Zahradníkův rok
The Gardener's Year
Réžia:
Jiří HavelkaScenár:
Jiří HavelkaKamera:
Ferdinand MazurekHudba:
Tadeáš VěrčákHrajú:
Oldřich Kaiser, Dáša Vokatá, Štěpán Kozub, Michal Isteník, Alena Mihulová, Petr Lněnička, Luboš Veselý, Sára Arnsteinová, Jiří Šimek, Tomáš Jeřábek (viac)Obsahy(1)
Záhradník (Oldřich Kaiser) a jeho žena žijú na úpätí malebného kopca a starajú sa o svoju malú záhradku. Ich idylický život naruší nový majiteľ, ktorý sa nasťahuje do neďalekého zámku a plánuje odkúpiť všetky okolité pozemky vrátane toho čo patrí záhradníkovy. Keď záhradník na jeho ponuku nereaguje, odohrá sa séria bizarných udalostí. Nový majiteľ postaví na hranici záhradníkovho pozemku plot zo žiletkového drôtu a uzavrie príjazdovú cestu. Aby dosiahol svoj cieľ, postupne vo svojich činoch pridáva na intenzite. Záhradník sa však nevzdáva a snaží sa brániť svoj domov. Zatiaľ čo polícia a starosta sa postupne utápajú v obecnej byrokracii, záhradník sa rozhodne vziať osud do vlastných rúk. (Magic Box SK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (53)
Je to těžké. Bije se to ve mě a mé zcela odlišné očekávání filmu nepřidává. Začnu tím hezkým - tichý, pomalý snímek krásně zachycuje “staré dobré časy”, kdy se lidi měli prostě dobře. Žili plnohodnotný život z toho, co měli, každý den na ně čekala práce, která měla smysl, dostávalo se jim uznání od jejich komunity… a se vším si vždy věděli rady, protože v garáži nebo kůlně se našlo opravdu všechno. Prostě co si neuděláš, nemáš. Jenže hřejivý pocit zcela přebíjí beznaděj a zoufalství - z toho, jak násilně byli tlačeni ke změně životního stylu, z toho, že systém nefunguje a zlo rozhodně není potrestáno, a z toho, že dokud média nezakročí, nikdo vám nepomůže. Rozhodně bych film nenazvala komedií, spíše je to tragédie zakončená ryzí depresí. Myslím, že film je dobrý, ale je třeba na něj ta správná nálada se špetkou masochismu - pak budete trpět, ale náramně si to užijete. Závěrem: největší highlight filmu je zajisté ztvárnění české kuchyně! ()
Oslava lidské houževnatosti a pevné vůle inspirovaná příběhem skutečného zahrádkáře šikanovaného majetným sousedem, která ale zároveň říká, že když se v tomhle světě proti vám postaví mocnější a bohatší nepřítel a začne vám systematicky ničit život, tak s tím v podstatě nic nenaděláte a nezbyde vám, než si všechno nechat líbit - což snímek činí převážně dost pesimistickou a místy až krutou podívanou. V pozadí událostí je jasně znatelná kritika nefunkčního systému, státních úřadů a policejních orgánů neschopných zajistit pro obyčejného člověka spravedlnost. Tato kritika má nicméně podobu poněkud mělké satiry vyzdvihující absurdně přebujelou byrokracii a bezmocné lítostivé obličeje všech, po nichž je žádána pomoc. Volba postavit vypravěčský koncept na vyškrtnutí všech dialogů hlavního hrdiny je sporná. Ne že by titulní zahrádkář nutně potřeboval každou chvíli něco okomentovat, ale přinejmenším ze začátku je divné, když na něj ostatní postavy mluví a on na ně nereaguje. Kaiser je každopádně v hlavní roli skvělý a metoda natáčet film průběžně během jednoho ročního zahrádkářského cyklu také nese ovoce. Avšak spíš než jako útrpný thrillerový příběh o jednostranném sousedském teroru nahlíženém z perspektivy bezbranné oběti film zaujme coby láskyplná pocta drobným pěstitelům a rukodělné práci s důrazem na krásu přírody a zahrádkářských plodin s úryvky Čapkovy poetické literatury a trochou kulinářského umění k tomu. ()
Nenápadné poetické absurdní drama, které je až na zahradníkovu nečinnost velmi věrohodné. Takto to v naší zemi bohužel funguje a je to stejně smutné a depresivní jako film sám. Herci jsou vybráni na jedničku a ač jde spíše o minimalistické ztvárnění, tak stačí. Tempo je lehce vleklé, scénář místy hluchý a jeho mlčení lehce iritující. Jedno zhlédnutí bohatě stačí, ale vizuálně pěkná zahradnická podívaná. ()
