Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi

Rosencrantz a Guildenstern jsou zmatenými účastníky Tragédie o Hamletovi, nicméně jsou s ní kompatibilní asi jako B.Maher a R.Dawkins s křesťanskými veletrhy. Racionálním uvažováním se neustále snaží dopátrat podstaty své existence, ve světě kterému nerozumí. Přitom ani pořádně neví, který z nich je Rosencrantz, který Guildenstern a ke všemu si pamatují jen to co si o nich pamatujeme my diváci ( tedy jen to co se událo od začátku filmu). Kontrast mezi nimi a světem, ve kterém se ocitli, je dobře zobrazený hned v prvních minutách snímku, kdy si házejí mincí a navzdory pravděpodobnosti jim 157krát po sobě padne hlava. Průsečíkem jejich chápání a světa ve kterém uvízli jsou potulní kejlkíři (v čele s Dreyfussem), kteří jim ve svých vystoupeních odkrývají skutečné události jejíchž jsou a budou účastníky (tedy Shakespearův Hamlet) a zároveň i poměrně nepříjemný fakt, že vlastně nejsou pro toto dílo vůbec podstatní, nemohou ho změnit a nemohou cokoli udělat se svým osudem (který se nevyvíjí zrovna podle jejich představ). Tragikomická variace na tragédii, se spoustou úsměvných filozofických dialogů mezi dvěma hl. představiteli, kde je tím vtipnějším Gary Oldman coby opožděný Rosencrantzem (nebo Guildensternem?), který během filmu jen tak mimoděk skoro-objevuje některé základní fyzikální zákony. / "Life in a box is better than no life at all, I expect. You'd have a chance, at least. You could lie there thinking, "Well. At least I'm not dead." (08.10.2013)

Hamleta jsem viděl i četl, ale aby si člověk tento film opravdu užil, musel by ho znát nazpamět. I tak mě toto dílko velmi okouzlilo, obzvlášť Oldman s Rothem konečně mají prostor pro své kvality, které žel bohu v Holywoodu můžou předvádět jen jako záporáci nebo vedlejší charaktery v "kultovních" snímcích (i když Oldman teď možná díky DK konečně prorazí..). Škoda, že to holt není více "userfriendly." Pro mě je to takto "jen" 80% (21.11.2008)

O tomhle díle člověk nejvíc pochopí až z rozborů a postřehů ostatních lidí. Moc rád bych o tomhle debatoval s dalšími lidmi z filmového oboru. Hamlet je snad jediná z Shakespearových her, co se mi líbila, takže mě už jen námět R&G logicky zaujal. Přesto mi trvalo nějaké čtyři roky, či dokonce pět let, než jsem se k tomuto filmu dostal a zhlédnul ho. Taková doba. Jako mrknutí oka. A co se mezitím vše událo. Slovní přestřelky mezi Rosencrantzem a Guildensternem (nebo Guildensternem a Rosencrantzem?) jsou místy opravdu zábavné(!), až se člověk u těch narážek a humoru někdy zarazí, že se něco v takovémto 'těžce filozofujícím' díle vůbec objeví - nádherně to však odlehčuje tragikomičnost celé situace. Nenucené a upřímné. Považuju za mistrovství v herectví zapamatovat si takhle bleskové a k tomu ještě tak rozsáhlé dialogy. O tvorbě Toma Stopparda toho víc nevím, krom toho, že jde o českoho rodáka, co psal v zahraničí divadelní hry a scénáře k filmům. Jeho jediný režijní počin je ale rozhodně hoden vší pozornosti. Unikát. Ale ještě do něj plně nevidím. Takže možná později, při opětovné projekci. (24.05.2012)

Od této chvíle do konce mých dnu, už nikdy nebude vrhání vlaštovky papírové takové, jako dříve bývalo.... A to je vlastně vše, protože i přes výborné obsazení hlavních rolí je vše tróchen nedotažené, ať už propojení s Hamletem samotným (mnoho hlasů tvrdí, že film si jde užít i bez znalosti děje "hlavního" ach jaká to nepravda), nebo slovní hříčky a souboje (jsou sice skvělé, ale málo je jich, málo..), neboť ve chvíli, kdy jsou nejzábavnějšími momenty filmové adaptace divadelní hry scény čistě filmové (ty neskutečně zábavné fyzikální), je něco špatně. Pořád je to ale skvělý doplněk (jak divadelní hra, tak film) ku Hamletovi, škoda, že producentstvo nemělo dostatečný počet koulí na natočení Hamleta a Rosencrantze & Guildensterna na jeden zátah a s jedním osazenstvem. (21.01.2014)

Jak by to asi dopadlo, kdyby se dvě vedlejší postavy z Shakespearova Hamleta dočkaly vlastního filmově-divadelního zpracování? Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi je film, který mě okouzlil především proto, že se dá vnímat jako jakási esej o Shakespearově díle, zároveň jako jeho jemná parodie a navíc rozvíjí jednotlivé zápletky a dobarvuje charaktery přesně v tradici hravého dramatikova jazyka. Hlavně je to ale film, který vás takříkajíc intelektuálně obohatí, aniž byste měli pocit, že se jedná o elitářskou patlaninu, kterou pochopí pouze pár vyvolených - jak totiž velí britská tradice, i v tomto filmu je přítomný suchý humor a narážky pochopitelné jenom tehdy, pokud víte, o čem se hovoří. Takže se před zhlédnutím rozhodně vyplatí přečíst si "originálního" Hamleta, a to alespoň třikrát tam a zpátky. (03.08.2011)