Bullittov prípad

Skvělá dobrodružná kriminálka s nezapomenutelným Stevem McQueenem v hlavní roli poldy, jemuž zabili údajného klíčového svědka v mafiánském procesu. Samozřejmě, že nic není tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá a Bullit to sám brzy zjistí. Do dějin vstoupila také jeho honička s Fordem Mustangem po ulicích San Francisca, během níž asi 4x minul jistý stále stejně vypadající VW Brouk. (23.07.2002)

Ještě že máme v San Francisku starého dobrého Harryho Callahana, který by osazenstvo této nudné kriminálky s chutí vystřílel a ještě by použil nejednu ostřejší poznámku na účet pana řeziséra Yatese. Co tohle mělo znamenat? 78% je docela blbost, i když je možné že každý automaticky zvedná hodnocení filmu o 20% hodně slušnou automobilovou honičkou. Mimoto toho snímek zase tolik nenabízí a já se upřímně nemohl dočkat jeho konce. Měl jsem možná zbytečně velké oči, ale Bullitta si už znovu opravdu nepustím. 55% (30.07.2014)

Po 45 letech film zvětral jak čerstvě umletá káva - ve své době laskomina, s odstupem času zůstala jen klasická chuť a dobrý požitek. Jedinečné dobové reálie mého oblíbeného města, záhadný Steve, nádherná Bissetka a tehdy platné hodnoty jako fair play a čestnost jsou díky pohyblivým obrázkům navždy neměnné a můžou leckoho potěšit, překvapit nebo inspirovat. (06.02.2013)

Zavolejte Bulitovi, ten všechno vyřeší. A pak v sobotu volejte Novu a poděkujte, že to jejich zrecyklovaný kanál Cinema odvysílal. Klady: Steve McQueen, dusná atmosféra ve stěžejní scéně vniknutí do hotelového pokoje. Zápory: postupně fádní zápletka, směšné akční scény, rutinní režie, nenapínavé, úmorná nuda, mnohem raději mám thrillery ze současnosti než retro srákory, mám trauma od doby, kdy se to za bolševika, jako jeden "drsný" film z mála, dostalo na obrazovky, dneska se už po opětovném zhlédnutí můžu umlátit smíchy nad tehdejší hloupou cenzurou. 20% (06.02.2013)

Velký filmový rest za mnou. Obavy z nudné vaty kolem legendární automobilové honičky se naštěstí nepotvrdily. McQueen jako polda sice nemá ocelové charisma Delonovo, Belmondovu nadřazenou nenucenost ani Eastwoodovy koule či výhružný mroží vzhled páně Bronsona,  ale oplývá mcqueenovsky frajerskou neústupností, a tak jsem mu Franka Bullita žral i s navijákem. A s vědomím , že si odřídil celou tu dnes oldschoolovou ale parádní naháněčku mustangem sám, nelze jít s hodnocením pod tři hvězdy. Obecně mám pak tyhle  napínavé, ale i úsporné a tiché, přesto testosteronem napěchované, záležitosti moc rád. (09.11.2022)