Jiří Havelka ve všech třech svých filmech pranýřuje absurdity současného světa v čele s neschopností se dorozumět. Jinak se už tentokrát vydává totálně jinou cestu než u svých debutových Vlastníků. U těch jsem před lety málem smíchy zbořil narvané kino.:o V tomto případě už bych skoro ani nepoznal, že jde o stejného režiséra. Film je tichý, zdánlivě velmi poklidný a až intimní. To rámuje poetické paralerní předčítání ze stejnomenného románu Karla Čapka a celé prostředí manželského zahradnictví se včelami a krásy, které může toto prostředí vytvářet, jak vnitřně, tak esteticky díky ukázkám (krásně nasmímaných) klidně a trpělivě prováděných rukodělných prací, které se dělají podle toho, jak to které období roku potřebuje.:o A i jako hipster, který se upřímně řečeno, běžně nad podobnými věcmi moc nedojímá, musím souhlasit s názory, že tato poloha ve filmu funguje možná snad nejlépe jako taková oslava klidu, cyklu roku i přírody a radosti ze smysluplné práce. Ještě teda stejně perfektně je ve filmu vyobrazen dlouhodobý manželský vztah. Je zpracován se zaměřením na malé každodenní radosti, které si může hlavní dvojice každodenně automaticky dělat bez toho aniž by si ještě museli něco dokazovat.:o V teto poloze podle mě nejvíce funguje i finální rozhodnutí vystříhat všechny momenty, ve kterých hlavní hrdina mluví (ale i jeho manželka nakonec řekne asi jen tři věty ve druhé půlce.) U té manželské roviny jsem tomu rozuměl. Jelikož to vypadalo jako by si ty dva už nepotřebovali něco vypovídat. Proč taky? Když stačí ony drobné radosti a letmým pohledem víme, co si chceme říct. A rozumím, že ve svém soukromém nemusel hlavní hrdina nikoho slovy přesvědčovat, protože přesvědčoval svým stylem života. Ale na začátku přeci jen působí zvláštně, když hlavní hrdina nereaguje na ostatní. I od manželky jsem ve druhé půlce už možná čekal více slov. To nic nemění na tom, že Oldřich Kaiser v nové herecké poloze předvedl úchvatnou intuici a vnímavost ve schopnosti vystihnout mnohé pouhým pohledem a jeho herecké úmění zde nabralo nový rozměr. Herecky nezkušená Dáša Vokatá si s rolí poradila taky velmi suverénně a vypadalo to jako by opravdu vedle svého životního partnera nemusela vůbec nic předstírat. Přesto si nemůžu pomoc a říkám si, že tato herecka byla trochu nevděčná. I když v mnoha momentech přinesla ovoce. Mimimálně policajtské duo Jeřábek-Vyorálek pobaví, ale jinak se ostatní vedlejší postavy moc neprojeví. A ze setkání dvou možná nejpopulárnějších komiků své generace Kaisera-Kozuba tady mnoho neočekávejte, i když nad Kozubovou postavou, v podstatě s opravdu mimimálním prostorem) jsem se musel zamýšlet, jaký vlastně je. Faktem je, že tohle není úplně divácky nejvděčnější podívaná na léto. Jinak silně komorní příběhí o ignorování nabídky prodat pozemek a postupné naprosté devastace majetky jako odvety nabízí hned několik rovin a Havelka pozoruhodně předkládá svou vizi ukázat to, jak jsou lidi můžou být neschopni v záležitosti obrany jednotlivce, protože za všemi úřady jsou lidi, kteří jsou schopni se proměnit ve statické mluvicí hlavy citující paragrafy. Jsem zvědavý, s čím Jiří Havelka překvapí příště. () (menej) (viac)
Lyrická balada o nezdolnosti v jádru poetického ducha zahradníkova, jenž vedle zápasu s přírodou svádí mlčenlivý souboj s papalášskou zlovůlí, jíž čelí se světeckou trpělivostí a navzdory absurdní neschopnosti systému prosazovat veřejný zájem a chránit obyčejného poctivého člověka. Krásně minimalistický snímek, v němž se tragikomický příběh, postupně přecházející až do hororového ladění, prolíná, za doprovodu trefného a lehce ironického popisu mistra Čapka, s každodenní svědomitou prací, nesoucí rozličné plody, což společně s vizuálním uchopením vytváří úžasný kontrast relativně klidného a barevného světa rostlin a upadající civilizace. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (5)
- Film je natočen podle skutečné kauzy, o které se svého času hodně psalo v médiích. Tehdy zahradník René Mandys čelil teroru svého souseda, majitele zámku, jenž měl zájem o jeho parcelu. Když dal najevo, že ji neprodá, začaly se mu dít neuvěřitelné věci. Kdosi mu zatarasil příjezdovou cestu, vypálil skleník a fyzicky ho napadl. (rakovnik)
- „Býval jsem velký zahradník, takže mě toto natáčení moc bavilo. Za to Dáša nikdy nestrčila ani prsty do hlíny a tady musela. Ten pohled na to byl velmi zajímavý,“ uvedl Oldřich Kaiser. „Já jsem rockerka, neumím s hlínou. Naštěstí školení u opravdového zahradníka mě trochu naučilo se v té hlíně pohybovat,“ dodala Dáša Vokatá. (rakovnik)
- V roli zahradníkovy (Oldřich Kaiser) ženy se objeví Kaiserova skutečná životní partnerka, písničkářka Dáša Vokatá. (rakovnik)
Reklama