Megalománie

Hnusné prostredie, hnusní ľudia ( ak sa ten odpad ľuďmi nazvať dá ), hnusný obraz s vymytými farbami, hnusná satanistická hudba, hnusný námet a dve tri celkom hnusné scény. Zatiaľ všetko dobré. Bohužiaľ, príbeh tu prakticky neexistuje, fandiť sa tu ozaj nedá komu, celé sa to tak nejak vlečie, čo by zas až tak nevadilo, keby autor vyslovene lajdácky neodbil koniec, ktorý sľuboval riadne krvavú katarziu a nie hentaké žebrácke divadlo. Toto porovnávať s Francúzskymi Martyrs môže fakt len neborák. (25.08.2024)

Pokiaľ toto niekto dokáže titulovať "belgickým Martyrs" len vďaka tomu, že sa to odohráva v škaredej starej barabizni a párik úchylných súrodeneckých dementov tam drží ženskú na reťazi, je to rozhodne veľmi zábavné tvrdenie. Väčšina filmu je opäť raz zabitá nudnou vatou, kde nejaká krv síce na konci ostrieka špinavé múry, ale roztrasená kamera tomu veľmi nepomohla. Kto čaká zvrátenú, pornografickú, krvavú gorejazdu s poriadne intenzívnou mierou násilia, ostane opäť nepríjemne prekvapený. Nejaký incest či znásilnenie sa síce objavia, ale pokiaľ to režisér nedokáže nakrútiť poriadne, mal by rýchlo zmeniť prácu. A o gore môžeme len snívať. Tie festivalové horory nestoja v poslednej dobe za nič. (18.02.2023)

A cenu za nejnudnější film roku získává... pozor, chvilka napětí... MEGEROMÁNIE!!! Gratulace a sbohem a šáteček! Nu a teď vážně. Anotace a trailer mě fakt namlsaly a film jsem si zvolil jako primární program v rámci legendárního Festivalu otrlého diváka. Vím, chybovat je lidské, ale zde je špatně opravdu všechno. Vizuálně je sice MEGEROMÁNIE opulentní, ale zadrhává se v naprosto jalovém scénáři, který je ubíjející jako ty typy proválených MMA zápasů na zemi. Surrealistický je místy pěkně, ale hypernásilný není ani omylem! V první řadě je fakt nudný bez ladu a skladu. Rád se rochním v bizarních, atmosférických mindfuckách, ale zde jsem se doslova modlil, aby už byl konec. Je to takové to pseudo-art pokoukáníčko u kterého si zpočátku říkáte, že to třeba nabere zajímavé obrátky, ale není v tom ani špetka strhující zápletky, která se vás chapadly zmocní v sedačce. Totálně nic neříkající vývoj postav, příběhu a předvídatelný konec. Hezký příklad surrealistického audio-vizuálního snímku je třeba Amer (2009) anebo Podivná barva slz tvého těla (2013) od francouské dvojice Hélène Cattet a Bruno Forzani. Byť mají takřka naprostou absenci příběhu, tak nabídnou mnohonásobně lepší zážitek. Subjektivně bych viděl zde odpad!, ale za mě nejzajímavější scény byly ty o "krmení s příkladem felace a rogala" a rajcovní incestík. Jinak opravdu šeredná ztráta času... (10.03.2023)

Podobne ako kolegu *CARNIFEXa* ma obsah filmu skutočne pobavil a jeho prvé vety pobavili a nalákali oveľa viac ako celý film. Pisateľ sa evidentne pri nahadzovaní týchto oslavných slov ukojil a pod vplyvom halucinogénnej látky neznámeho druhu dokonca napísal o režisérovi Karimovi, že je uznávaný, pričom si ho evidentne pomýlil s Karimom Benzemom. Prázdny príbeh a pár scén mučenia, ktoré majú tento horor zachrániť, ho v skutočnosti potápajú do šedivého priemeru, pričom proti šedi nič, ale radšej by sme boli, keby ten film mal v sebe viac šedivej hmoty mozgovej. (15.06.2024)

Megalománie, též megalomanství či velikášství, je chorobné přesvědčení spočívající ve vlastním sebepřeceňování a přidávání většího významu věcem či svým činům než ve skutečnosti mají. A přesně o tom (samozřejmě ještě o spoustě dalších věcí) je tento belgický kousek. Film, ale především "nějakým způsobem" pojednává o řezníkovi z Monsu. Solidní prácička! To jakým stylem je film natočen a nám servírován, mě osobně dost bavilo. Zaručeně to nebude pro každého. Odporní lidi, odporný prostředí kde naděje chcípla jako první, protože nejspíš spáchala bolestivou suicide. Celé to působí syrově, nechutně, schyzofrenně a občas psychidelicky. Ale funguje to a má i nějaký přesah. Taky dojde "skoro" na všechno. Nějakej ten incest, nějakej ten rape atd... (18.01.2024)