mýlit), že chtěl vždy budovat demokracii a ne diktaturu. Diktatura proletariátu byla myslím jedním ze základních tezí KSČ jako takové, čili zrovna téhle formulaci se zdráhám věřit, působí spíš jako moderní až lehce manipulativní anachronismus, stejně jako výhradně démonické postavy Sovětů či až směšná zbabělost Bilakovy kliky. Ale to spíš jen tak na okraj. Jinak se Nikolaevovi jeho "Dny zrady" docela povedly, při sledování mi totiž hned naskočily ty Vávrovy a celá ta trilogie, kde si komunisté připsali hlavní zásluhy za osvobození Československa. Takže docela bych uvítal další dvě části, pochopitelně Sametovou revoluci a za pár let doufám i ve zfilmování čtvrté pražské defenestrace, která se v dohledné době odehraje ve Strakově akademii. Tomáš Töpfer mne pak nepřekvapil, civilní role, která mu skvěla sedla a byla radost se na tu jeho vyholenou ale neskloněnou hlavu dívat. on vůbec celý ten herecký ansámbl byl povedený. Třeba Švehlíkova kreace staré struktury Ludvíka Svobody a Jastrabanův až démonický Husák patří k tomu nejlepšímu, co se dá v současném českém filmu vidět. ()
Osobnost Františka Kriegla (1908-1979) si samozřejmě zasloužila vlastní film, protože dosavadní politická figurka, tak jak vyznívala v jiných filmech věnovaných srpnovým dnům, byla samozřejmě nedostatečná. Bohužel i tak jsme se opět dočkali jen rozšířeného pohledu na invazi, klasické obrazy doplnila Krieglova lékařská praxe a jeho dny v sovětském vězení, kdy se neúčastnil vyjednávání s Brežněvem. Minimální prostor dostala také jeho žena Riva (1908-2001). Ale abychom mohli docenit jeho postoj a abychom ho mohli alespoň částečně pochopit, musel by být natočen skutečný životopis haličského žida, který za republiky vystudoval na pražské německé univerzitě lékařství, ve 30. letech se zapojil do občanské války ve Španělsku atd. a to bychom byli teprve na začátku. 20. století se někdy nádherně zrcadlilo v osudech právě takových jednotlivců, jejichž cesty a motivace bychom měli lépe znát. Nikolaevův film je bohužel sotva dostatečný, herecké výkony Töpfra a Mauréry jsou výborné, ale celek je zkratkovitý a ničemu nepomáhá obsazení Jastrabana jako Husáka, pokud už ten stejný herec hrál Dubčeka a podobné lajdácké omyly. Muž, který stál v cestě je možná dobrý film pro někoho, kdo s tématem teprve začíná, ale divák, který kromě mnoha dokumentů zná také britskou Invazi, epizodu Musíme se dohodnout nebo již zmíněného Dubčeka, bude více kritický. ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (10)
- Roli Leonida Brežněva, nejvyššího představitele Sovětského svazu, v tomto snímku ztvárnil Oleksandr Ignatuša. Nutno poznamenat, že Ignatusha roli Brežněva ztvárnil již podruhé, v první případě to bylo v cyklu České století (od r. 2013), konkrétně v epizodě Musíme se dohodnout (1968). (majky19)
- Scénář snímku napsal Ivan Fíla, který se měl původně ujmout i režie. Po neshodách s producentem se tak ale nestalo a scénář, který je v majetku produkční společnosti Bio Illusion, převedl na plátno Petr Nikolaev. (sator)
- Uznávaný režisér Jiří Svoboda se ke skutečnosti, že byl autor původního scénáře Ivan Fíla na režisérské pozici nahrazen Petrem Nikolaevem v roce 2022 písemně vyjádřil takto (kráceno): "Považuji za nezbytné podotknout, že s kolegou - spisovatelem, scénáristou, režisérem a fotografem Ivanem Fílou jsem se viděl asi třikrát v životě. Více, než pozdravy jsme si nevyměnili. Ještě méně znám producenta Miloslava Šmídmajera, a kolegu Petra Nikolaeva jsem viděl pouze jednou a z dálky. Nejsem tedy vůči nikomu ze zúčastněných podjatý. (...) Ivan Fíla napsal pro producenta Miloslava Šmídmajera scénář a posléze vydal stejnojmenný skvělý román, který se dočkal reedice. Ivan Fíla byl přirozeně nejpovolanějším kandidátem na to, aby film také režíroval. (...) Mezi producentem a režisérem vznikly časem rozpory a ze vzniku mravně a politicky nepochybně potřebného filmu se stala poněkud nechutná causa, ve které se obě strany uchýlily k argumentaci finanční a právní, a vzájemným výhružkám soudy. (...) Právní argumenty, kdo měl při podepisování smlouvy za sebou lepšího advokáta, pro mne nehrají roli. Advokáti a konta dnes hrají dominantní roli v životě společnosti. Zkouším si ale představit, zda by si za minulého režimu z ryze etických důvodů odvážil státní film sebrat Miloši Formanovi scénář filmu Lásky jedné plavovlásky a přidělit ho jinému režisérovi. Pokouším si představit, že by se našel v tehdejším Československu režisér, který by kývnul na výzvu režírovat film Panelstory, který připravovala a natočila režisérka Věra Chytilová. Na Barrandově jsem pracoval 22 let a podobný případ si nepamatuji. Vzpomínám si jen, jak mně byl nabídnut scénář Prodavač humoru, jehož scénář napsal Roman Ráž. Kolem scénáře se potenciálně pohybovali režiséři Jiří Krejčík a Věra Chytilová. Scénář mně byl nabídnut s komentářem, že vedení filmu ani jednomu z nemilovaných režisérů film nesvěří. Zvedl jsem telefon a dotázal se obou, zda film stále chtějí dělat, nebo od záměru odstoupili. Jakmile mi Věra řekla, že o scénář nadále stojí, zavolal jsem vedoucímu skupiny, že považuji za eticky zcela nepřijatelné, abych scénář bez mrknutí oka přijal. Zdůrazňuji, že ani jeden z režisérů nebyl autorem scénáře a ani jeden z předurčených režisérů neměl žádný závazný dokument, že je mu režie přislíbena. Kdybych byl reagoval jinak, vyčlenil bych se z pospolitosti barrandovských tvůrců a nepochybuji, že můj kamarád, spisovatel Roman Ráž, by mi to neodpustil. Nejen na film, ale na památku nesmírně statečného Františka Kriegla, který doslova riskoval v Moskvě život brežněvovskou kamarilou, vrhají právní tahanice, i způsob, jakým byl Ivan Fíla bezskrupulózně nahrazen jeho kolegou, skvrnu, jakou si dějinný hrdina sovětské okupace 1968 rozhodně nezaslouží." (NIRO)
Reklama