V temnotách

Ramba: První krev.. Vypadá to, že premiérový menses přivolává predátory zvířecí i sexuální, ale žánrový zlom do pojídačů mrtvých a kostěných tomahawků ty útočníky protřídí. Způsoby nasnímání skotské krajiny i hudební podkres by si určitě zasloužily více vyprávění obrazem na úkor mluveného slova, ale to už by se paleolitický horor o slabošství mužského pokolení posunul k nejednoznačnosti a nedůvěře v divácký důvtip. Pozorný divák si v 64. minutě může povšimnout, že při úpatí skalisek se na konci vřesoviště nachází menší budova s nápisem Dentální klinika.. (13.03.2024)

Survivor z Doby kamenné, ve kterém skupinka pralidí před čímsi zdrhá. Exteriéry jsou parádní, o tom žádná. S kostýmy jsem neměl problém, protože vím houby, co se tenkrát nosilo a totéž platí o účesech. A problém jsem neměl ani s herci. Potíž byla v tom, že to bylo monotónní. Pračlověci jsou sice neustále v pohybu dopředu, ale jakoby se točili v kruhu. Běh, řev, běh, řev, oheň, běh, řev. Občas někdo odpadne, sem tam dojde na nějaké pnutí uvnitř skupiny, ale nic z toho na mě neudělalo valný dojem, pokud nepočítám jednu urvanou čelist. No a co se vyústění týče, tak něco podobného se dalo předpokládat a vlastně by mi to nevadilo, ale v kontexu toho, co se dělo předtím, mi to úplně nesedělo. Jako debut slušné a oceňuji odvahu s dobovým zasazením, ale ten tanec kolem toho zase tolik nechápu. 55% (13.03.2024)

„Zrůda vrčí v kapradí, snad nás svěrač nezradí.“ Chválím noční les a skřeky ve tmě, husí kůži jsem měl jak Kopčem u skomírajícího ohníčku, který mu právě pochcal šavlozubý tygr. Ovšem humanistické finále se Stockholmským syndromem („Ty jsi zlá, oni mě krmili!“), to si strčte do... SKALNÍ OKÉNKO: [][] Členové tlupy: plesnivý dědek Prudakmet, náčelník Mrdoštěp (nazdařbůh do tmy), synáček Jefuč, bratrošvagr Mrmulík, těhule Rodízhladu a ošklivá čtyřicetiletá dvanáctka Mensesuž. [] Majetek: žádný. Co měli, zahodili, při WTF běhu za Mrdoštěpem, honícím zrůdu. [] Domácí zvířectvo: Prapsa ani praprase neměli, jen pravlka, z posedávání na studených balvanech. [][] Coby tlupa metrosexuálů s účesy od kadeřníka, moderními kalhotami a vaťáky typu gulag, provandrovali bez mapy půl paleolitické Evropy, aby ve finále neuměli trefit z lesa ven. Hlad neřešili lovem, ale cimrmanovsky: „Sníme psy.“ Místo pterodaktylů nad nimi kroužil dron s kamerou, která se občas převracela vzhůru nohama, aby ukojila Cummingovy umělecké ambice a nasrala Omnibuse. Povedlo se. (11.03.2024)

Před dvěma  roky jsem si zanadával u nového Predátora Predátor: Kořist (2022)  teď si zanadávám u tohohle. Film je z roku 2022 do distribuce se dostal až od roku 2023 až 2024 a upřímně kdyby to nikdo nekoupil o nic nepřijdeme. Před 45 000 lety šlo 6 pračlověků objevovat novou zem přišly tam a něco/někdo je začal lovit. Pokud nechápete co je na tom filmu špatně tak zhruba ve zkratce je to nudné,  většina scén se odehrává ve tmě a v celé skupině je to jeden větší blb a jedna větší kráva vedle druhé všem jim přejete smrt bohužel se nedočkáte . Ani jedna smrt není zapamatovatelná  jeden zmizí a už ho nikdy neuvidíme (spoiler pak zjistíme, že přežil) ,jeden vykrvácí k smrti, jednu ženskou to zabije mimo záběr a jednomu to nějakým způsobem roztrhne čelist (jediná gore scéna co tam je) a jednoho zabijou kamenem . Pointa kdo nebo co to dělá to taky nezachrání režisér si asi řekl co tam dám šokující a zvolil tohle co tam je. Někdo tu řeší módu a oblečení mě spíše více vadí, že je tam až moc černochů což teda nevím jestli v té době je možné já chápu, že je to in rvát jich všude, ale někdy méně je lepší. P.s. co jako na tom ostrově chtěly dělat, když je tam řečeno, že tam nic není a nežije? 20 procent za konec  kdy  se konečně něco stane a za tu čelist (06.03.2024)

Celkem realistická odpověď na otázku, proč člověku trvalo tak dlouho, než se přemnožil, kolonizoval předlohu glóbusu a přestal požírat svoje mrtvé kamarády. Zdejší prehistoričtí obyvatelé sice zjevně znají holicí strojky, mluví podezřele moderně a nosí precizně padnoucí kožené oblečky, tvůrci kolem nich ale celkem schopně křešou atmosféru i napětí a postarali se o to, aby závěr filmu byl zajímavější než jeho úvod (což je vždy výhra). Bubákování ve tmě tvoří paradoxně nejnudnější složku filmu (temný les - cosi se pohne - vyděšené tváře - temný les - cosi se pohne - vyděšené tváře), mnohem zajímavější je celkový primal fear koncept (pudový strach z nepoznaného v časech, kdy byl pro člověka nepoznaný téměř celý svět) a jeho zdárné vyjádření. Kořeny všech válek, vyhlazování a emocemi znetvořených dilemat v oblasti poznávání mají kořeny hluboko v pravěku a jejich jednoduchost je pro demonstraci uvedeného ideální. Uvítal bych produkčně i obsahově bohatší remake. P. S. V komentářích k nalezení hotová esence pojmu "papouškování" - o horor tu totiž jde až v poslední řadě a smysl přirovnávání k Predátorovi chápe patrně jen ten, kdo s ním přišel první. (02.05.2024)